Poslanci přehlasovali veto Senátu. Církve mají platit daň z náhrad za nevydaný majetek

Církve mají od příštího roku platit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Rozhodla o tom v úterý sněmovna, když přehlasovala senátní veto předlohy poslanců KSČM. Senátoři označovali zdanění náhrad za protiústavní, u většiny poslanců ale s tímto argumentem neuspěli. Novela nyní zamíří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi.

Praha (Aktualizováno: 18:51 23. 4. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | Foto: David W. Černý | Zdroj: Reuters

Sněmovna potvrdila takzvané zdanění církevních restitucí hlasy 114 ze 181 přítomných poslanců, proti jich bylo 57. K přehlasování senátního veta je nutný nejméně 101 hlasů.

Pro zdanění zvedli ruku zejména poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM a také nezařazení Marian Bojko a Ivana Nevludová (oba dříve SPD).

Senát odmítl zdanění církevních restitucí. Pokud ho sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud

Číst článek

Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv.

Hlasy proti zdanění

Sněmovna projednávala senátní veto normy už potřetí. Marek Benda z ODS dočetl na úvod brožuru kritickou ke zdanění státních náhrad církvím, kterou sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků. Řekl také, že předloha více než katolickou církev poškozuje ostatní církve a židovskou obec. Předseda ODS Petr Fiala sdělil, že „ustupování komunistům se nikdy v minulosti nevyplatilo, vláda se ale nepoučila“.

Jan Farský (STAN) prohlásil, že nejde o zdanění náhrad, ale o sankci. „Splátky dluhu se nedaní,“ zdůraznil. Starostové také varovali před narušením důvěry občanů v právní stát.

Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka se zdanění zneužívá k mocenským účelům. Marek Výborný (KDU-ČSL) výsledek okomentoval s tím, že ho jako strana respektují, ale „přesto chce KDU-ČSL jednoznačně vyjádřit své přesvědčení o tom, že se jedná o porušení právních principů“.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil předlohu za novelu komunistické loupeže. „Sto čtrnáct poslanců dnes novelizovalo po 70 letech komunistické bezpráví, loupeže a vraždy, kterých se náš stát dopustil na církvích a jejích členech,“ napsal Kalousek na svém twitteru.

Hlasy pro zdanění

Církevní restituce naopak kritizoval poslanec ANO Jiří Mašek, podle něhož šly před únor 1948 i před prvorepublikovou pozemkovou reformu a také z toho důvody byly předražené o 54 miliard až 104 miliard korun. „Tvrdíme, že oprávněný nárok církví byl již zcela naplněn. Co bylo ukradeno, bylo vráceno,“ uvedl.

Podle předsedy komunistické strany se úterním rozhodnutím sněmovny naplnila naděje 80 procent obyvatel, kteří údajně byli už při přijetí tohoto zákona proti. „Jsme rádi, že naděje 80 procent českého obyvatelstva se naplnila a že Ústavní soud také tu společenskou potřebu těchto občanů vyslyší,“ řekl Vojtěch Filip (KSČM).

Počkáme na rozhodnutí Senátu, říká Duka o církevních restitucích. Dotýkají se podle něj hlavně židů

Číst článek

Po narovnání církevních restitucí podle komunistického poslance Leo Luzara existuje společenská poptávka. Luzar připustil, že Ústavní soud může rozhodnout o protiústavnosti zdanění náhrad, je třeba mu ale dát schválením předlohy šanci, aby záležitost posoudil.

Stížnost k Ústavnímu soudu

Starostové, lidovci a další odpůrci této novely plánují podat stížnost k Ústavnímu soudu. Chtějí u něj prosadit zrušení zákona. Podle STAN bude podání připraveno během několika týdnů.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

lej, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme