Zdanění církevních restitucí? Sněmovna stále nedokončila jednání o návrhu komunistů

Sněmovna ani v pátek nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu o elektronických neschopenkách a už se k němu nevrátili. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sněmovna opět nedokončila debatu o zdanění církevních restitucí. | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Na nynější schůzi se sněmovna k hlasování o předloze komunistických poslanců zřejmě nedostane. Debata by mohla pokračovat v úvodu schůze příští, která začne v polovině dubna.

Senát odmítl zdanění církevních restitucí. Pokud ho sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud

Číst článek

„Kdo má chuť na kávu, může klidně odejít,“ upozorňoval v pátek Benda poslance ještě před tím, než se pustil do četby. Autoři brožury, jak z ní poslanec ODS citoval, pokládají zdanění za opětovné znárodnění majetku církví a náboženských společností bez náhrady.

Před Bendou dokončil svůj projev komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, který zahájil k předloze už v úterý. „Když Senát odmítl návrh, většina senátorů se místo věcného posouzení uchýlila k ideologickým klišé,“ prohlásil Grebeníček. Náhrady církvím označil za dar „prokorupční vlády“ Petra Nečase (ODS). Požadavek na zdanění „nemravných“ náhrad je podle Grebeníčka oprávněný a spravedlivý. Ambice a finanční nároky katolické církve jsou v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí, řekl.

Poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka zaspekuloval o tom, že koalice v pátek neměla ve sněmovně dost hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasovala. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Má ale podporu také u SPD Tomia Okamury. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu.

‚Vyvolání pocitu‘

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Svoboda nám pomalu protéká mezi prsty, mírní Kubera svůj výrok o návratu totality

Číst článek

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.

Restituční zákon schválený za bývalé Nečasovy vlády počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme