Církevní restituce platí. Prezident zákon nevetoval, ale ani nepodepsal
Boj o církevní restituce je u konce. Prezident Václav Klaus nechal zákon projít, rozhodl se ho ale nepodepsat. Je to prý výraz jeho osobních postojů, kterým se distancuje od zpracování tohoto zákona. Vládě na druhou stranu nechce komplikovat situaci.
Podle prezidenta zákon nastavuje nerovné podmínky v přístupu státu k restitucím, obává se kvůli tomu případného vzniku nových restitučních nároků.
Václav Klaus také poukázal na to, že nad schváleným řešením nepanuje konsenzus na politické scéně ani ve společnosti.
„Jde o to, že si problematika vztahu církví a státu zasloužila za ta léta čistší, koncepčnější a konsensuálnější řešení. Faktem je, že tento zákon dost nekonzistentně smotal několik věcí dohromady a právem se setkal s velkou kritikou veřejnosti,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu prezidentův tajemník Ladislav Jakl.
Postoj prezidenta k církevním restitucím vysvětloval jeho tajemník Ladislav Jakl. V Ozvěnách dne mluvil k tématu také komentátor Radiožurnálu Petr Nováček
Poukázal na to, že peníze mají dostat také církve, kterých se zabrání majetků komunistickým režimem netýká. To prý dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím. „To vůbec nesouvisí s nějakými křivdami nebo škodami,“ podotkl Jakl.
Na druhé straně prezident ve svém zdůvodnění napsal, že příprava a přijetí zákona byly jedním z předem oznámených záměrů vládní koalice a že je předloha pro stabilitu kabinetu klíčová. Zákon nechce Poslanecké sněmovně vracet i z toho důvodu, aby nevyostřoval vztahy na politické scéně a vládu nepodroboval dalším zkouškám.
Cesta k církevním restitucím je otevřená. Obcím pomůže k rozvoji infrastruktury
Číst článek
„Faktem je, že kdyby prezident vrátil tento zákon, na výsledku by se toho mnoho nezměnilo, protože jeho veto by bylo velmi hravě přehlasováno. Ale zase nechtěl nechat zákon projít jen tak bez nějaké kritiky,“ vysvětlil Jakl prezidentův postoj.
ČSSD je zklamaná, chystá ústavní stížnost
Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že respektuje Klausovo právo nechat normu bez podpisu a že majetkové narovnání církví je potřebné. Restituční zákon podle něj odblokuje rozvoj 1200 měst a obcí po 20 letech nejistoty.
Církve by měly podle předlohy, kterou vládní koalice prosadila ve sněmovně navzdory kritice opozice a vetu Senátu, dostat zpátky zhruba polovinu majetku, který jim stát zabavil po nástupu komunistů k moci v roce 1948. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky. Za majetek, který se jim nevrátí, stát doplatí 59 miliard, peníze pak bude vyplácet po dobu 30 let. Zároveň dojde k odluce církve od státu, kdy se bude postupně snižovat částka, kterou církve dostávají třeba na platy duchovních.
S majetkovým vyrovnáním státu s církvemi nesouhlasí sociální demokraté, kteří prezidenta vyzývali, aby předlohu vetoval. Fakt, že to neudělal, označil poslanec ČSSD Jeroným Tejc za zklamání a Klausův alibismus.
„Popřel sám sebe a to, co dlouhodobě hlásá, že nechce, aby byla prolomena hranice roku 1948 při restitucích a byly například zpochybněny Benešovy dekrety, nicméně je to jeho právo. To, co mě zaráží, je, že se zachoval alibisticky, když tento zákon v uvozovkách nepodepsal,“ reagoval na rozhodnutí prezidenta Tejc.
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka potvrdil, že jeho strana napadne církevní restituce u Ústavního soudu. Sociální demokraté si chtějí stěžovat na proceduru projednávaní předlohy i její obsah.
„Ústavní stížnost chceme podat bezprostředně poté, co zákon vyjde ve sbírce zákonů. Jde nám zejména o otázku nerovného přístupu k restituentům po roce 1989. Jestliže se tady mají odstraňovat staré křivdy, pak my budeme napadat otázku finanční kompenzace, která byla poskytnuta církvím,“ řekl Sobotka.
Zákon o církevních restitucích začne platit prvního ledna, rok mají církve na to, aby přihlásily svoje požadavky na vrácení majetku. Levicové strany už dopředu avizovaly, že proti restitucím podají ústavní stížnost.
Hranice 1948
Milan Badal, kněz a asistent kardinála Duky potvrdil, že kardinál, respektive biskupská konference, prezidentův postup jednoznačně vítá. „Tím postojem umožnil, aby zákon vešel v platnost,“ uvedl s tím, že absence prezidentova podpisu nevadí.
O církevních restitucích debatovali asistent kardinála Duky, kněz Milan Badal a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček
„Prezident setrval na svém stanovisku a zejména, že mu nebyly vyvráceny jeho námitky proto tomu, že bude prolomena hranice 25. února1948,“ zdůraznil sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček. Podle něho tak dal prezident zřetelně najevo, co si o zákonu myslí.
Prolomení této hranice však Badal vyloučil. „Na straně 1 zákona je v 10. Řádku taxativně uvedeno, že to nesmí jít pod 25. Únor 1948. Je to nezpochybnitelné. Okamžitě jsme pana prezidenta ujistili, že nebudeme vznášet nároky, které by eventuálně na hranici nějakým způsobem útočily.“
