Církevní restituce se komplikují, VV žádají přesný seznam majetku
Nástupce ministra kultury Jiřího Bessera by měl dotáhnout do konce majetkové vyrovnání státu a církví. Nejmenší vládní strana Věci veřejné ale přišla s novým požadavkem, aby předání každého majetku schvalovala vláda.
Nová žádost legislativní rady vlády spojená s návrhem zákona o majetkovém vyrovnání, na kterou upozornil deník Právo, překvapila zástupce církví. Každé předání majetku by podle rady měla schvalovat vláda. Podle církví ale hrozí, že takovýto postup by mohl celý proces úplně zhatit.
Podle předsedkyně vládní legislativní rady, vicepremiérky a první místopředsedkyně strany Karolíny Peake tak chce zabránit možným rozporům: „Musí být zcela jasné, že majetek, který se církvím vydává, je skutečně majetkem státu. Nemá se jednat o nějakou závažnou překážku nebo protahování celého procesu.“
O komplikacích při jednání o majetkovém vyrovnání státu a církví diskutovali v Ozvěnách dne vicepremiérka Karolína Peake a ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha
„Ze strany Věcí veřejných několikrát padl požadavek na to, aby seznam majetku byl někde uveden a abychom do něj mohli nahlédnout a nikdy nám to umožněno nebylo. Majetek je příliš široce definován a mohlo by dojít ke sporům,“ uvedla Peake, podle níž podobné obavy vyjádřili i oba zpravodajové návrhu zákona.
Zákon prý ve čtvrtek legislativní radou vlády projde tak, jak byl navržen. „Pouze by se do něj mělo dostat i zmocnění pro vládu, aby buď vydala nařízení, kterým se tento majetek vyčte, nebo aby uzavírala smlouvy s jednotlivými církvemi,“ dodala vicepremiérka.
Církev se obává zdržování
Zástupce církví požadavek legislativní rady vlády překvapil. O vrácení majetku se mluví už několik let a církve se bojí dalších průtahů. Podle ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy může takový postup celý zákon zhatit.
„Inventarizace předpokládá provést takovýto proces před vydáním zákona a obávám se, že to možné není. Směřovali bychom tak k výčtovému zákonu, což by znamenalo zastavit pohyb katastru nemovitostí na řadu let. Bylo by nutné zabezpečit, aby nedošlo ke změnám toho, co už bylo prověřeno,“ varuje Štícha.
Podle něj je potřeba majetek prověřovat až v okamžiku, kdy se bude rozhodovat o konkrétním souboru nemovitostí. „Zákon přesně definuje, za jakých podmínek lze majetek vydat. Jednou z podmínek je i to, že je bezesporu v majetku státu,“ míní ekonom pražského arcibiskupství.
Restituce byly i tématem Světa o jedné na Rádiu Česko. K návrhu VV se vyjádřil poslanec Petr Gazdík a ekonom arcibiskupství Karel Štícha
Z případných sporů strach nemá. „Nemyslím si, že by zodpovědné orgány, jako je pozemkový úřad, nebyly schopny náležitě prolustrovat majetek, a že by tím pádem hrozily nějaké spory do budoucna.“
Podobný názor má i Petr Gazdík z TOP 09. „Celý proces by to značně změnilo a šlo by to proti tomu, co bylo dojednáno s církvemi. My bychom to nepovažovali za slušné, protože vládní koalice se jednoznačně shodla, dala církvím nabídku, jak mají vypadat církevní restituce a církve ji akceptovaly. Měnit to teď, v závěrečném finále, je možná způsob Věcí veřejných, nicméně to není slušný způsob,“ uvedl Gazdík.
Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd mluví o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„Podle tohoto návrhu by se každá položka musela znovu probírat ve vládě a nevím, jestli zrovna tohle je ten nejefektivnější způsob vyřešení celé otázky,“ řekl Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
Návrh majetkového vyrovnání s církvemi počítá s tím, že stát vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun bude splácet po dobu třiceti let. Celková hodnota vyrovnání činí 134 miliard korun.
