Stát nemůže zpětně porušovat dohody, které uzavřel, myslí si senátor Štohl o zdanění církevních restitucí
Senátoři podávají ústavní stížnost na zdanění církevních restitucí. Návrh podepsali i tři zákonodárci zvolení za sociální demokracii, byť právě sociální demokraté zdanění náhrad už dlouho prosazují. Jak velké spory strana kvůli církevním restitucím vede? V pořadu Radiožurnálu na to odpovídal znojemský senátor, nestraník zvolený za sociální demokracii Pavel Štohl.
Štohl patří mezi senátory, kteří podepsali stížnost mířící k Ústavnímu soudu. Zdanění církevních náhrad totiž považuje za protiústavní. „Myslím, že musíme rozlišit rok 2012, kdy bylo rozhodnuto o církevních náhradách – a tam můžeme diskutovat o tom, jestli to bylo spravedlivé, nebo to nebylo spravedlivé. Ale teď se bavíme v roce 2019, kdy nemůžeme řešit, jestli výše byla správná, nebo ne, ale jestli prostě lze zpětně měnit nějaké dohody nebo smlouvy, které stát uzavřel s církví,“ říká senátor.
Zdanění náhrad za majetek církví je podle něj především politikum. Vyplývá to podle něj z toho, že vláda podporuje zdanění přesto, že si uvědomuje, kam to může vést: „Že to může skončit u Ústavního soudu a že to Ústavní soud zamítne. Takže vlastně z toho logicky vyplývá, že opravdu to bylo politikum.“
„Komunisté, aby podpořili vládu, tak vlastně dostali slíbeno, že vláda Andreje Babiše bude podporovat zdanění církevních náhrad. A protože sociální demokracie je součástí koalice, poslanci hlasovali tak, jak hlasovali,“ uvádí dále Štohl.
Dvě strany v oranžovém?
Jenže na rozdíl od sociálnědemokratických poslanců se někteří senátoři zvolení za stejnou stranu postavili proti. V rozhovoru pro Radiožurnál proto padla i otázka, zda poslanci a senátoři „v oranžových dresech“ nepůsobí spíše jako dvě různé politické strany. „Já bohužel s vámi souhlasím, ale to je asi jediné, co můžu k tomu říci,“ odpověděl na to senátor zvolený za ČSSD.
Navíc to podle něj není jediný případ, kdy se sociálnědemokratičtí poslanci se svými kolegy ze Senátu neshodli. Podobně tomu je i u zákona na podporu sportu.
‚Zdaňuje to, co není příjmem.‘ Ústavní stížnost proti zákonu o církevních restitucích podepsalo 42 senátorů
Číst článek
Štohlovi vadí, že se někdy směšuje postoj ke zdanění církevních restitucí se samotnými restitucemi. „Bavíme se pouze o tom, jestli je možné, aby stát zpětně porušil dohody, které uzavřel, které podepsal. A když bychom řekli, že ano, kde to potom skončí? To bude nebezpečný precedens,“ myslí si o zdanění náhrad.
Zakládá to podle něj možnost, aby stát později zrušil to, co se mu zdá ekonomicky nevýhodné. „Protože co to je jiného, jestliže se na to dá 19procentní daň?“ ptá se senátor a vypočítává, na kolik peněz daň vyjde. „Vycházejme z konkrétních čísel. Je to 59 miliard za 30 let, to se rovná zjednodušeně 2 miliardy korun ročně. 19 procent je plus minus 400 milionů korun. Takže vlastně stát původně podepsal, že bude církvím dávat 2 miliardy, po pěti šesti letech zjistil, že se mu to z nějakých důvodů nehodí, takže jim bude dávat 1,6 milionu (míněno patrně 1,6 miliardy, pozn. red.). To přece opravdu není možné,“ vysvětluje své stanovisko senátor.
Senát má podle něj kontrolovat, zda je vše legislativně v pořádku, což v tomto případě není. To, že pak zákonodárci v horní komoře hlasují jinak než poslanci zvolení za stejnou stranu, považuje za přirozené. „Tady nelze automaticky hlasovat tak, jak hlasovali ve sněmovně,“ říká.
Celý rozhovor Marie Bastlové se senátorem si poslechněte v přiloženém audiozáznamu. Dalšími tématy byly podpora sportu či zahraniční cesty zákonodárců.
