Stále víc firem se zaměřuje na cirkulární ekonomiku. Plán má i ministerstvo životního prostředí

Půl milionu tun mikrovláken, množství odpovídající desítkám miliard plastových lahví, se každý rok dostane do světových moří z textilu. Navíc textilní a oděvní průmysl je druhým největším spotřebitelem vody na světě. Ve světě tak rychle stoupá počet firem, jež se zaměřují na cirkulární ekonomiku, design nebo třeba i módu – na materiály, které je možné použít několikrát, tak aby život výrobku nikdy neskončil. K cirkulární vlně se přidává i Česko.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oblečení (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Nechtěl jsem to jako hobby, chtěl jsem to jako byznys, který něco přináší zpátky světu, je udržitelný, zodpovědný. Cirkulární ekonomika by do toho taky šla zapojit,“ říká Tomáš Rohal, zakladatel české společnosti Bohempia, která už čtvrtým rokem vyrábí hlavně sportovní boty z technického konopí a dalších ekologických materiálů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co je cirkulární ekonomika? Poslechněte si reportáž Barbory Kladivové

„To co nás odlišuje je, že ty boty vyrábíme v Evropě a využíváme na to i eko materiály, který jsme si na to sami pořídili, takže svršek je z konopí, je to pevná látka, vzdušná a podešev je z 85 % přírodní kaučuk ze stromů,“ vysvětluje.

O ekologické boty, které jsou zároveň i veganské, protože lepidlo neobsahuje koňské ani kravské šlachy roste každým rokem zájem. Teď si je za měsíc objedná až tisícovka lidí.

‚Upozaděné‘ konopí

„Zákazníci oceňují nejen tu vlastnost těch bot, co máme v nabídce. Paradoxně jsem si myslel, že největší tahák bude to, že jsou ty boty konopný, ale to je upozaděný, protože lidi láká to, že jsme česká značka, takže to není zboží, který je dovezený přes půl světa z Číny nebo Vietnamu,“ říká Rohal.

Firem, které chtějí svou výrobou co nejméně zatěžovat planetu, pomalu přibývá. I kvůli tomu, že textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem na světě. Podle průzkumu společnosti Potex kvůli nedostatečnému třídění textilu skončí v Česku na skládkách až 200 tisíc tun textilního odpadu.

Dejte věcem druhou šanci, učí zákazníky ve švédské upcyclingové obchodní galerii

Číst článek

Pouhá 3 procenta vyřazeného oblečení najdou další využití. Navíc textil je druhým největším spotřebitelem vody na světě a zároveň produkuje pětinu veškeré odpadní vody. A tak třeba i společnost H&M do části své nové kolekce zařadila látky zpracované z ananasových listů nebo pomerančového vlákna. Prvky cirkulární ekonomiky se ale objevují třeba i v nábytku.

„Tady to jsou kuchyňská dvířka Kungsbaka, která jsou vyráběná z recyklovaného dřeva, a folie, kterou jsou ta dvířka potažená, je vyrobená z recyklovaných pet lahví. A těch pet lahví se na dvířka o rozměru 40x80 použije asi 25,“ říká Roman Bojko, manažer pro udržitelný rozvoj společnosti Ikea.

Recyklovat, recyklovat

Desetina produktů této švédské značky je dnes z recyklovaných materiálů. Dalších 60 procent výrobků obsahuje obnovitelný materiál, tedy třeba dřevo, bavlnu nebo bambus. Společnost také zákazníkům nabízí možnost vrátit zboží, které už nepotřebují. Ikea je buď prodá dál, nebo ekologicky zrecykluje.

Chemická recyklace je budoucnost zpracování plastového odpadu, věří v Německu

Číst článek

„Na měsíční bázi v ČR vykoupíme přes 300 výrobků IKEA, většinou se jedná o komody, stoly, židle. My jsme počítali, že průměrně tam ta židle nebo ten stůl vydrží jeden a půl dne. Takže ten zájem o nábytek z druhé ruky stoupá,“ říká Roman Bojko.

Do roku 2030 chce ale IKEA vyrábět všechno z recyklovaných nebo ekologických materiálů. Tedy tak, aby se ze zboží nikdy nestal odpad, a když už, tak recyklovatelný. Právě cirkulární ekonomika přináší lidem podle zakladatelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové soběstačnost.

Cirkulární Česko

Víceméně všechny materiály, které jsou kolem nás, se dají využít do maxima bez ohledu na to, jak je s nimi nakládáno. Přináší také nová pracovní místa. Když porovnám prosté skládkování s recyklací, tak recyklace přináší asi 20násobně více pracovních míst, protože je potřeba materiály opětovně dát zpátky od oběhu,“ vysvětluje Jonášová.

Být co nejšetrnější chce být i Česko. Ministerstvo životního prostředí proto zpracovalo strategický rámec Cirkulární Česko 2040. Platit má už za dva roky a jeho hlavním cílem je snížit produkci odpadu, zlepšit nakládání s ním, ale třeba i zvýšit počet pracovních míst. Resort se při zpracování inspiroval ve Skandinávii, hlavně ve Švédsku a Finsku.

„Zavádění oběhového hospodářství by mělo mít pozitivní dopady na životní prostředí, ekonomiku v podobě zvyšování konkurenceschopnosti, zlepšení nakládání se zdroji a širokého prostoru pro inovace a zároveň bude mít pozitivní dopad v oblasti sociální,“ říká mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

Do principu cirkulární ekonomiky patří ale třeba i nakupování pouze opravdu potřebných nebo opravitelných věcí.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme