Do věže kostela v Cítolibech na Lounsku se po opravě vrátil památný zvon

Deset měsíců byly Cítoliby na Lounsku bez kostelního zvonu. 27. dubna se opravený 500 let starý zvon zase vrátil na své místo, do věže kostela svatého Jakuba Většího.

Tento článek je více než rok starý.

Cítoliby (Lounsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Návrat opraveného zvonu do kostela v Cítolibech

Návrat opraveného zvonu do kostela v Cítolibech | Foto: Jana Vitásková | Zdroj: Český rozhlas

Ve věži cítolibského kostela bylo původně místo pro tři zvony, dochoval se ale už jen jeden.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do věže kostela v Cítolibech na Lounsku se po opravě vrací památný zvon. Podrobnosti má reportérka Jana Vitásková

„Tak je to nejstarší památka Cítolib – 500 let starý zvon? Málokterá obec naší velikosti se může pochlubit něčím takovým,“ kvituje návrat opraveného zvonu do kostelní věže starosta Cítolib Petr Jindřich za ODS.

Že je zvon poškozený, to v roce 2018 zjistila odborná kontrola. „Zjistili, že je nejen na konci své životnosti, ale že už začíná být i docela nebezpečné ho používat. To vlastně spustilo moji výzvu obci, na kterou zareagovali právě dobrovolní hasiči,“ vzpomíná děkan Vít Machek.

Cítolibští hasiči uspořádali ve prospěch zvonu benefiční akci, podobně jako obec, která další peníze dala z rozpočtu. Peníze přišly také od dárců a 210 000 korun i od ministerstva kultury.

Opravený zvon je připravený k návratu do věže cítolibského kostela | Foto: Jana Vitásková | Zdroj: Český rozhlas

„Rekonstrukce zvonu stála téměř 280 000 korun. Byly s tím spojeny ještě další vícenáklady. Pak nám ještě čáru přes rozpočet udělala samotná zvonová stolice, jejíž nosné trámy ve spodní části bylo potřeba vyměnit,“ vypočítává cítolibský starosta.

Putoval do Holandska

Čtyřsetkilový zvon jménem Václav se neotáčel. Jeho srdce proto stále bilo na stejné místo, takže hrozilo, že zeslabená stěna pukne. To zjistil a pak také opravil Petr Rudolf Manoušek. Původní dílnu v Praze mu zničily povodně, takže pracuje v Nizozemsku.

„Tyhle zvony na restaurování musím odvézt do Holandska, do dílny. Tam se to vlastní svaření dá provést. A jelikož je to specifická technologie, která je poměrně komplikovaná, tak to nelze dělat takzvaně na koleně,“ shrnuje zvonař.

Zvon má stále ruční pohon – zvoník tedy musí tahat za provaz. Dalším krokem proto bude automatizace zvonění.

Jana Vitásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme