Civilní rozvědka se ohradila proti zveřejnění komunistických rozvědčíků

Na internetu jsou už několik dnů dostupné seznamy pracovníků rozvědky někdejší komunistické Státní bezpečnosti. Umístil je tam Ústav pro studium totalitních režimů k 20. výročí pádu totality. Nově se ale proti tomuto kroku ohradilo vedení současné české civilní rozvědky - Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Podle civilní rozvědky by totiž zveřejnění seznamu členů československé komunistické rozvědky mohlo mít negativní dopady na zájmy České republiky. Ve vysílání Radiofóra (ČRo 1) to potvrdil její mluvčí Bohumil Šrajer.

"Při zveřejnění toho seznamu došlo k jakémusi nešťastnému kroku, kdy určití zpravodajští důstojníci, kteří po roce 1989 z rozhodnutí tehdejšího Československa pracovali ve službách demokratického československého státu, tak tímto krokem byli nějakým způsobem ohroženi na své bezpečnosti a nějakým způsobem byla špatně ohodnocena jejich loajalita k nově vznikajícímu demokratickému režimu."

Jedná se hlavně o bývalé zpravodajce, kteří pracovali po listopadu 1989 ve službách státu v rizikových oblastech, zejména v době krize v Perském zálivu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zveřejnění seznamů pracovníků rozvědky StB diskutovali v Radiofóru Pavel Žáček a Bohumil Šrajer

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček ale jakékoli pochybení odmítá. V Radiofóru prohlásil, že se jedná o materiály, které jsou už minimálně dva roky odtajněné.

"Jsou to materiály standardně dostupné v archivu bezpečnostních složek pro každého badatele. Jako ústav máme povinnost se těmito zejména bezpečnostními složkami bývalého komunistického režimu zabývat."

"Pro nás to jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti, čili veřejní činitelé, a to, co dělali po roce 1990, nás nemůže zajímat. My jsme tady pro bádání o komunistickém totalitním režimu. My se musíme ptát, ne co dělali po 1. lednu 1990, ale co dělali pro komunistický režim," zdůraznil Žáček.

Mluvčí Úřadu pro zahraniční styky a informace Bohumil Šrajer ale Žáčkovy argumenty považuje za zjednodušování problému.

"Zákon, podle kterého funguje bezpečnostní archiv a Ústav pro studium totalitních režimů, jasně říká, že při studiu a zveřejňování těchto materiálů musí být zohledněny důležité zájmy České republiky. Je to obsaženo v několika paragrafech, čili tvrdit, že je potřeba na tyto věci nahlížet jenom z hlediska historie před rokem 1989, je hrubé zjednodušení," řekl Šrajer.

Marika Táborská, Miroslav Panuška, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme