Sněmovna schválila rychlejší vyhoštění opakovaně odsouzených cizinců. Stačit budou tři trestné činy

Vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin, asi bude rychlejší. Možnost soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění zůstala zachována. Schválila to ve středu Poslanecká sněmovna v rámci změn cizineckého zákona.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Wi-fi ve sněmovně nefunguje, stěžuje si část poslanců. Na snímku zákonodárci hnutí ANO během jednání dolní komory

Vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin, asi bude rychlejší. Schválila to sněmovna (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Proces by měl podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) trvat nejvýše půl roku mimo jiné díky tomu, že by soudy, i Nejvyšší správní soud, měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle ministra i déle než dva roky, zmínil případy, kdy řízení, například s drogovým dealerem, trvá i šest let. V předchozích dvou letech bylo podle Hamáčka takových řízení vždy kolem 400.

Osm zadržených včetně celostátně hledaného. Policie zasahovala ve skladu obchodu Rohlik.cz

Číst článek

Novela také umožní vládě zavést mimořádná pracovní víza na omezenou dobu jednoho roku, řekl Hamáček po schválení předlohy novinářům. Vláda tak podle něj bude moct pružně reagovat na potřeby trhu.

Repatriace cizince by neměla být možná do zemí, které Česko nepovažuje za bezpečné a kde by jim hrozila újma na zdraví. Hamáčkův návrh počítá také s tím, že zrušit trvalý pobyt bude možné už po trojnásobném odsouzení za úmyslný trestný čin; nyní to lze po čtyřnásobném odsouzení. Soudy nově nedovolí účastníkům řízení nahlížet do utajovaných informací.

Sněmovna naopak neschválila zrušení soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění, které původně požadoval bezpečnostní výbor pod vedením Radka Kotena (SPD). Podle ministerstva vnitra by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu.

‚Nechali jste se koupit‘

Poslanci také odmítli návrh Víta Rakušana (STAN), který chtěl u zaváděných mimořádných pracovních víz zrušit jejich časové omezení na jeden rok a jejich držitelům přiznat sociální práva. Vláda by mohla rozhodnout o zavedení těchto pracovních víz „v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce“. Sněmovna tyto podmínky jen upřesnila.

Třikrát a dost. Hamáček chce rychleji dostat ze země cizince odsouzené vícekrát za úmyslné trestné činy

Číst článek

Dolní komora odmítla také návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM), aby internetoví zprostředkovatelé ubytování typu Airbnb museli hlásit policii ubytovatele. Ondráček tvrdil, že se tak stalo poté, co ministerstvo vnitra nečekaně podporu tomuto návrhu odvolalo.

„Myslím, že jste se nechali koupit,“ řekl Hamáčkovi. Ministr se proti tomu ohradil. „Já bych velmi vážil slova o tom, kdo si koho koupil. Stanovisko jsem nezměnil. Vyprošuji si jakékoli náznaky na korupci,“ prohlásil. Ondráčkův návrh by byl podle Hamáčka obtížně vymahatelný po firmách sídlících v cizině.

Integrační kurzy i kvóty

Vládní verze cizinecké předlohy má mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky.

‚Narušuje veřejný pořádek.‘ Policie rozhodla o vyhoštění Ševcova, ten se odvolal

Číst článek

Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami České republiky i Evropské unie.

Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Nyní takové zařízení chybí ve středních Čechách. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.

Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, před dvěma lety více než 9000.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme