Koten z SPD chce cizincům sebrat právo bránit se vyhoštění. Protiústavní, reagují kritici

Cizinci by mohli přijít o právo bránit se u soudu nařízenému vyhoštění. Změnu chce sněmovní bezpečnostní výbor dostat do novely zákona o pobytu cizinců, která je právě ve druhém čtení ve sněmovně. Návrh kritizuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, které sdružuje dvacítku organizací jako Člověk v tísni, Adra nebo Amnesty International. Odepření práva bránit se proti vyhoštění soudně by podle nich bylo v rozporu s Ústavou.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radek Koten z hnutí SPD na ustavujícím jednání bezpečnostního výboru sněmovny v listopadu 2017

Radek Koten z hnutí SPD na ustavujícím jednání bezpečnostního výboru sněmovny v listopadu 2017 | Zdroj: Empresa Media / Profimedia

Podle návrhu by se cizinci nesměli soudně bránit proti vyhoštění a na detenční zařízení pro migranty by nedohlížela státní zastupitelství. Autorem návrhu je předseda bezpečnostního výboru Radek Koten z SPD. Podle něj by měl návrh zvýšit bezpečnost v Česku: „Náš stát musí mít nějaký nástroj, kterým je schopen v dohledné době ty teroristy a lidi, kteří chtějí škodit našemu státu, aby je byl schopen dostat z našeho území, aby tady nepáchali dále trestnou činnost,“ uvedl pro Radiožurnál.

„A v případě, že tam je 90denní lhůta na projednání soudem, tak ti lidé tady mohou 90 dní páchat trestnou činnost nebo se úplně ztratí z hledáčků orgánů činných v trestném řízení. A potom se nám tady pohybuje spousta lidí, kteří vůbec nevíme, kde jsou, a co tady mohou spáchat,“ dodal Koten.

Ústavní soud vyhověl 18 senátorům, zrušil části zákonů o azylu a pobytu cizinců

Číst článek

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová návrh kritizuje, je totiž podle ní jednoznačně protiústavní: „Popírá to právo cizinců na spravedlivý proces. Je to jedno ze základních práv, které náš ústavní pořádek zaručuje každému. Je to běžný postup podle správního řádu a není jediný důvod, proč řízení vyjímat ze soudního přezkumu. Je to v rozporu s ústavním pořádkem, s návratovou směrnicí, evropskou legislativou i mezinárodními závazky.“

Rozhodnutí Ústavního soudu

Návrh kritizuje také Kotenův kolega z bezpečnostního výboru, poslanec Vít Rakušan z hnutí Starostové a nezávislí. „To, že se někomu nepřizná možnost soudního přezkumu jakéhokoli rozhodnutí, prostě není institut právního státu. A dělá z kohokoli - tentokrát to jsou cizinci a příště to může být někdo jiný - občany druhé kategorie,“ řekl.

„A samozřejmě by neměl z Poslanecké sněmovny vycházet návrh, který ruší jedno ze základních práv každého člověka - obrátit se na soud,“ dodal Rakušan pro iROZHLAS.cz.

Česko eviduje nejvíce cizinců za posledních 25 let. Přicházejí hlavně z Ukrajiny a Slovenska

Číst článek

„Ta změna, kterou navrhuje pan Koten, je jednoduchá. Na základě nějakých skutečností by tady bylo úředně rozhodnuto o odnětí práva k pobytu, třeba i v rámci cizinecké policie. A daný cizinec by neměl právo obrátit se na soud, aby takové rozhodnutí přezkoumal. Věci okolo toho jsou vlastně omáčkou,“ popsal dále Rakušan s tím, že stále věří  „v racionální uvažování lidí napříč politickým spektrem.“

Kritikům návrhu dává za pravdu jedenáct let staré rozhodnutí Ústavního soudu. Stejné ustanovení tehdy soud zrušil pro rozpor s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces.

Kontroverzní je také návrh ministerstva vnitra na zavedení takzvaných mimořádných pracovních víz. Cizinci by díky nim mohli do Česka přijít maximálně na jeden rok, nemohli by podat žádost o jiné pobytové oprávnění nebo požádat o sloučení rodiny. To kritizuje právník Tomáš Jungwirth z Konsorcia organizací pracujících s migranty.

Sněmovna potvrdila šéfy výborů. Bezpečnostní povede Koten z SPD

Číst článek

„My se obáváme, že to povede k nárůstu nelegální práce potenciálně lidí bez papírů, a že to ani není v zájmu zaměstnavatelů, kteří ty lidi budou školit, a v neposlední řadě, že to je protiintegrační. Je zkrátka nezbytné, pokud si zaměstnavatelé chtějí přivážet více zaměstnanců ze zahraničí, tak aby vždy tady byla možnost těch lidí se tady usadit a důstojně tady žít,“ řekl Jungwirth.

Krátkodobý rychlý přísun pracovní síly

Podle ministerstva vnitra však smyslem mimořádných víz nebude integrace, ale jen krátkodobý rychlý přísun pracovní síly, po které volají podniky kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti, vysvětluje mluvčí rezortu Ondřej Krátoška.

„Mimořádné pracovní vízum není usazovacím typem pobytu, jeho cílem je vykrýt nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích nebo na určitou dobu, kdy je zvýšená poptávka po pracovní síle při např. likvidace kůrovce. Zároveň je mimořádné pracovní vízum zamýšleno jako krátkodobý typ migrace,“ řekl mluvčí.

Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že pro cizince s cílem usadit se v České republice existuje už v tuto chvíli několik typů pracovních víz a takzvaných zaměstnaneckých karet.

Zdeňka Trachtová, dbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme