Cizinců v Česku po krizi opět přibývá, přicházejí hlavně z EU

Cizinců v Česku začalo po krizi zase přibývat. Jejich počty v posledních dvou letech rostly. Přicházeli hlavně lidé z Evropské unie, loni ale přibylo také lidí ze zemí mimo osmadvacítku. Na konci loňského roku žilo v ČR zhruba 467 600 cizinců, o rok dřív 451 900.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český statistický úřad (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Do roku 2008, kdy začala krize, počty cizinců rostly. Od let 2008 a 2009 stagnovaly a pak klesaly. Znovu se začaly zvedat od roku 2014,“ uvedl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.

Cizinci tvoří asi 4,5 procenta obyvatel České republiky. Nad čtyři procenta se podíl dostal v roce 2008, od té doby se příliš neměnil. Evropský průměr dosahuje asi 6,7 procenta. V Lucembursku téměř každý druhý obyvatel pochází odjinud, naopak v Polsku či Rumunsku je podíl asi 0,5 procenta.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Česku ubývá pracovních migrantů z východu a naopak se do země stěhují lidé ze států EU. O nejnovějších statistických datech mluvil Lubomír Smatana

Cizinci z EU nepotřebují v Česku povolení k pobytu. Nemusejí se ani při příjezdu zaregistrovat a při odjezdu odhlásit. Lidé ze států mimo osmadvacítku musí mít povolení. V Česku většinu cizinců tvoří osoby s povolením k trvalému pobytu. Jejich podíl přesáhl dvě třetiny.

„Cizinci mají tendenci se u nás usazovat. Žijí tu dlouhodobě či trvale. Nejsou to žádní fluktuanti. Je to dobrá zpráva. Jsou to lidé, kteří mají zájem tu zůstat a fungovat tu,“ uvedl Chytil.

Podle něj získání povolení k trvalému pobytu představuje pro ty, co přijeli ze států mimo osmadvacítku, ‚metu‘ a také sociální jistotu. Kromě volebního práva mají totiž stejné podmínky jako Češi. Mohou mít veřejné zdravotní pojištění či získat sociální podporu, nemusí si každý rok o prodloužení povolení žádat.

Cizinci s legálním pobytem v Česku (1993 - 2015) | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Tři čtvrtiny cizinců v Česku tvoří občané ze šesti států. Nejvíc je Ukrajinců. Představují 23 procent lidí ze zahraničí. Následují Slováci, kterých je další pětina. Třináctiprocentní podíl připadá Vietnamcům, osmiprocentní Rusům, po čtyřech procentech mají Němci a Poláci.

Podle Chytila se situace dlouhodobě příliš nemění. Celkem 37 procent cizinců žije v Praze. Zatímco Vietnamci a Ukrajinci s vízem nad 90 dní a povolením k dlouhodobému pobytu jsou v Česku hlavně kvůli práci a podnikání, Rusové či lidé z Kazachstánu přijeli především kvůli studiu a Američané za rodinou.

Ze statistik také vyplývá, že ubývá pracovních migrantů. Za prací přijíždí méně Ukrajinců a také mizí Vietnamci. Buď odjíždějí na západ, nebo do Polska. Tam se jim daří lépe než v Česku, říká Pham Huu Yuen, zástupce Vietnamců s českým občanstvím:

„Jsou tam příznivější podmínky pro podnikání. Je tam také možná menší konkurence. V Polsku je mnohem více lidí než v Česku. Počet Vietnamců je tam naopak menší.“

S udělením občanství stát šetří

V roce 2014 se proti předchozímu roku zdvojnásobil počet udělených občanství, o které se cizinci mohou ucházet za splnění podmínek po pěti letech v ČR. Novým českým občanem se stalo 5114 osob. Víc než tři čtvrtiny z nich tvořili potomci přistěhovalců.

„Výrazný nárůst není náhodný. Od začátku roku 2014 platí zákon o státním občanství, který usnadnil cestu určité skupině osob, které by musely dlouho čekat. Je to zejména druhá generace, tedy děti cizinců, které tu vyrostly, umí perfektně česky a jsou integrované,“ upřesnil Chytil. Podle něj vývoj v dalších letech ukáže, zda byl nárůst jen jednorázový.

Dvě pětiny udělených občanství připadly v roce 2014 Ukrajincům, 11 procent Slovákům, devět procent Rusům, šest procent Vietnamcům a stejný podíl Rumunům. I přes výrazný nárůst počtu patří ČR v EU k zemím, které svým občanstvím šetří.

Mezi 28 státy skončilo Česko 24. Český statistický úřad uvedl, že srovnatelné Portugalsko dává své občanství šestkrát více, a Německo dokonce 53krát více.

Za uplynulých 15 let získalo české občanství 55 tisíc cizinců. Především Slováci a Ukrajinci. Za nimi následují s velkým odstupem Rusové a Vietnamci.

Cizinci, kteří získali státní občanství | Foto: Český rozhlas

Na českých vysokých školách studuje 40 tisíc cizinců, což je 12 procent z celkového počtu studentů. Více než polovinu tvoří Slováci. Se 13 procenty jsou druzí Rusové. Následují Ukrajinci a Kazaši.

Přibývá žadatelů o azyl

V Česku v posledních dvou letech přibývá žadatelů o azyl. Loni mezinárodní ochranu chtělo získat 1525 osob. V evropském srovnání ale Česká republika pro uprchlíky patří k nejméně atraktivním zemím.

„My jsme si tu uprchlickou krizi prožili úplně někdy jindy. V roce 2001 tu bylo zhruba dvanáctkrát více žadatelů. Sice se v posledních dvou letech počty zvyšují, ale zdaleka to není tak dramatické. V evropském srovnání jsme jednou z nejméně atraktivních zemí,“ uvedl Chytil.

Podle něj za vysokými počty v minulosti bylo například zavedení víz s Ukrajinou a také „velice liberální azylový zákon“, který žadatelům o azyl umožňoval pracovat.

Po vstupu Česka do EU v roce 2004 počty žadatelů o mezinárodní ochranu klesaly a zůstaly nízké. ČR totiž není hraniční stát schengenského prostoru a vnější hranici má jen na letištích. Uprchlíci mají žádat o azyl v první zemi unie, do níž vstoupí.

Nejvíce žadatelů o azyl mělo v roce 2014 Německo a Švédsko. Nejvyšší podíl uchazečů o ochranu na počet obyvatel byl ve Švédsku a Maďarsku.

„Patříme mezi země, které jsou v obou ukazatelích nízko - jak v absolutním počtu, tak v relativním,“ uvedl Chytil.

Přechodná ochrana

Česko se od ostatních zemí EU pak liší tím, odkud do něj uprchlíci přicházejí. V unii třetina žadatelů pocházela ze Sýrie, 14 procent z Afghánistánu, 11 procent z Iráku a šest procent z Albánie. V ČR celkem 45 procent uchazečů o ochranu tvořili lidé z Ukrajiny, devět procent ze Sýrie, osm procent z Kuby a šest procent z Vietnamu.

„U Kubánců a Vietnamců jsou důvody historické. Jsou tu větší komunity Vietnamců, u Kuby hrají roli lidskoprávní důvody. Jsme v tom v Evropě specifičtí,“ dodal statistik.

V roce 2014 tvořili lidé, kterým republika udělila azyl, celkem 0,6 procenta cizinců na českém území. Nejčastěji pocházeli z Ruska, Afghánistánu a Běloruska. Dočasnou ochranu získali hlavně Syřané.

Podle Chytila Česko dává uprchlíkům především doplňkovou ochranu, tedy přechodnou. V roce 2014 ji udělilo ve třech čtvrtinách kladně vyřízených případů.

ČTK, ČRo, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme