‚Chybné a nešťastné.‘ Poslanci podpořili Maďarsko v řízení s unií, usnesení navrhla ODS

Poslanecká sněmovna označila za „chybné a nešťastné“ hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení unijních hodnot. Návrh poslance ODS Jana Skopečka dolní komora přijala vedle dalších usnesení na závěr debaty o víceletém finančním rámci Evropské unie na léta 2021 až 2027.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Wi-fi ve sněmovně nefunguje, stěžuje si část poslanců. Na snímku zákonodárci hnutí ANO během jednání dolní komory

Poslanci ve sněmovně (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Hlasování Evropského parlamentu proti Maďarsku podle českých poslanců „jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie“.

Co unie vyčítá orbánovskému Maďarsku? Okleštění justice, bití migrantů, nesvobodná média i korupci

Číst článek

Skopečkův návrh usnesení podpořilo 97 ze 153 přítomných poslanců. Proti zvedlo ruku 24 poslanců.

Debata o hlasování europoslanců o Maďarsku se ve sněmovně odehrála při projednávání unijního rozpočtu už v polovině září.

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) se tehdy distancoval od hlasování europoslanců za ANO, kteří v Evropském parlamentu podpořili doporučení, aby Evropská komise s Maďarskem řízení zahájila.

Předseda klubu STAN Jan Farský tehdy naopak hájil kladné hlasování stranického europoslance Stanislava Polčáka, pokládá je za rozvážné a správné.

Poslanci ODS: skandální

Debata o Maďarsku na sněmovním plénu v polovině září začala, když někteří poslanci poukazovali na to, že čerpání evropských dotací by mohlo být podmíněno plněním podmínek právního státu.

Skopeček v této souvislosti označil za skandální hlasování některých českých europoslanců proti Maďarsku, jak uvedl, českému spojenci. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura poukázal na to, že nejde o řízení s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, ale se suverénním demokratickým Maďarskem.

Z českých europoslanců podpořili sankční řízení vedle zástupců ANO a Polčáka také europoslanci TOP 09 a Miroslav Poche (ČSSD). Proti hlasovali poslanci za KDU-ČSL, ODS, Svobodné a KSČM a také Jan Keller za ČSSD. Pavel Poc (ČSSD) se zdržel a jeho stranická kolegyně Olga Sehnalová se podle všeho hlasování nezúčastnila.

Orbán už dříve v Evropském parlamentu všechny výtky týkající se porušování demokracie a dodržování principů právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.

V rozpravě ale Orbán čelil výtkám kvůli omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i kvůli údajnému zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.

SPOR Maďarska s EU

  • Maďarsko je známé svou přísnou imigrační politikou. V době masové migrační vlny do Evropy balkánskou cestou postavilo na svých hranicích v roce 2015 plot a u hranic zřídilo tranzitní zóny a záchytná centra. Maďarský premiér Viktor Orbán se zasazuje o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako Česká republika či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka. Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015.
  • Letos v červnu maďarský parlament schválil balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Nová právní úprava je označovaná jako Stop Soros. Umožní například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl. Parlament, v němž má ústavní většinu koalice premiéra Viktora Orbána, schválil také ústavní dodatek, který zakazuje "nucené usídlení příslušníků cizích populací" v Maďarsku a zdůrazňuje platnost principu, podle kterého se musí migranti zaregistrovat v první bezpečné zemi, do které přijdou.
  • Kritizované zákony jsou namířeny zejména proti organizacím, které podporuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Ten se stal hlavním terčem Orbánových výpadů v jarní předvolební kampani. Premiér jej viní z aktivní podpory masové imigrace do Evropy a z vměšování do maďarské politiky. Nové zákony mimo jiné uvalují zvláštní 25procentní daň na organizace, které podporují migraci.
  • EK v červenci poslala kvůli těmto zákonům Maďarsko před Evropský soud. Evropské exekutivě například vadí, že maďarská pravidla umožňují časově neomezenou detenci místo doby omezené na čtyři týdny. Země podle komise také znemožňuje efektivní podávání žádostí o azyl tím, že migranti jsou eskortováni zpět za hranice i v případě, že chtějí o ochranu požádat.
  • Evropská komise se také na konci loňského roku rozhodla pohnat Maďarsko před Soudní dvůr EU kvůli kontroverzním zákonům o vysokých školách a o nevládních organizacích. Podle EK nepřiměřeně omezují provoz univerzit z unijních i neunijních zemí, a proto musí být opět uvedeny do souladu s právními předpisy EU. Zákon v nynější podobě je podle komise mimo jiné v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání. Podle pozorovatelů se jednalo také o součást kampaně proti Georgi Sorosovi, zakladateli Středoevropské univerzity (CEU).
  • I zákonem o nevládních organizacích podle EK Maďarsko porušuje řadu povinností, norem a práv, včetně práva na svobodu sdružování a práva na ochranu soukromého života a osobních údajů. Podle Orbánových kritiků byla motivace pro přijetí tohoto zákona obdobná jako u vysokoškolského zákona. Je namířená také proti nevládním organizacím, jejichž činnost finančně podporuje Soros.
  • Maďarský premiér budí kritiku i některými svými výroky. Loni se například vyjádřil pochvalně o Miklósovi Hortym, který stál v čele země za druhé světové války, zavedl protižidovská nařízení a kolaboroval s nacisty. Orbánovi se vyčítá také používání antisemitských příměrů v debatě kolem Sorose. Jedním z nich je Orbánovo tvrzení, že nepřátelé Maďarska "nevěří v práci, ale v peněžní spekulace, nemají vlast, ale mají pocit, že jejich je celý svět". Židé tyto výroky odsoudili, ale při nedávné návštěvě Orbána v Izraeli premiér židovského státu Benjamin Netanjahu ocenil Orbána za boj proti antisemitismu a poděkoval mu za proizraelský postoj.
  • Během Orbánovy vlády se také značně změnila situace v maďarských médiích. Řada publikací, stejně jako rozhlasových a televizních stanic, se dostala pod kontrolu lidí z okruhu premiéra Viktora Orbána a vládnoucí strany Fidesz. Největší pozornost vzbudil konec největšího levicového deníku Népszabadság v roce 2016. Novináři listu označili náhlý konec vydávání tištěné i internetové verze deníku za "puč", řízený z pozadí vládou Viktora Orbána. Uvedli, že list přinášel zprávy o podezřeních na korupci mezi vysokými činiteli vlády a centrální banky.
  • Před lety se Maďarsko dostalo do sporu s EU také kvůli kvůli dodatkům v maďarské ústavě. Mezi sporné ústavní články patřily například pravomoc šéfa maďarského úřadu pro dohled nad soudnictvím, který mohl kontrolovat a přesouvat případy, a klauzule o platebních závazcích v souvislosti s verdikty Soudního dvora EU. Maďarsko nakonec od některých dodatků ustoupilo.

zdroj: ČTK

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme