Rozhodnutí o zvýšení sazeb ČNB Babiš kritizuje. Podle Fialy je to reakce na vládní výdaje
Zvýšení úrokové sazby na 2,75 procenta je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo toho, aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám a zdražování nezabrání, řekl předseda. Formující se vládní koalice Spolu a PirStan má zvýšení sazby za reakci na rostoucí výdaje státu. Kandidát premiéra Petr Fiala (ODS) napsal, že rozhodování o úrokových sazbách je čistě v kompetenci ČNB a vláda by neměla zasahovat.
„ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ uvedl Babiš. Upozornil, že ve světě má podobnou sazbu Chile a Evropská centrální banka (ECB) zůstává na nule.
Bankovní rada ve čtvrtek překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. Pro dnešní rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny.
Kriticky hodnotil Babiš už předchozí navýšení sazeb z konce září. Tehdy sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní.
Inflace jako riziko
Podobně jako Petr Fiala se vyjádřil i předseda lidovců Marian Jurečka. „Toto rozhodnutí respektuji, chápu, že ČNB se takto snaží reagovat na nezodpovědnou a rozhazovačnou politiku této dosluhující vlády,“ napsal.
Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu na 2,75 procenta. Zvýšení o 1,25 bodu je nejvyšší od roku 1997
Číst článek
Podle místopředsedy hnutí STAN Věslava Michalika, o kterém se mluví jako o budoucím ministrovi průmyslu a obchodu, je razantní zvýšení sazeb jasným signálem ze strany ČNB, že inflaci vnímá jako velké riziko s minimálně střednědobým výhledem.
„Bude znamenat další tlak na rozpočty domácností zatížených hypotékami. Představuje dodatečné riziko pro hospodářský růst, což v kombinaci s dražší obsluhou státního dluhu bude vytvářet tlak na příjmovou i výdajovou stránku státního rozpočtu,“ uvedl. Vysoký úrokový rozdíl mezi korunou a eurem pak podle něj přispěje k ještě většímu používání eura v ekonomice.
‚Není to dobrou zprávou‘
Rusnok ve čtvrtek zdůraznil, že hlavní rolí centrální banky je udržení cenové stability.
„I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ uvedl.
Pyrrhovo vítězství, nikomu to nepomůže, říká expert o Havlíčkově plánu zastropovat zálohy na energie
Číst článek
„Zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta bude mít významný vliv na investiční a podnikatelskou aktivitu, poptávku domácností, trh s nemovitostmi a mnoho dalších segmentů naší ekonomiky. Je to krok, který určitě nepřispěje k růstu naší ekonomiky, což zvlášť v době křehkého oživení není dobrou zprávou,“ sdělila Schillerová.
Je skeptická i k tomu, že takové rozhodnutí může mít protiinflační vliv. „Vidíme, že inflační tlaky mají globální charakter, ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit nebo logistické problémy. Tuzemská centrální banka má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit,“ soudí ministryně.
