Dezinformátoři se při volbě prezidenta mohli dopustit pomluvy a šíření poplašné zprávy, míní oslovení právníci

Autoři a šiřitelé dezinformací se mohli dopustit pomluvy nebo šíření poplašné zprávy, myslí si část právníků oslovených serverem iROZHLAS.cz. Někteří ale dodávají, že trestní právo by se šířením lží mělo zabývat jen výjimečně. „Nějaké velké očekávání bych v tomto směru neměl, myslím, že trestním právem se věci páchané slovy ani řešit nemají, pokud to tedy není úplně křiklavé,“ říká například právník Tomáš Němeček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek a advokáti Jaroslav Ortman (vpravo) a Tomáš Němeček (vlevo dole). | Foto: koláž iROZHLAS.cz | Zdroj: ČT24/Profimedia/Český rozhlas

Dezinformacím čelili oba kandidáti nedávné prezidentské volby, v mnohem větší míře ale například podle experta z Univerzity Palackého mířily na bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Na internetu tak o něm například kolovala zpráva, že je homopedofil a agent StB, že je členem "zednářského" Římského klubu či členem Muslimského bratrstva.

Expert na dezinformace: Zemanovo tvrzení, že jsou lidé dost chytří na to, aby poznali lež, je nesmysl

Číst článek

Brněnský politik Svatopluk Bartík zase na svém facebookovém profilu zveřejnil informaci, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu několik měsíců života. Za dezinformaci je považován i původně vtip, že Zemanovi voliči nemusí k prvnímu kolu voleb, protože úřadující prezident z něj postupuje automaticky. Nepravdivá informace se dokonce na severu Moravy šířila poštou.

Prostřednictvím sociálních sítí také kolovala fotografie prezidenta s první dámou v hidžábu pořízená v roce 2015 ve Spojených arabským emirátech s popiskem „Zeman nechal zahalit před muslimy svou ženu. Zradil tak nejen ji, ale i český národ!!!"

Server iROZHLAS.cz se v anketě zeptal právníků, zda se autoři a šiřitelé těchto a jim podobných zpráv mohli dopustit trestného činu a jak obtížné by jim ho bylo prokázat.  

Jiří Jelínek (vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy)
„Podle mého názoru tvrzení, že volby jsou ovlivněny zahraničními zpravodajskými službami, by naplňovalo znaky trestného činu šíření poplašné zprávy nebo jeho pokusu. Druhá možnost je trestný čin pomluvy, to znamená, že někdo o někom sdělí zjevně nepravdivou zprávu, která ho může poškodit v osobním životě. To by bylo typicky rozšiřování zpráv o zdravotním stavu. O někom řeknete, že je duševně nebo jinak hendikepován, a to už by ho mohlo poškodit v osobním nebo politickém životě.

E-mailové lži. Předvolební dezinformace psali a šířili lékař, advokát, důchodce nebo farmář

Číst článek

Pokud jde o to rozšiřování – někteří se k tomu přece přihlásili, pod svým jménem publikovali ve veřejně přístupné počítačové síti určité údaje. Co chcete víc než jejich doznání?“

Ondřej Štastný (státní zástupce, mluvčí Unie státních zástupců České republiky)
„Na vaši otázku je obecně je velmi těžké odpovědět. Šíření dezinformací může mít mnoho různých podob, které jsou v konfliktu s trestním zákoníkem a lze je podle něj trestat. Můžeme mluvit o pomluvě, křivém obvinění, šíření poplašné zprávy, dále o trestných činech souvisejících s extremismem: hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob; podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod či založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka či popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy a dalších zločinů proti lidskosti, válečných zločinů nebo zločinů proti míru – ať už jde o nacismus, komunismus, nebo jiný režim. Trestný čin spáchá také ten, kdo byť jen veřejně projevuje své sympatie k výše uvedenému hnutí.

Pokud jde o prokazování, pokaždé záleží na konkrétním jednom případě, těžko zobecňovat. Vždy je třeba prokázat důvodné podezření (v řízení před soudem pak prokázat praktickou jistotu), že konkrétní osoba se dopustila činu, který má znaky výše uvedených ustanovení trestního zákoníku.“

Zdroj informací je mi ukradený, říká autor masivně šířeného dezinformačního e-mailu

Číst článek

Tomáš Němeček (právník)
„Musel bych vidět konkrétní věc. Za určitých okolností může něco být šíření poplašné zprávy, za jiných zase pomluva. Ale říci to obecně nejde, s tím pojmem se zachází strašně frivolně, říká se to o kdečem. Nějaké velké očekávání bych v tomto směru neměl, myslím, že trestním právem se věci páchané slovy ani řešit nemají, pokud to tedy není úplně křiklavé.“

Filip Svoboda (advokát)
„Za splnění dalších podmínek by to mohla být pomluva, ale podle mě je to spíš využívání svobody projevu na hraně.“   

Jaroslav Ortman (advokát)
„Je důležité, zda se vůbec podaří dohledat původce. Pokud ano, mohla by to být pomluva, vědomé šíření nepravdy, která může člověka poškodit. Musí tam být úmysl, čili že někdo chce nebo je srozuměn s tím, že pomlouvá. A to se musí prokázat. Pokud přijmu takovou informaci a nemám ten úmysl, pak to samozřejmě pomluva není. Pomluvy obecně se v trestním řízení těžko prokazují. Když mi někdo řekne drb a já ho budu šířit dál, nemusí to ještě být pomluva.

Morálně je to sprosťárna. Než člověk něco tvrdí, měl by si to ověřit. Jestliže jde o tak významnou funkci jako prezident republiky, podpásové údery by se používat neměly.“  

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme