Co si pamatují zdrogovaní šneci
Změny, ke kterým v lidském mozku dochází pod vlivem drog, nemusí vědci zkoumat jen na jiných savcích. Výsledky neobvyklého experimentu ukazují, že dobrým modelem může být i vodní plž.
Droga metamfetamin, známá pod názvem perník, je vysoce návyková stimulační droga. Kromě euforických účinků také zlepšuje paměť na úroveň, kterou vědci označují za patologickou a považují ji za jednu ze známek závislosti. Souvislost mezi pamětí a závislostí teď vědci z Washingtonské státní univerzity zkoumali na tvorech, kteří obvykle drogám nepropadají: sladkovodních plžích plovatkách bahenních (Lymnaea stagnalis).
Plovatky mají mnohem jednodušší nervové okruhy než lidé a k tomu, aby si pamatovali, že se mají nadechnout, jim stačí síť tří neuronů. Pokud mají v prostředí dost kyslíku, stačí jim dýchání pokožkou. Pokud je ale voda na kyslík chudá, musí plž nad hladinu vysunout svůj dýchací otvor (pneumostoma). Vědci sledovali, jak toto „dýchací chování“ plžů ovlivní dávky metamfetaminu, který snadno prostupuje jejich pokožkou a stačí jej tedy přidat do vody v nádrži. Při pokusu o nadechnutí plže skleněnou tyčinkou zatlačili zpět do hloubky. Tím je vytrénovali, aby se plž při malém poklesu kyslíku nepokoušel o nadechnutí.
Plži z kontrolní skupiny to obvykle do 24 hodin po tréninku zapomněli. Plžům vystaveným metamfetataminu ale vzpomínky vydržely mnohem déle. Droga sice z jejich organismu dávno vyprchala, ale nějakým způsobem pozměnila jejich neurony, které se účastní procesu učení. Jeden typ neuronů už vědci identifikovali: jde o buňky, které vylučují neurotransmiter dopamin. A právě tato molekula je součástí okruhů spojovaných se vznikem závislosti. Dokazuje to, že pro výzkum závislosti jsou plži mnohem lepším experimentálním modelem, než by se mohlo na první pohled zdát.
