Ve stopách Británie? Nespěchejme s rozvolněním a proočkujme rizikové skupiny, nabádá viroložka

Mělo by Česko zrušit plošná opatření proti šíření koronaviru, budou-li trvat příznivé epidemické podmínky? Touto cestou se vydala Velká Británie, kde je plně proočkováno 57 procent osob, aspoň jednu dávku má 70 procent. V Česku je to 45 a 53 procent. „Ještě nejsme v situaci Británie. A čísla jasně říkají, že nákaza je teď mezi nevakcinovanými nebo částečně vakcinovanými,“ varuje viroložka Ruth Tachezy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Biochemik Zdeněk Hostomský považuje postup Británie za inspirativní.

„Naše proočkovanost je nižší, ale prošli jsme velkou vlnou infekce a nakažených bylo také několik milionů, ty můžeme přičíst k očkovaným, Takže populační imunita je u nás relativně vysoká,“ připomíná Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kontruje, že v Británii nehraje roli jen proočkovanost, ale osobní zodpovědnost lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mělo by Česko při dlouhotrvajících příznivých epidemických podmínkách následovat příklad Velké Británie a zrušit plošná opatření proti šíření koronaviru?

„Ti se chovají daleko opatrněji. Možná ani nedodržují všechna rozvolnění, které jim premiér Boris Johnson umožnil. Pokyny vlády také znějí jinak, stále doporučují na určitých místech některá opatření.“

Hostomský uznává, že Británie dělá velkou službu světu, protože jde o riskantní experiment.

„Může se stát, že to skutečně nevyjde a nemocnice se tam začnou plnit. Já bych ale na větší proočkovanost nečekal. Texas a Mississippi už se otevřely a ukázalo se, že epidemie postupně klesala.“

Slepé uličky kolektivní imunity

Viroložka souhlasí, že počty těch, kteří v Česku nemoc prodělali, celkovou imunitu ovlivňují. „Problém s takzvanou kolektivní imunitou ale je, že řada lidí se infikuje a nevytvoří si paměťovou stopu. Bezpříznakoví nakažení mohou nemoc zlikvidovat na úrovni přirozené imunity, a tudíž ani nejsou chráněni proti reinfekci.“

Biochemik, který rozvolňování podporuje, má ovšem sám seznam důvodů, proč s tím ještě vyčkat. „Jde spíš o vůli vlády nebo společnosti, jestli to chce skončit, nebo ne. V rizikových skupinách máme ještě 20 procent těch, kteří se naočkovat nedali. Veškerá péče včetně pobídek by se měla věnovat jim.“

„Ale už teď u nás lidé nedodržují opatření, jak by měli, a přesto nečelíme velké epidemii,“ říká druhým dechem.

„Lidé by se měli k očkování přesvědčovat, ale není férové tvrdit, že my zodpovědní se musíme teď omezovat jen kvůli těm v uvozovkách nezodpovědným,“ věří Zdeněk Hostomský.

Viroložka zdůrazňuje roli ještě větší dostupnosti vakcín. „Mobilní očkovací centra a očkování u praktických lékařů to může spravit. Do proočkování větší části rizikové populace bych nic neuspěchávala. Ostatně my těch opatření taky už moc nemáme, lidé jsou naprosto minimálně omezováni,“ tvrdí Ruth Tachezy.

Poslechněte si celou debatu obou vědců. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, oci, pat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme