V Brně na volání od hygieny čekáte průměrně tři a půl dne. ‚Někdy rezignujeme na kvalitu,‘ říká krajský šéf

Pokud se nakazíte nemocí covid-19, měla by vás bezprostředně po pozitivním testu kontaktovat krajská hygienická stanice. V praxi to ale zvládají pouze některé, ukazuje analýza dat o obvolaných kontaktech, kterou zpracovali datoví novináři serveru iROZHLAS.cz. Nejdéle nakažení na zavolání čekali v Brně a v Praze, v průměru tři a půl dne. „Hrubě jsme nestíhali. Teď se situace zlepšila,“ uvedla ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.

Praha/Brno (Aktualizováno: 7:38 21. 10. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protiepidemické oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje v březnu 2020, kde pracovníci vyřizovali dotazy ke koronaviru. | Zdroj: Profimedia

Po pozitivním testu má následovat kontakt z hygienické stanice, která vám nařídí domácí izolaci, vyptá se na vaše rizikové kontakty a do karantény pošle i je. Cílem je zabránit či zpomalit šíření nemoci.

V praxi se to daří pouze někde. V Jihomoravském kraji měla v posledním měsíci hygiena průměrné zpoždění od pozitivního testu po kontakt nakaženého 3,6 dne. V Praze to bylo 3,4 dne.

Naproti tomu například Středočeský a Moravskoslezský kraj dokázaly udržet zpoždění pod dvěma dny, přestože vyřešily obdobné množství nakažených jako jihomoravská stanice.

Vůbec nejmenší zpoždění, necelý den, měla hygiena v Pardubickém kraji. 

Ukazuje to analýza dat ze softwaru Daktela, ve kterém většina hygienických stanic shromažďuje data o obvolávaných kontaktech. Výjimkou jsou Plzeňský a Liberecký kraj s pouze desítkami zaznamenaných vyřešených telefonátů. Oba kraje používají vlastní systémy a do Daktely zapisují pouze část svých dat. Jejich srovnání s ostatními kraji je tedy třeba brát s rezervou.

„V Plzni volají svými mobily a píšou si to na papír. Odmítli spolupracovat,“ upozornil na tamní situaci v zářijovém rozhovoru pro Reflex Petr Šimeček z firmy Keboola, který má Daktelu na starosti. „To stejné ředitel liberecké krajské hygienické stanice. Ke spolupráci musel být natlačený silou, až když mu státní tajemník pohrozil kárným řízením. Teprve potom začali dělat to, co po nich ministerstvo zdravotnictví celou dobu chtělo.“

Za názor jsem dostal důtku i menší ocenění, říká k rezignaci šéf plzeňských epidemiologů Pazdiora

Číst článek

Plzeňská hygienická stanice patří podle dat Chytré karantény mezi nejméně výkonné v České republice. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) si navíc před pár dny předvolal jejího šéfa Petra Pazdioru. Ten však v úterý na svou funkci vedoucího protiepidemického odboru plzeňské hygieny rezignoval. Důvody uvedl pro Radiožurnál.

Analýzu získal server iROZHLAS.cz od týmu, který se pod vedením Lenky Přibylové zabývá modelováním epidemie covidu-19 na Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Ukazuje průměrné zpoždění krajských stanic v období mezi letošním 12. zářím a 9. říjnem.

Výstup je tak ještě o něco adresnější než data z Chytré karantény, která iROZHLAS.cz publikoval minulý týden. Přesněji totiž ukazuje, které kraje na vyšší počty nakažených nedokázaly zareagovat, a které ano.

Zlom koncem září

Graf z minulého týdne nepřímo dokazuje, že hygienické stanice přestaly zvládat počty nakažených koncem září – na počátku měsíce u každého nakaženého hygienici obvolávali přibližně tři rizikové kontakty, v polovině října už jen jeden.

Kolik rizikových kontaktů hygiena trasovala u nakažených? Na začátku září přes tři, dnes jeden

Číst článek

„Tehdy ta situace taková byla, hrubě jsme nestíhali. Teď se zlepšila,“ vysvětlila v pondělí serveru iROZHLAS.cz Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Díky tomu, že nám ostatní call centra pomáhají navolávat takzvané třetí hovory, máme sami možnost udělat více hovorů. Ale když je ráno připraveno ve frontě 2,5 tisíce hovorů a uděláme jich sedm set, tak samozřejmě zůstává velké množství lidí, kterým se ten den nedovoláme.“

Podobná situace je na jižní Moravě.

„Je to samozřejmě díky nárůstu pozitivních v posledních dnech,“ zdůvodňuje špatná čísla jihomoravské stanice její ředitel David Křivánek.

„Nicméně 14. října jsme spolu s dalšími kraji přešli na jiný způsob trasování, děláme takzvanou triáž,“ pokračuje. „To znamená, že trasujeme prvních 48 hodin a po této době se zbývajícím pozitivním posílá automaticky generovaná SMS s omluvou, že jsme je nestihli trasovat. Nejsme sami, spousta krajů v případě, že nárůst je vyšší, než jsou schopny obvolat, přešla na tuto triáž,“ vysvětlil Křivánek.

Vlastní systémy

Podle Křivánka existuje množství faktorů, ve kterých se hygienické stanice v krajích liší, některé přitom nedokáže ovlivnit.  

„Některé kraje používají svoje systémy, do kterých data přepisují, některé ne, my třeba žádný nemáme,“ tvrdí. „Potom jde o to, kolik lidí se zvládlo zapojit do navolávání, protože počet epidemiologů je omezený. Pak už musíte rezignovat na kvalitu a musíte jít po kvantitě, tedy využívat lidi, kteří nemají background. Pak se řeší třeba to, jak moc se dohledávají klastry (shluky nakažených z jednoho zdroje, pozn. red.),“ uvedl.

„Další otázka je, jak v každém kraji fungují laboratoře a zda dávají data v pořádku, nebo je třeba je manuálně zpracovávat a zadávat do systému. Těch vlivů z minulosti je strašně moc a rozdíly mezi kraji jsou pak výrazné,“ doplňuje Křivánek.

Křišťálová Lupa 2020
Přibylová ale přidává ještě dva další ukazatele, podle kterých na tom jižní Morava není dobře. Mezi kraji má jednu z nejdelších průměrných dob od prvních příznaků do izolace a také jeden z nejnižších odhadů míry detekce.

„Jednoduše řečeno sledujeme, kolik do nemocnic přichází osob, které byly předem odhaleny PCR testy,“ vysvětluje. „Tento podíl bohužel stále klesá. Pro odhad procenta detekovaných pozitivních osob v kraji pak používáme Bayesova vzorce pro podmíněnou pravděpodobnost, který umí každý středoškolák. Pro celé Česko je to nanejvýš 25 procent, to znamená, že odhadujeme, že minimálně tři čtvrtiny nakažených systému PCR testů uniká.“

„U krajů ta čísla uvádět nechci. Ale víme, který kraj je na tom hůř a který líp. A právě Jihomoravský dlouhodobě vykazuje hodně špatné výsledky. Za poslední tři týdny je to poloviční průměrná míra detekce než v Praze,“ uvedla.

Matematický model, který tým Přibylové vytvořil pro modelování epidemie a představil na konferenci NZIS open v květnu, používá anonymizovaná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a slouží pro monitorování epidemiologické situace už od jara. Problematickou situaci model ukazuje již od začátku září.

Jan Boček, Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme