‚Průběh je až příliš rychlý.‘ Soudní lékaři pozorují, že roste počet náhlých úmrtí kvůli covidu

Koronavirus se může rychle zhoršit a způsobit náhlá a nečekaná úmrtí, kdy nakažený ani nestihne dojet do nemocnice. S fenoménem, který v jiných zemích zažili už na jaře, se nyní setkávají i lékaři v Česku. „Oproti počátku pandemie se zvýšil počet zemřelých mimo zdravotnická zařízení,“ odpověděl například serveru iROZHLAS.cz primář ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc Marek Vitovják. Narůstající počet případů potvrdili i další.

Česko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V drtivé většině smrt lidí způsobila virová pneumonie, neboli covidový zápal plic (ilustrační foto) | Foto: Pavel Pavlas

Oscarový režisér Jiří Menzel se těsně před smrtí nakazil nemocí covid-19, osudovým se pro něj nakonec stal covidový zápal plic.

„Za ty dva roky, co byl Jirka doma, jsme toho zvládli hodně. Oboustranný zápal plic, různé infekty a jiné. Bohužel covid ho dostal. Dokonce to jednu chvíli vypadalo, že to zvládne. Začaly ustupovat teploty, ale pak se stav najednou zlomil a šlo to strašně rychle,“ prohlásila pro deník Blesk Olga Menzelová.

Co je covidová pneumonie?

„Koronavirus zůsobuje mimo jiné onemocnění plic, které se dá popsat jako zápal. Pokud je plicní tkáň zanícená, tak dochází k omezení výměny plynů, takže se do krve dostává méně kyslíku. Člověk pak na tu pneumonii může zemřít, říká přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u svaté Anny Tomáš Vojtíšek.

Podobných případů – kdy lidé po rychlém zhoršení zemřou na nemoc covid-19 někdy ještě před tím, než stihnou dorazit do nemocnice – se v Česku začaly objevovat desítky. Jako první je zkoumali lékaři z Ústavu soudního lékařství brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny.

„Od 22. září do konce října jsme měli celkem dvaatřicet případů, kdy lidé zemřeli doma, aniž byla známá příčina,“ řekl serveru iROZHLAS.cz přednosta tamního ústavu soudního lékařství Tomáš Vojtíšek s tím, že nárůst úmrtí zřejmě souvisí se špatnou epidemickou situací v zemi.

Ve většině smrt těchto lidí způsobila právě virová pneumonie neboli covidový zápal plic. Dalších šestnáct procent úmrtí mají podle Vojtíška na svědomí trombotické stavy spojené s poruchou krevní srážlivosti.

„Jsou nemocní, kteří o tom můžou vědět, nebo nemusí a léčí se doma. Jejich stav se náhle zhorší a oni se nedostanou do nemocnice. Není to kvůli tomu, že by se zdravotní systém zahltil, ale protože je průběh příliš rychlý a oni nepředpokládají, že k zhoršení dojde. My jsme na to chtěli upozornit,“ vysvětlil Vojtíšek.

I v dalších krajích

Zjištění lékařů z Brna potvrdili i soudní lékaři z dalších krajů, které redakce oslovila. „I my se s tím setkáváme,“ napsal redakci zástupce přednosty Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Petr Handlos.

A problém přiblížil: „Při provádění pitev lidí zesnulých náhlou smrtí mimo zdravotnická zařízení narážíme na zemřelé na virovou pneumonii v důsledku covidu-19.“

Na rozdíl od brněnských soudních lékařů v Ostravě zatím narazili jen na jednotky podobných případů. Podobně jsou na tom na Hané, jak redakci řekl primář Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Fakultní nemocnice Olomouc Marek Vitovják.

Testování na koronavirus v domovech pro seniory bude povinné i pro zaměstnance, rozhodla vláda

Číst článek

Náhlá úmrtí na covid zaznamenali také lékaři z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, na detailnější závěry je ale podle nich ještě brzo.

„Mohu odpovědět pouze v obecné rovině, že také v našem regionu evidujeme úmrtí mimo zdravotnická zařízení následkem koronavirového zápalu plic,“ uvedla primářka ústeckého oddělení soudního lékařství a toxikologie Andrea Vlčková.

Chystáme plošnou studii

Vedoucího lékaře intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Martina Balíka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice zjištění lékařů nepřekvapilo. Fenomén náhlých úmrtí na covid se podle něj v zahraničí zkoumá od jara a podobné studie už dávno existují.

Počet zemřelých byl už v říjnu nejvyšší za patnáct let, ukazují předběžná data z evidence obyvatel

Číst článek

„Od první vlny vídáme lidi, kteří v komunitě nebo v záchrance umírají na akutní embolie. Ale je tam třeba ještě říct, že se při rychlém zhoršení dostávají do jiných příčin, než že by se zadusili. Při zhoršování plic to většinou skončí srdeční arytmií, která je dokáže ještě v kombinaci s něčím jiným skutečně zahubit i doma,“ přiblížil lékař.

A pokračoval: „Práce patologů raketově přibývají a z Itálie, z Německa a z Británie je to velmi pěkně zpracované. Tohle zjištění bohužel není novum, ale my s tím počítáme a víme o tom.“

Situaci v Česku má řádně zmapovat plošná studie, která se podle předsedy České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie Petra Hejny chystá. A připravuje se i zařazení do odborné medicínské literatury.

„Pozorujeme zřejmý nárůst případů úmrtí v přímé či nepřímé souvislosti s onemocněním covid-19. Zároveň se ukazuje, že rychlá progrese nemoci se nemusí týkat jen morbidně obézních osob, osob nad 70 let věku či pacientů se závažným kardiorespiračním onemocněním,“ přiblížil Hejna dosavadní zjištění soudních lékařů.

Práci doktorů z brněnské nemocnice chválí bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Je dobře, že tu něco takového je, že tady budeme mít data, o která se dá opřít,“ řekl redakci a připomněl, že někteří lidé nákazu koronavirem stále podceňují.

„To onemocnění se může tak rychle zhoršit, že se potom do nemocnice nedostanou. Takové případy zaznamenány jsou, že během třeba pěti hodin ze situace, kdy si ten člověk připadal relativně v pohodě, se to najednou zhouplo až tak, že tam došlo k úmrtí,“ popsal exministr.

Martin Štorkán, Vít Svoboda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme