Kolik lidí se vyléčilo z covidu ve vaší obci za poslední tři měsíce? ‚Bohatým' městům se nákaza vyhýbá
Nejhůř zasažené české město byl v posledních třech měsících Trutnov: mezi uzdravené se počítá 12 procent jeho obyvatel. Naopak Klášterci nad Ohří se šíření nákazy koronaviru téměř vyhnulo, má 3,5 procenta vyléčených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví, které zpracovali datoví novináři serveru iROZHLAS. Podle matematického modelu Masarykovy univerzity v Brně ale skutečná čísla počtu nakažených v Česku mohou být až čtyřnásobně vyšší.
Od počátku pandemie se v Česku podle oficiálních statistik z nákazy covidem vyléčilo 842 tisíc lidí, asi 7,9 procenta populace. Na úrovni celé země je to na zpomalení nákazy příliš málo, nicméně některé regiony nemoc zasáhla podstatně silněji.
Opakovaně se koronavirem v Česku nakazilo už 56 lidí. Protilátky tělo podle lékařů chrání asi tři měsíce
Číst článek
Mapa ukazuje počty vyléčených v posledních třech měsících – jednak v okresech, jednak v obcích s více než 10 tisíci obyvatel. Tři měsíce jsou doba, po kterou jsou podle českých pravidel covidoví rekonvalescenti spolehlivě imunní. Přestože hygienické stanice evidují několik desítek reinfekcí, v kontextu statisíců pozitivně testovaných je opakovaná nákaza poměrně vzácný jev.
Zahraniční studie pak mluví o ještě delší imunitě: podle rozsáhlé studie z letošního ledna vydrží protilátky osm měsíců i déle po prodělání covidu. Jiná skupina vědců ujišťuje, že protilátky mají také ti, u kterých měla infekce lehký průběh.
Čísla jsou poměrně nízká – trutnovských 12 procent ani zdaleka nestačí k výraznějšímu zpomalení šíření nemoci. Promořenost se příliš nezvýší ani tehdy, pokud místo tříměsíčního okna budeme sledovat šest měsíců. U modelového Trutnova se promořenost zvýší na 14,1 procenta, u ostatních regionů je změna podobně malá.
Vyšší promořenost je až na úrovni menších obcí; vůbec nejvyšší má podle oficiálních statistik Lesní Jakubov na Třebíčsku s rovnou polovinou uzdravených.
Tabulka ukazuje, kolik procent obyvatel obce prodělalo v posledních 3 měsících onemocnění covid-19, a nyní je tedy imunních.
Nižší promořenost vykazují velká města a některé příhraniční regiony, vyšší je ve východních Čechách, na Vysočině nebo ve Zlínském kraji.
„Od začátku pandemie se v našich datech ukazuje jeden rozdíl mezi většími městy, jako je Praha nebo Brno, a spíše venkovskými regiony. A to je typ práce,“ vysvětluje rozdíly sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.
Proč se lidé nechtějí testovat? Roli hraje i vzdálenost, ukazují data. V regionech je málo odběrových míst
Číst článek
„V bohatých městech bylo díky vyššímu poměru prací v IT, financích a nových službách více lidí na home office. Lidé pak mají méně kontaktů,“ pokračuje.
„V některých regionech se majoritně pracuje ve výrobě, průmyslu, skladech – tam na home office nemůžete a vláda práci nereguluje, například povinností testovat ve firmách. Když jsou tu lidi nemocní, nemůžou pracovat z domova a v obavě ze ztráty příjmu někdy chodí do práce. Proto vidím problém v tom, že vláda od začátku pandemie dostatečně nekompenzuje, když vás pošle do karantény,“ doplňuje Prokop.
Faktorů, které můžou promořenost v regionu ovlivňovat, je ale podle sociologa mnohem víc, včetně věkové struktury obyvatel. Na venkově je například běžnější vícegenerační bydlení, které podle něj může vést k rozšíření viru do nového, často rizikovějšího prostředí.
Vidíme třetinu nakažených
Skutečné počty nakažených, a tedy i aktuální promořenost, ovšem mohou být podstatně vyšší, než ukazují oficiální data ministerstva zdravotnictví.
„Odhad odpovídající mému nejlepšímu vědomí a svědomí je kolem tří milionů lidí celkem,“ tvrdí Lenka Přibylová z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity, která se zabývá modelováním šíření nákazy.
„Pravděpodobně vidíme zhruba 25 až 35 procent nakažených,“ dodává Přibylová.
Pokud je její odhad správný, skutečná promořenost by v nejpostiženějších okresech mohla dosahovat ke 40 procentům.
Odhad Přibylové není ojedinělý, podobná čísla se objevují už od loňského podzimu. Tehdy skutečný počet nakažených počítali podle metodiky Mezinárodní zdravotnické organizace také virolog Pavel Plevka a biolog Robert Vácha z výzkumného centra CEITEC, rovněž pod Masarykovou univerzitou. Na přelomu loňského srpna a září podle nich „na každého identifikovaného infikovaného zbylo v populaci tři až pět dalších, které se nepodařilo vyhledat a poslat do karantény“.
Obraz doplňují data z chytré karantény, podle kterých měli pozitivně testovaní v posledních třiceti dnech průměrně méně než jeden rizikový kontakt. Nízké počty rizikových kontaktů vykazovali hygienici celý podzim. Znamená to zřejmě, že řada nakažených se do oficiálních statistik nedostala a ti covid „vyleželi“ doma.
