Data chytré karantény: nakažení nehlásí rizikové kontakty, počty trasovačů spadly téměř na polovinu

Pokud se má Česko vyhnout třetí vlně nákazy během epidemicky náročných zimních měsíců, musí bezchybně fungovat trasování. To má ovšem v řadě ukazatelů k dokonalosti stále daleko. Jedním z důvodů je to, že ne všude bezchybně funguje zadávání případů do informačního systému Daktela. Dalším je pak to, že pozitivně testovaní hlásí čím dál méně rizikových kontaktů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Od konce října počet aktivních trasovačů ve všední dny klesl téměř na polovinu | Foto: Jan Boček | Zdroj: Český rozhlas

S nástupem druhé vlny epidemie systém trasování nakažených zkolaboval. Vzpamatovat se podle některých ukazatelů, zveřejňovaných na webových stránkách chytré karantény, dokázal během listopadu.

Na renesanci systému ukazuje hlavně podíl pozitivně testovaných, vyřešených do 24 hodin od výsledku testu. Druhou klíčovou metrikou je podíl rizikových kontaktů, vyřešených do 24 hodin od rozhovoru s pozitivně testovaným.

Podíl „vyřešených“ pozitivně testovaných se během pracovních dnů na konci listopadu pohyboval kolem 95 procent. Jen o týden dříve přitom byla úspěšnost trasovačů hluboko pod 60 procenty.

Ve dnech bez hodnot chytrá karanténa nezveřejnila data.

Úspěšnost přes 90 procent by odpovídala cíli, který vláda pro úspěšnost trasování stanovila.

Nová čísla ovšem neznamenají, že by se úspěšnost přes noc radikálně změnila. „Metodika byla upravena tak, aby se počítalo plovoucích 24 hodin a lépe se respektoval životní cyklus případů,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

„Původní čísla prezentovala, kolik případů/kontaktů bylo vyřešeno v rámci stejného dne, kdy v Daktele vznikly. To bylo problematické z důvodu, že některá krajská hygienická stanice měla vyřešeny všechny případy daného dne ke konci pracovní doby, ale večer přišla hlášení z laboratoří, případy se importovaly do Daktely a denní procento vyřešených případů se prudce zhoršilo,“ dodává mluvčí.

Dvakrát víc mrtvých, než je obvyklé. Úmrtí nejvíc přibylo na Vysočině, nejmíň v Praze

Číst článek

„Pořád ale nevíme, co se myslí vyřešeným případem,“ upozorňuje Eva Blechová z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), která stojí za analýzami obou období. „Zda se jedná o telefonát, nebo pouze oznamovací SMS. V datech by bylo vhodné to rozlišit.“

Tajemná Plzeň

Navzdory lepší úspěšnosti data upozorňují na některé dlouhodobé problémy, které se nedaří odstranit.

Za prvé je to Plzeňský kraj. Ten se dlouho bránil zapojení do jednotného informačního systému Daktela, na který přešly ostatní kraje.

Nespokojenost ministerstva pak vedla k rezignaci plzeňského šéfa protiepidemického odboru Petra Pazdiory. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz tehdy upozornil, že data chytré karantény nevystihovala realitu Plzeňského kraje právě proto, že řada hovorů se uskutečňovala mimo systém. Od té doby podle něj propojení s centrálním systémem pokročilo.

Podle oficiálních dat nicméně Plzeň stále pokulhává za zbytkem republiky. V ukazateli vyřešených pozitivně testovaných se všechny kraje pohybují na hladině 80 procent a výš; v Plzeňském kraji je to 36 procent. U rizikových kontaktů je situace podobná.

Je možné, že plzeňská hygiena Daktelu stále využívá jen zčásti. Pak by špatný výsledek dával smysl. Zároveň by ale znamenal, že se Plzeň dosud nepropojila s ostatními a není jasné, jaké má při trasování skutečné výsledky.

„Pokud to tak je, tak vlastně nevíme, co se v Plzni děje, a je otázka, jestli to někdo ví. Díky číslům je možné na to poukázat a zeptat se,“ popisuje Eva Blechová z BISOP.

Nakažení nehlásí kontakty

Druhý problém: pozitivně testovaní hlásí čím dál méně rizikových kontaktů. Listopadový průměr byl 0,8 kontaktu na jednoho nakaženého, počty nahlášených kontaktů klesaly už v polovině září.

„K částečnému omezení kontaktů určitě dochází kvůli zavedení plošných opatření v průběhu září a října,“ vysvětluje změnu Blechová. „Přesto je méně než jeden rizikový kontakt na pozitivně testovaného překvapivě málo.“

Průzkum společnosti PAQ Research Život během pandemie potvrzuje, že od začátku září do konce října mezilidských kontaktů skutečně ubylo. V okamžiku nejhlubšího uzavření nicméně stále eviduje mediánově šest „podstatných“ kontaktů na jednoho člověka.

Hlavním důvodem nízkého počtu rizikových kontaktů je podle Blechové neochota pozitivně testovaných ke spolupráci.

„Celková ochota občanů spolupracovat se teď jeví jako hlavní problém celé chytré karantény, ať už se jedná o ochotu nechat se otestovat, nahlásit své rizikové kontakty, nebo dodržovat izolaci a karanténu,“ upozorňuje.

Proč najednou poskočilo rizikové skóre PES? ‚Lidé se rozvolnili ještě před rozvolněním,‘ řekl epidemiolog

Číst článek

„Je těžké tenhle efekt kvantifikovat, ale v médiích se vyskytují neověřené příběhy o tom, že lidé nenahlašují kontakty nebo že zaměstnavatel žádá pozitivního o nenahlášení jeho rizikových kontaktů z obav z ochromení fungování firmy,“ dodává Blechová.

K nižšímu počtu evidovaných rizikových kontaktů přispívá také zahlcení hygienických stanic.

„Stanice zřejmě nemohly provést rozhovor s pozitivním ve stejné kvalitě jako ve standardním režimu. Naznačuje to reportovaná délka telefonátu s pozitivním. Ta byla v září průměrně 12 minut, na konci listopadu se i díky samoreportování snížila na cca devět minut,“ tvrdí.

S tím mohou souviset také velké rozdíly mezi kraji. Rozdíl mezi 1,27 rizikového kontaktu na jeden pozitivní případ na Ostravsku a 0,26 kontaktu v Plzeňském kraji zřejmě není způsoben tím, že by na severu Moravy byli o tolik přátelštější. Pravděpodobně jde o schopnost včas obvolat nakažené a kvalitu rozhovorů.

Trasovačů o polovinu ubylo

Poslední problém naznačují data o počtu lidí, kteří jsou do trasování zapojeni.

Ve dnech bez hodnot chytrá karanténa nezveřejnila data.

Statistiky chytré karantény ukazují, že na přelomu října a listopadu se podařilo počet trasovačů ve všední den zvednout a udržet kolem 1900. Od vrcholu druhé vlny se číslo snižuje; na konci listopadu měly hygienické stanice k dispozici méně než 1100 lidí.

„Pokles sám o sobě není problém, dokud stanice stíhají,“ interpretuje propad Blechová. „Otázkou zůstává, jaký je plán navýšení kapacity, pokud začne počet případů opět stoupat.“

O víkendu počty trasovačů klesají k pěti stům – propady vyřešených případů přitom naznačují, že právě zde je úzké hrdlo systému.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme