ČSSD chce v případě volebního úspěchu zavést majetková přiznání

Strany a hnutí představují hlavní body svých volebních programů. Například ČSSD chce zavedení registračních pokladen. Pokud by tato strana vyhrála volby, bude také usilovat o majetková přiznání. Podávat by je měli lidé, kteří by si pořídili v jednom roce nemovitosti za víc než deset milionů korun a movité věci za dva miliony. Důvodem je snaha snížit daňové úniky a zabránit praní špinavých peněz.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sjezd ČSSD: Předseda strany Bohuslav Sobotka

Sjezd ČSSD: Předseda strany Bohuslav Sobotka | Foto: Filip Jandourek

V případě, že by se sociální demokracie dostala do vlády, chce tohle opatření prosadit od roku 2015. „Nebude už možné v naší zemi legalizovat majetek, který byl pořízen z trestné činnosti nebo daňových úniků,“ tvrdí předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka a pokračuje:

„Chceme, aby ten, kdo nabude velkou nemovitost nebo například získá majetek v podobě účasti v obchodních společnostech či cenných papírech, pokud si pořídí luxusní auto, pořídí si letadlo, tak aby musel finančnímu úřadu dokládat, jakým způsobem získal potřebné finanční prostředky.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O majetkových přiznáních mluvili na Radiožurnálu Vít Samek, vedoucí právního oddělení ČMKOS, a Jiří Schwarz, ekonom Katedry ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE

V případě, že by lidé neprokázali původ peněz, hrozila by jim pokuta ve výši až sta procent z dané částky. ODS se zavedením majetkových přiznání pro občany nesouhlasí, i kvůli ochraně soukromí.

„Většinou na takováto administrativní opatření doplácejí normální slušní lidé. A ti, co získají peníze nelegálním způsobem, vymyslí formu, jak ty peníze zlegalizovat. Takováto opatření postihnou slušné lidi, kteří si vydělají peníze a nechtějí, aby je stát obtěžoval,“ říká místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Opatření by ale podle něj mělo platit pro politiky.

S návrhem nesouhlasí například také ekonom Jiří Schwarz z Vysoké školy ekonomické. Podle něj se návrh, který navíc nijak není nový, státu nijak nevyplatí.

„Takové opatření bude velmi administrativně náročné, bude zase vytvářet korupční prostředí, aby něco stálo trošku méně, než je ta hranice, aby se někde sháněly účty, aby se praly peníze, aby se příjmy legalizovaly. Na toto opatření budou mít ti, kteří se podivně dostali k penězům, recepty, jak to obejít,“ tvrdí Schwarz a pokračuje:

„Padnou do toho ti, kteří peníze vydělávali poctivě. Ti budou postiženi další administrativní zátěží. Podle mě je to podivný pohled na úlohu státu. Stát má především zabránit tomu, aby vůbec k nelegálním příjmům docházelo. A tomu má zabraňovat předem, nikoli až poté, co k tomu dojde.“

Zakrýt původ peněz má být těžší

Návrh ČSSD naopak vítá Vít Samek, vedoucí právního oddělení Českomoravské komory odborových svazů.

„Směřuje k tomu, aby se aspoň trochu zmenšil ten dvoreček, na kterém se podvádí. Co na tom mohou poctiví lidé tratit? Pokud budou mít legální pracovní příjem nad dva miliony korun, tak mají jednoduchý důkaz, který mohou podat prostřednictvím například evidenčního listu sociálního zabezpečení a není žádný problém. Problém mají ti, kteří podvádějí,“ je přesvědčen Samek a doplňuje:

„Ti budou muset hledat daleko komplikovanější cesty, aby zakryli své nezákonné chování. Jde o to, jim ten prostor zmenšit. Je třeba soustavný tlak vůči lidem, kteří bezuzdně kradou a poté své příjmy dokážou zlegalizovat, neplatí z nich žádné daně a vlády pak dělají opatření, která škodí všem, zejména poctivým lidem.“

Jiří Schwarz si však myslí, že komplikovanější cesta nepoctivce odradí. „Ztíží to cestu, ale je otázka, za jakou cenu pro společnost. Bude to zaměstnávat další množství lidí dodatečnou kontrolou, budou to další výdaje z veřejných prostředků,“ říká.

Samek ale oponuje: „Šedá ekonomika se u nás odhaduje na 100 miliard korun ročně. Kdyby se podařilo z ní získat 20 – 30 miliard, tak by to za to stálo. Naprostá většina lidí s tím problém mít nebude, 70 procent lidí žije pod průměrnou mzdou. Tlak bude směřovat k těm takzvaným horním deseti tisícům,“ uzavírá.

Lucie Husárová 1, Veronika Sedláčková, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme