ČSSD chystá ústavní stížnost. Kvůli způsobu projednání reformních zákonů
Sociální demokracie se chce obrátit na Ústavní soud se stížností na všech 14 reformních zákonů, které koalice prosadila v Poslanecké sněmovně navzdory několikadenním obstrukcím opozice. Píše o tom časopis Týden. Jedná se o změny v sociálním, penzijním a zdravotním systému včetně zvýšení DPH.
ČSSD kritizuje, že projednávání jednotlivých norem se sloučilo v jediný celek a poslanci nejsilnější opoziční strany tak údajně nedostali prostor se vyjádřit. Místo původních dvakrát deseti minut se mohli vyjádřit ke každému zákonu jen zhruba minutu a půl.
Podle ústavního právníka Jana Kysely, ale koalice tím, že prosadila projednávání jednotlivých norem v jediném celku, ústavu neporušila. „Podle mého názoru porušila koalice jednací řád Poslanecké sněmovny. To je zákon a primárním úkolem ústavního soudu není chránit zákon ale ústavnost,“ řekl v Ozvěnách dne.
Stížnost ČSSD k Ústavnímu soudu jsme v Ozvěnách dne rozebrali s odborníkem na ústavní právo, docentem Janem Kyselou.
Zda jde o závažné porušení jednacího řádu, lze podle docenta Kysely těžko říci. „Protože je to reakce na nějakou situaci. Ta byla značně vyhrocená, vládní většina hledala možnost, jak reagovat a našla tuto, která podle mě není šťastná,“ dodal.
Argumentace ČSSD je podle něj hodně opřená o práva jednotlivých poslanců. „Otázkou je, jestli takto stávající parlamenty fungují, jestli je to střet jednotlivých poslanců, jestli to spíše není střet jednotlivých frakcí, střet mezi vládou a opozicí, mezi většinou a menšinou,“ vysvětlil.
„Takže my bychom asi měli nejenom dbát na to, aby měla nějaká práva menšina, ale aby měla nějaká práva většina. A o to tady asi šlo, že ta většina měla pocit, že je poměrně dost silná a obstrukci nehodlá vzdorovat po dobu dvou měsíců,“ upřesnil.
Sociální demokraté mluvili také o tom, že ústavní stížnost podají i kvůli proceduře, jak byly reformní zákony ve sněmovně přijímány. Nelíbilo se jim, že rozprava k projednávaným jednotlivým zákonům byla sloučena a poslanci tak nedostali dostatečný prostor se vyjádřit. To ale odmítla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS.
O ústavní stížnosti ČSSD mluví odborník na ústavní právo Vladimír Balaš ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3
„Pokud jde o sloučení rozpravy, jednací řád předpokládá, že tak sněmovna může učinit a vůbec neříká, jestli k jednomu bodu, souvisejícím bodům, k jiným bodům. Naprosto legitimní rozhodnutí většinové sněmovny bylo o tom, že tuto rozpravu sloučí. O tom nemůže být žádná, ani ta nejmenší pochybnost. V žádném případě nebylo dotčeno ústavní právo menšiny v Poslanecké sněmovně, že by se nemohla vyjádřit k zákonům, které jsou projednávány,“ uvedla Miroslava Němcová.
„Pokud jde o materiální přezkum Ústavním soudem, tak ty zákony podle mého názoru alespoň nějak s ústavním pořádkem v rozporu nejsou. Takže mám takový pocit, že to bude velmi těžké prokazovat, že tomu tak je. A navíc v té oblasti sociální, a tam skutečně záleží na tom, jestli společnost má nebo nemá podmínky, aby všem garantovala úplně všechna práva maximálně,“ řekl odborník na ústavní právo Vladimír Balaš.
Domnívá se, že ústavní stížnost ČSSD by byla podána zjevně neopodstatěnně a Ústavní soud by jí tudíž neměl vyhovět.
Docent Kysela připomněl, že politici se na Ústavní soud obracejí poměrně často. Důvodem to, že je naše společnost stále ve větší míře polarizovaná. „Při nezpůsobilosti dohodnout se mezi sebou dohodnout hledá nezávislého arbitra, kterým je Ústavní soud. Děje se to častěji, než by se to dít muselo, ale ty kořeny souvisí se stavem politické kultury, který máme,“ dodal.
Ústavní soud už dříve obdržel návrh poslanců ČSSD na zrušení několika klíčových ustanovení první části zdravotnické reformy. Sociální demokraté konkrétně napadli zákon o veřejném zdravotním pojištění, který rozdělil péči na základ a nadstandard. Kritizují také zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun.
