Čtyři komentátoři, čtyři názory: lex Babiš je prázdný marketing, píše Honzejk. Ukazuje na hlubší problém, míní Šídlo
Známí novináři ve vysílání Českého rozhlasu Plus rozebírali novelu zákona o střetu zájmů přezdívanou „lex Babiš“. Podle komentátora Jindřicha Šídla strany, které pro změnu zvedly ruce, udělaly první krok pro příští povolební vyjednávání. Jiří Leschtina zase tvrdí, že zákon není asi tak bezzubý, jak ho někteří kritici označují. Komentátor Petr Honzejk píše, že návrh Babišovi příliš neublíží, je to více méně prázdný marketing. David Klimeš tvrdí, že se kvůli novele zapomíná na to podstatné, co zákon obsahuje. Nikde v Evropě navíc vlastnictví médií podobně neřeší.
„Pokud už Babišův střet zájmů nabyl takových rozměrů, jaké vidíme a možná jen tušíme, je úplně zbytečné proti tomu cokoliv podnikat, protože to bude nakonec stejně neúčinné a Andrej Babiš se tomu vždycky jen vysměje,“ zamýšlí se komentátor Jindřich Šídlo.
„Nezbývá než udělat poslední krok: vytlačit společně po volbách Babiše do opozice, i kdyby třeba volby vyhrál,“ dodává.
Přečtěte si celý komentář Jindřicha Šídla: Proč je „lex Babiš" důležitý
Novelu zákona o střetu zájmů mnozí vnímají jako bezzubou. Komentátor Jiří Leschtina se ale zamýšlí nad tím, proč proti zákonu tak vehementně brojí právě ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš, oddaně podporovaný svým hnutím ANO, pokud ho opravdu nemůže ohrozit.
„V kategorickém stanovisku Babišova hnutí čteme, že zpřísněním zákona o střetu zájmů chtějí tradiční strany zamezit přístup do politiky úspěšným lidem a zakonzervovat ji pro profesionální politiky,“ uvádí Leschtina s tím, že jde o průhlednou demagogii.
„Navrhovaný striktní paragraf nebrání nikomu ve vstupu do politiky. Ba ani do vlády. Prostě jen do budoucna stanoví zákonné podmínky pro působení jakéhokoliv byznysmena ve vládě,“ píše Leschtina.
Přečtěte si celý komentář Jiřího Leschtiny: Lex Babiš nepostrádá zuby
Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka návrh zakázat ministrům vlastnictví firem střet zájmů neřeší, jen řešení simuluje. „Že má Babiš na operace s vlastnictvím svých firem talent, ukázal v případu farmy Čapí hnízdo, která ve chvíli, kdy se žádalo o dotace, formálně nebyla jeho,“ myslí si Honzejk.
Druhá věc podle něj je, že se zákon mění kvůli jedné osobě, což je vždy špatně: „Ať si říkají poslanci opozice a ČSSD, co chtějí, to, co se navrhuje, není nic jiného než lex Babiš. Kdyby majitel Agrofertu nebyl ministrem financí, nikoho by nenapadlo členům vlády podnikání zakazovat.“
Přečtěte si celý komentář Petra Honzejka: Lex Babiš je jen prázdný marketing
Babiš je podle komentátora Davida Klimeše postaven před výběr: politika, nebo byznys. „Pokud by Babiš byl i v příští vládě a dál vlastnil Agrofert, jeho holding by neměl už přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. To by byla pro Agrofert citelná ztráta – čile totiž obchoduje se státem, na evropských dotacích bral Babiš bral v minulém období od eurofondů stamiliony korun.“
Upozorňuje ale také na to, že pokud by zákon vstoupil v platnost, ministr financí se lehce může obrátit na Ústavní soud: „Velmi snadno prokáže, že například obdobný rakouský předpis míří i na členy zemských vlád, u nás jsou s nimi srovnatelní hejtmani. Ale to čeští zákonodárci neřeší, potřebují se zbavit jen Babiše.“
Klimeš dodává, že nikde v Evropě neřeší vlastnictví médií tím, že by média vyjímala jako jediný sektor podnikání a ten ministrovi upřela.
Přečtěte si celý komentář Davida Klimeše: „Lex Babiš“ předsedovi ANO může jen pomoci
