Čtyřkoalice vítězí v průzkumech mínění. Razí nový styl?
Ve své pravidelné ranní poznámce hovoří Ivan Hoffman o nejnovějším průzkumu volebních preferencí a o atmosféře, která provázela obsazování vedoucích funkcí nového Senátu.
Středisko empirických výzkumů a Institut pro výzkum veřejného mínění včera zveřejnili výsledky volebních preferencí do Poslanecké sněmovny, ve kterých se ještě odráží atmosféra krajských a senátních voleb. Obě agentury zaznamenávají ztráty sociální demokracie a zisky čtyřkoalice, nic se nemění na stabilních preferencích ODS a KSČM. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že neroste podpora KDU-ČSL ani Unie Svobody, ale stoupá počet voličů, kteří přímo podporují čtyřkoalici. Ta už dnes má vyšší kredit, než lidovci anebo unionisté samostatně. Čtyřkoalice se přímo ani nepřímo nepodílí na moci a těch třicet jedna procent lze chápat jako hlasy proti politice opoziční smlouvy.
Ve vzduchu je ovšem otázka, jak by v praxi čtyřkoalice s případným vítězstvím nad zmíněným politickým stylem po volbách do sněmovny naložila. Zatím je k dispozici čerstvá zkušenost ze Senátu, ve kterém byl včera předsedou zvolen Petr Pithart. Předseda senátorského klubu ODS na té volbě ocenil, že se neodehrála "na nějaké hraně čtyřkoalice versus zbytek světa." Senát, ve kterém má čtyřkoalice téměř polovinu křesel, se nejen shodl na předsedovi, který je přijatelný i pro senátory dalších stran, ale také na obsazení funkcí místopředsedů ke spokojenosti menších senátních klubů ODS a ČSSD.
Senátní poselství čtyřkoalice tedy zní: Menší strany není třeba likvidovat, pokud s nimi lze spolupracovat. Veřejné mínění je zdá se tomuto revolučnímu zvratu v chápání politického mandátu nakloněno. A politici? Někteří mají zjevně pocit, že to zavinila veřejnoprávní televize. Anebo doufají, že by pod jiným vedením uměla zjednat nápravu. Obojí je omyl. Arogance se zkrátka okoukala a překáží.
