Čunek navrhuje obnovení základní vojenské služby
Armáda hledá způsob, jak doplnit klesající stavy. Ubývá totiž vojáků v záloze. Jistým řešením by mohly být nové odvody, které by se týkaly pouze některých profesí nebo vybraných ročníků. Armáda by tak získala až několik set tisíc mužů navíc. Lidovecký senátor Jiří Čunek ale přichází s ještě radikálnějším řešením a navrhuje obnovení základní vojenské služby.
Podle Čunka mají dnešní mladí lidé zhruba o 35 % horší fyzickou kondici než jejich vrstevníci před 25 lety. Změnit by to měla právě povinná vojenská služba.
„Vidíme, že sedí jenom u počítačů. Mnoho mladých lidí do 20 let neví, jak zašroubovat šroubek. Chápu, že tito lidé nepůjdou zrovna bojovat, ale máme v zákoně dokonce mobilizační povinnost v případě ohrožení republiky. Víme všichni, jak by to asi dopadlo, protože my bychom sice mobilizovali, ale ti lidé by mnozí pušku ani nepoznali, pokud se nedívají na televizi, samozřejmě by nic bránit nemohli,“ vysvětluje senátor.
Mladí lidé by podle něj získali základní dovednosti, vštípili si, že mají povinnost ke státu, a naučili se poslouchat. Byli by pak použitelní například v případě přírodních katastrof. Vojenská služba by podle něj měla trvat tři měsíce, vše by ale bylo otázkou diskuze.
Stínový ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček s návrhem zásadně nesouhlasí a považuje ho za cestu o 20 let zpátky. Vyspělé armády světa podle něj totiž naopak směřují k profesionalizaci:
„Dneska jsou zbraňové systémy velmi složité a vycvičit obsluhu obrněného transportéru s různými automatickými věžemi je velmi složité a není možné takovouto techniku svěřit vojákům základní služby.“
Vztah mezi vojnou a vlastenectvím?
Česká republika je navíc podle Hamáčka mimo vážné ohrožení a na vojáky jsou proto kladeny spíše expediční požadavky, vojáky základní služby ovšem do zahraničí vyslat nelze.
Nemyslí si ani, že by si mladí muži na vojně zlepšili fyzickou kondici: „Ti, kdo na vojně byli, vědí, že základní vojenská služba se bohužel vyznačovala spíše věcmi jako je šikana a nesmyslné úkony, které vojáci museli dělat.“
Podle Čunka ale existuje těsná souvislost mezi vojnou a opravdovým vlastenectvím. Tři měsíce na vojně by tak určitě nebyly ztrátou a jako sázka na budoucnost by se vyplatily.
„Nemyslím si, že zupácký dril po tři měsíce v armádě a stavění zákopů je něco, co člověka pozdvihne v jeho vlastenectví,“ brání se Hamáček a upozorňuje, že ti, kdo se chtějí v armádě angažovat, možnost mají.
