CVVM: Nejvíce lidí věří současnému premiérovi, největší nedůvěru vzbuzují Okamura s Bělobrádkem
Z představitelů parlamentních stran lidé nejvíce věří předsedovi hnutí ANO a premiérovi Andreji Babišovi a šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi. Naopak největší nedůvěru budí předsedové SPD Tomio Okamura a lidovců Pavel Bělobrádek. V listopadovém průzkumu to zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
„U všech zkoumaných představitelů nedůvěra více či méně výrazně, avšak vždy statisticky významně, převážila nad podílem vyjadřované důvěry,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Upozornilo také, že v porovnání s květnovým průzkumem vzrostla nedůvěra u většiny zkoumaných politiků.
Nejvýraznější byl růst nedůvěry u Jiřího Zimoly, který v době sběru dat rezignoval na funkci statutárního místopředsedy ČSSD, a u předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila. Zimolovi stoupla nedůvěra o devět procentních bodů na 44 procent, Pospíšilovi o osm procentních bodů na 49 procent.
Nejvíce si polepšil Bartoš
Shodně o sedm procentních bodů se zvýšila nedůvěra v místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka na 53 procent a v předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka na 51 procent.
CVVM: Prezidentovi věří polovina lidí, sněmovně a Senátu třetina. Vláda si polepšila
Číst článek
Nadpoloviční nedůvěru má ještě šéf komunistů Vojtěch Filip s 58 procenty, Babiš s 55 procenty a předseda ODS Petr Fiala s 51 procenty. Rovná polovina lidí nevěří lídrovi hnutí STAN Petru Gazdíkovi, nedůvěru 49 procent má vedle Pospíšila ještě Bartoš.
Předseda Pirátů si ale proti květnu nejvýrazněji polepšil v důvěře, na 33 procent se posunul vzhůru o pět procentních bodů. Většina dalších politiků si zachovala stejnou důvěru jako v květnu. Okamura tak jako třetí nejdůvěryhodnější zůstal na 31 procentech – následují Fiala, Faltýnek, Filip a Bělobrádek, kterým shodně věří 23 procent lidí. Důvěru 22 procent má Pospíšil a Hamáček.
Průzkum se uskutečnil od 3. do 15. listopadu a zúčastnilo se ho 1104 lidí ve věku od 15 let. Do pondělí 12. listopadu se uskutečnilo 96 procent všech rozhovorů. „Výsledky důvěry stranickým představitelům tedy nereflektují politické události nastalé po tomto datu,“ upozornili autoři průzkumu.
