Mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance? Ano a mělo se to stát už dříve, míní poslanec Kolář

Poslanecká sněmovna označila režim v Rusku za teroristický. V usnesení odsuzuje především rozsáhlé útoky na civilisty nebo energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Nastal čas, aby Česko vyhostilo ruského velvyslance?

Tento článek je více než rok starý.

PRO A PROTI Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Štítek, který označuje ruské velvyslanectví v Česku

Štítek, který označuje ruské velvyslanectví v Česku | Foto: Jan Hromádko | Zdroj: Český rozhlas

„Ano. A mělo se to stát už dřív,“ míní poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Myslím si, že ne. Jsem zastáncem toho, že se má stále udržovat nějaký diplomatický kontakt,“ reaguje ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Pro a proti. Debatují poslanec Ondřej Kolář (TOP 09) a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL)

Svoboda připomíná, že kromě Ukrajiny mají velvyslance v Moskvě všechny unijní státy, tedy nejbližší spojenci Česka. Je to podle něj důležité pro zajištění běžného chodu.

„A u argumentu, že nemáme mít tyto styky s někým, kdo představuje teroristický režim, mohu poukázat na to, že Spojené státy uzavřely smlouvu s Tálibánem, který tehdy měly na seznamu teroristických organizací. A uzavřely s ním dvě smlouvy o odchodu z Afghánistánu,“ připomíná bývalý ministr zahraničních věcí a bývalý předseda KDU-ČSL.

„To, co provádí Rusko, je teroristická činnost na území Ukrajiny. Protože používá násilí ke změně politického uspořádání nejen Ukrajiny, ale chce změnu i geopoliticky. To ale neznamená, že ztratím jakýkoliv kontakt,“ dodává Svoboda.

Ruská velvyslankyně pohrozila Bulharsku uzavřením ambasády, pokud neodvolá vyhoštění diplomatů

Číst článek

Podle Koláře by Česko mělo diplomatické vztahy s Ruskou federací ponížit na nejnižší možnou úroveň, tedy konzulární, aby nepřišlo o možnost se nějakým způsobem v Rusku udržet a pomáhat například našim občanům nebo firmám, které tam ještě zůstaly.

„Kdybych byl ministr zahraničí, stáhl bych našeho velvyslance z Ruska na konzultace, nechal bych označit ruského velvyslance za personu non grata a postupoval bych těmito kroky. Protože si neumím představit, co se teď bude dít. Sněmovna přijala usnesení, kde označila ruský režim za teroristický, a teď bych očekával, že se stane řada dalších kroků, včetně rušení smluv,“ naznačuje místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a také zastupitel Prahy 6.

„Rusko je víc než Putin a jednoho dne Putin nebude prezidentem. Zkrátka Rusko bude a udělat takové kroky, že zrušíme všechny smlouvy, které jsme s ním uzavřeli, by byla chyba. To znamená, že to budeme za pět let celé vyjednávat znovu, protože je to otázka času,“ reaguje Svoboda.

Unijní ambasáda

Podle Koláře Česko také promarnilo unikátní příležitost, kdy se v rámci předsednictví alespoň mělo pokusit přesvědčit ostatní unijní státy, aby zavřely zastupitelské úřady v Rusku a nechaly se zastupovat pouze unijní ambasádou.

„Evropská unie má svou diplomatickou službu, má své ambasády s diplomaty v řadách zemí světa včetně Ruska. Byl by to velmi jasný signál Ruské federaci, protože z úst jejích představitelů jsme ještě před válkou i po samotné invazi na Ukrajinu slyšeli, že s Unií nehodlají o ničem jednat. Takže Evropská unie by tím dala jasně najevo, že takový přístup není ochotná akceptovat a bude jednat pouze z evropské úrovně,“ naznačuje.

Vyhoštěného českého diplomata kontaktovaly ruské tajné služby, další pracovnici zastrašovaly

Číst článek

Udělat tento krok by podle Svobody byla chyba. Pochopil by to, kdyby mělo být stažení velvyslance projevem politiky České republiky nebo Evropské unie.

„Ale o postoji naší země, Polska, pobaltských zemí, ale také Evropské unie nikdo nepochybuje. Takže teď už tam diplomaté stejně nevedou politické rozhovory, ale zajišťují diplomatickou službu včetně konzulární. A také naši diplomaté v Rusku mají šanci – třeba i omezenou – mluvit s nějakými ruskými opozičníky, získávat vlastní informace,“ naznačuje.

Podle Svobody by také nemohl jeden úřad zastat diplomatickou práci v Rusku mimo jiné i pro rozsah země. Připomíná, že jde o běžné záležitosti, včetně například konzulárních otázek, víz a podobně.

„Evropská unie je společenství, které čítá okolo 500 milionů lidí. Co by to bylo za úřad, jak by to měl zvládnout? Aby jeden úřad hájil zájmy 27 členských států, se mi zdá jako velké sousto,“ soudí.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme