Máchová z kauzy Bereta: Prostorový odposlech byla pomsta od Šlachty, připadala jsem si jako terorista

Okresní soud Praha-východ začal v pondělí projednávat kauzu Bereta. Jednou z pětice obžalovaných je státní zástupkyně Dagmar Máchová (Bereta je přesmyčka „ta bere“, která míří právě na ni). Podle obžaloby měla poskytovat soukromému detektivovi Ivanu Gáboríkovi informace z řízení. Žalobkyně to ale odmítá. „Je postavená na torzech odposlechů,“ říká pro iROZHLAS.cz o obžalobě z dílny pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Jsou to dedukce, ze kterých vytvořili příběh,“ říká Dagmar Máchová o obžalobě, podle které měla poskytovat informace Igoru Gáboríkovi | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Co říkáte na obžalobu, podle níž jste měla poskytovat detektivovi Igoru Gáboríkovi neveřejné informace ze spisů?
Samozřejmě s ní nesouhlasím. Je postavená na torzech odposlechů, různých úryvcích. Ty si policejní orgán nebo státní zástupkyně doplňovaly tak, aby se jim to hodilo. Například je tam věta „Včera jsem byl u ní“, takže napíšou „tedy u Máchové“. Jsou to dedukce, ze kterých vytvořili příběh. Jsme všichni z jednoho ranku, takže se bavíme, jako když se třeba sejdete vy novináři. Nikdo z nás nic nezavinil, nebylo zmařené žádné vyšetřování.

Kauza Bereta

  • V kauze Bereta je obžalovaných celkem pět lidí. Kromě Dagmar Máchové je to celník Pavel Šíma, elitní detektiv Radek Holub a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.
  • Státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace z trestních řízení. Ty následně Gáborík předával dál, zejména klientům své společnosti, případně lidem, kterých se informace týkaly. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.

Je tam několik případů, kdy jste měla informace Gáboríkovi vynášet.
Jsou tam tři mé věci, kdy jsem měla někomu něco říct, ale je to zhruba na bázi právní pomoci. To můžete říct v každé daňové trestní věci. Neměla jsem mu to říkat, ale je to tak na úrovni kárného provinění.

Byla jsem Šlachtovým útvarem (dnes již neexistující Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který vedl Robert Šlachta – pozn. red.) sledovaná od roku 2012 do roku 2016. Od té doby mám tři případy, kdy jsem Gáboríkovi v jednom nic neřekla, ve dvou jsem mu řekla, že budou právní pomoci a znalecké posudky. To je všechno.

Pak tam byl ještě jeden případ, kdy jsem měla předat nějakou listinu. Tam nemají vůbec žádný důkaz. Je tam jen, že listina může pocházet z městského státního zastupitelství. Je to list, kterým se zahajují úkony trestního řízení a nemá žádnou relevanci. Na jejím základě může policejní orgán konat.

Za jeden případ jste ale měla inkasovat peníze.
Měla jsem obdržet nezjištěnou částku na nezjištěném místě.

Takže konkrétní částka tam není?
Ne, ani místo. On tam říká, že tam „v jednom případě za to dáme“. Ale nejsem tam ztotožněna jménem ani funkcí. Nejsou tam ani jiné částky. Měl ji obdržet a nám ji měl údajně vyplatit. Je to ale rozhovor mezi třetími osobami. Gáborík je bývalý policista, spolupracoval s námi, my jsme k němu takhle přistupovali. Nemyslím si, že by nás někdy zklamal.

V kauze Bereta vypovídal bývalý elitní policista Holub. Prostorové odposlechy soud uznal jako přípustné

Číst článek

Takže jste se s dalšími obžalovanými znali a postupovali jako skupina společně?
Navzájem jsme se neznali. Nešlo o nějaký systém. Nebo, jak popisuje státní zástupkyně, že by tady byla nějaká skupina lidí, kteří systematicky vynášeli informace. Byli jsme Gáboríkovi přátelé, ale každý na jiném úseku. V roce 2014 jsem si odhalila prostorový odposlech a myslím si, že to byla pomsta od Šlachty.

Proč by se vám mstil?
Tak já jsem měla prostorový odposlech za tuto trestnou činnost, že bych mohla vynášet informace, a rok jsem měla doma štěnici. Jako nějaký terorista. Na základě toho napsal první záznam, že je potřeba prověřit moje aktivity blíže. Tak to je prosím podezření z trestné činnosti. Není všem dnům konec.

Beru to jako velkou nespravedlnost. Jsme tři lidi postavení mimo službu. Jsme doma a bereme od roku 2016 půlku platu. I celník i pan policista. Řekla bych to lidově, že se válíme doma. Nechápu hlavně tu intenzitu. Já jsem za celou svou kariéru prostorový odposlech nikomu domů nedala. To jsem nedala ani (sériovému) vrahovi (Ivanu) Roubalovi. Někdy se do toho soukolí takhle dostanete, tak si to alespoň vychutnávám z druhé strany.

Dagmar Máchová

  • V 80. letech začínala kariéru jako vyšetřovatelka prokuratury, jak upozornily Lidové noviny. Podle statistik se řadí k nejúspěšnějším tuzemským žalobcům – zhruba v 90 procentech případů skončily kauzy, které jako státní zástupkyně poslala k soudu, pravomocným odsouzením.
  • Jako státní zástupkyně podávala obžalobu například v případu Martina Vostárka, odsouzeného v roce 2002 na 14 let vězení za vraždu družky, jejíž tělo po činu rozřezal a několik částí poslal poštou na smyšlené adresy. Dozorovala i případ bývalého vysokého činitele předlistopadového režimu Karla Hoffmanna, odsouzeného v roce 2003 za sabotáž rozhlasového vysílání v srpnu 1968. Do povědomí se dostala zejména kvůli kauze opencard, kterou měla až do začátku roku 2016 na starosti.
  • Na jaře 2012 Máchová jako dozorující státní zástupkyně odložila případ podezřelé zakázky na digitalizaci chorobopisů v Nemocnici Na Homolce, za což byla kritizována. Případ se znovu otevřel v roce 2013. 
  • Podezření z možného vynášení informací čelila už v roce 2005, a to kvůli údajně nadstandardním vztahům se Zdeňkem Pichlíkem, jedním z bývalých policistů podezřelých z ovlivňování dvou případů, ani jednomu však vyšetřovatelé nic neprokázali.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme