Situace ve zdravotnictví se zhoršuje. Oddělení se zavírají, protože nejsou lidé, říká Žitníková

Lékařské odbory volají po zvyšování platů ve zdravotnictví. Stát nabízí sedm procent, odboráři chtějí desetiprocentní růst. Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za hnutí ANO kritizuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

20 minut radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková | Foto: Jan Handrejch/Právo | Zdroj: Profimedia

„Na pátečním jednání tripartity jsme navrhovali, aby se příplatek pro sestřičky ve směnném provozu a další zaměstnance mohl financovat prostřednictvím státního rozpočtu. S tím zástupci vlády nesouhlasili. Situace je tedy stejná, jako byla po jednání s ministrem Adamem Vojtěchem ve čtvrtek,“ říká ve 20 minutách Radiožurnálu Žitníková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou nejenom o růstu platů ve zdravotnictví.

Jako jediný odborový svaz tedy odchází bez dohody. „Dohoda není možná, protože nám ministr sdělil, že vyšla ve sbírce zákonů úhradová vyhláška, kterou se stanoví úhrady pro nemocnice, ale i další poskytovatele služeb. Ta rozděluje mezi nemocnice určitý objem financí, který neumožní navýšení platů o deset procent,“ vysvětluje.

Odborovému svazu ale nestačí nabídka sedmiprocentního růstu platů, protože ani ta nemá být plošná, ale týká se jen určitých postů ve zdravotnictví.

„Není tam počítáno s platy logopedů, biochemických inženýrů, psychologů a některých jiných pracovníků, kteří jsou zařazeni ve vyšších platových třídách,“ dodává Žitníková k ministerskému návrhu.

Připomíná také, že lékařům specialistům porostou platy o dvě procenta. Ti přitom odcházejí mimo zdravotnictví nebo si zakládají svoje praxe. „Dopad je také na pacienty, když nemáte specialistů dostatek, tak čekáte na ošetření a čekáte na lékaře, kterého potřebujete,“ vysvětluje.

Práce sester je náročná

Personální situace se tak podle ní zhoršuje – jsou uzavřená oddělení a lidé chybí. Často mnoho věcí závisí na sestřičkách, které léta pracují v nemocnicích. „Jednalo se nám o vytvoření stabilního prostředí a o nějakou cenovou nabídku,“ vysvětluje.

V loňském roce byl hrubý průměrný plat zdravotní sestry 30 866 korun. Problém spočívá v tom, že finanční ohodnocení nereflektuje skutečnou časovou vytíženost.

„Chodí mi zprávy od sester, které mi posílají rozpisy směn. Ta sestřička odpracuje měsíčně třeba i 200 hodin. Mají třeba přes dvacet dvanáctihodinových směn za měsíc. Proto se platy dostaly na nějakou úroveň, ale není to mzda za normální pracovní dobu, ale je tam enormní množství přesčasů,“ upozorňuje.

Domácí zdravotní péče kolabuje, varuje Charita ČR. Stát by měl sestrám přidat, aby neodcházely

Číst článek

„Pokud by sestry nedělaly přesčasy, zkolabuje celá péče. Proto jsme chtěli navýšit základní tarify a chceme i nadále řešit počet sester na směnách,“ dodává Žitníková.

Mnoho sestřiček s vysokoškolským vzděláním má pak také možnost nastoupit kdekoliv jinde, což je škoda, protože většina z nich chce ve zdravotnictví pracovat.

„Sestra je tam v noci sama a má tam 30 pacientů, ta práce je extrémně náročná,“ uzavírá Žitníková s tím, že chce do nemocnic poslat inspektorát práce a kontroly, aby zde ověřily, zda je práce skutečně bezpečná a lidé nejsou přetěžováni.

Marie Bastlová, pla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme