Další významné dny. Poslanci schválili připomínku Terezína a akci parašutistů v prvním čtení

Do zákona o státních svátcích by mohly přibýt dva nové významné dny. V úterý novelu skupiny poslanců schválila sněmovna. Oba dny se týkají událostí z druhé světové války. Konkrétně by si Češi nově připomínali 18. červen 1942 a 9. březen 1944.

Praha (Aktualizováno: 19:43 25. 4. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Terezínský tábor byl jen zastávkou na cestě k smrti. Transport z Terezína do vyhlazovacích táborů na východě na cestě Bohušovicemi k nádraží (z knihy Město za mřížemi - dokumenty a fotografie) | Foto: Moderní dějiny

Normu předložilo 101 poslanců ze všech sněmovních stran. „Předkladatelé vnímají oba dny jako významné a symbolické pro naše moderní dějiny, a fakt, že se dosud v českých kalendářích neobjevují, považuji za dluh všem hrdinům druhé světové války," vysvětlil Radiožurnálu poslanec Robin Böhnisch z ČSSD. Normu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

18. červen má být připomínkou boje československých parašutistů proti nacistickým vojákům. Sedm výsadkářů včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří se ukryli v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje poté, co zmíněná dvojice provedla atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, bojovalo s německou přeislou. Všech sedm výsadkářů padlo. Oficiálně by se 18. červnu říkalo Den hrdinů druhého odboje. Od události letos uplyne 75 let.

K 9. březnu 1944 se váže událost, kdy nacisté tehdy odvezli z terezínského ghetta skoro čtyři tisíce Čechoslováků do koncentračního tábora v Osvětimi, kde je pak všechny hromadně povraždili. Šlo o největší hromadnou vraždu československých občanů během druhé světové války.

Hlavními iniciátory novely jsou poslanci z ČSSD Karel Černý a Böhnisch. Ten připomíná, že výběru obou dnů předcházely dlouhé debaty.

„My jsme tyto dny debatovali i s organizacemi mimo Poslaneckou sněmovnu, s organizacemi, které si připomínají památku obětí vyvražděných terezínského rodinného tábora i s vojenskými historiky," uvedl Böhnisch.

Veto nikdo nechystá

Už před jednáním Böhnisch předpokládal, že novela zákona projde sněmovnou už v prvním čtení.

„Nikdo z předsedů klubů neohlásil veto. My opravdu předpokládáme, že pokud na ten bod skutečně dojde, tak během tohoto večera bude celý zákon schválen," dodal.

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Zeman oceňuje snahu, aby si právě tyto dny začali Češi oficiálně připomínat. Za historicky důležitější událost považuje vyvraždění terezínského tábora. Dokonce si myslí, že připomínka tohoto dne upozorní i na osudy Romů, homosexuálů nebo psychicky nemocných, kteří se také stali obětí nacistických čistek.

'Připomene univerzální zlo'

„Myslím si, že zprostředkovaně se tím připomíná, že to zlo, které s nacionálním socialismem do českých zemí v letech druhé světové války přišlo, bylo svým způsobem univerzální, překračovalo i naše hranice. A bohužel, může se někdy něco podobného opakovat," řekl pro Radiožurnál.

Podle zákona státní svátky označují zásadní události, které formovaly stát do jeho současné podoby. Jde třeba o 28. říjen - tedy vznik samostatného československého státu. V takové dny se taky nechodí do práce. Pak jsou takzvané dny pracovního klidu, tedy Velikonoce nebo Vánoce, a nakonec významné dny, ke kterým se sice také váže nějaká událost, pracovní volno se jich ale netýká.

 

David Černý, Jana Čermáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme