Dalších 10 obcí dosáhne na finance z EU na integraci Romů do společnosti
Desítka dalších měst bude moci použít peníze evropských fondů na začlenění Romů do společnosti. Státní agentura, která se o tuto problematiku stará, totiž rozšíří od roku 2011 svou působnost i na města jako Havířov, Chomutov, Jirkov či Kutná hora.
Míst, kde Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách působí tak od ledna příštího roku bude celkem 33. Ministr pro lidská práva a menšiny, Michael Kocáb, by ale byl rád, kdyby se už za tři roky zvýšil počet měst na 150. Obce, které s agenturou spolupracují mají v budoucnu šanci získat až tři čtvrtě miliardy korun z evropských fondů.
Ministr Michael Kocáb popisuje plány Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách do příštích tří let.
"V průběhu těchto dvou let 2010-11 chceme dopracovat a definitivně nechat schválit zákon o agentuře," dodává ministr Kocáb.
Podle ředitele Agentury, Martina Šimáčka, je za sociální začleňování považována například podpora bydlení, pracovních návyků nebo třeba doučování dětí. Agentura se ale především snaží měnit všechny tyto oblasti zároveň. Problematické oblasti jsou závislé jedna na druhé a je proto potřeba, aby všechna opatření fungovala naráz.
"Pokud se například daří měnit situaci v oblasti placení nájemného, musí se zároveň dařit dodržovat docházka do školy. Aby dítě, které má dobré domácí zázemí, mohlo zároveň chodit do školy hlavního vzdělávacího proudu a vzdělat se tak, aby v budoucnosti uspělo na trhu práce. Velmi dobré je, když zároveň i rodiče mohou dosáhnout na práci. Zvyšují tak příjem rodiny a tu rodinu to začleňuje do společnosti, " říká Martin Šimáček.
Ředitel Šimáček říká, že pro úspěch projektu je důležitý jak schopný pracovník agentury, kterému se daří koordinovat provoz přímo v místě, tak přispění obce. Začleňovací opatření si žádají otevřené vedení města. Pokud představitelé obce nespolupracují, agentura toho příliš nezvládne.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, Martin Šimáček, mluví v rozhovoru s Lenkou Buriánkovou k tématu integrace Romů
Například od doby, kdy agentura začala pracovat v problematické oblasti sídliště Janov v Litvínově se v této lokalitě mnohé změnilo. Starostové a další představitelé města pochopili, že nemohou počítat pouze s represivním přístupem. Podle slov Martina Šimáčka jim došlo, že represi budou muset spojit i s prevencí. I represe samotná pak musí být pro problémové občany srozumitelná, aby mohli dodržovat pravidla.
V samotném sídlišti dnes například fungují herny jen na omezený provoz, fungují tam terénní sociální pracovníci i sociální asistenti policie. Agentura v současnosti začíná organizovat služby na vzdělávání a volný čas dětí.
Z nedávného vládního průzkumu vyplývá, že v takzvaných vyloučených lokalitách žije až 80.000 lidí. Ačkoliv agentura disponuje penězmi z evropských fondů, na pokrytí takového počtu případů stačit nebudou. Martin Šimáček proto podotýká, že v budoucnu bude zřejmě potřebna i přispění státu.
"Výhoda je, že řada z těch opatření se dá zařídit ze strukturálních fondů a nezatíží tak rozpočet ČR. Ale do budoucna budeme muset počítat s tím, že i obce i kraje i státní rozpočet se budou muset podílet na těch opatřeních, " říká ředitel Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, Martin Šimáček.
