Exministr kultury Herman: Se mnou Fajt vždy mluvil, je zvláštní, že by za Staňkem najednou nezašel

Odstoupí současný šéf rezortu kultury Antonín Staněk (ČSSD) po odvolání dvou ředitelů „svých“ příspěvkových organizací? Vznikly petice za jeho odvolání, svá rozhodnutí už musel vysvětlovat poslancům i stranickým šéfům. Staňkovým velkým kritikem je i jeho předchůdce Daniel Herman z KDU-ČSL, host Interview Plus, který za lidovce kandiduje v eurovolbách.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Herman | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Měl by ministr kultury Staněk podle Hermana rezignovat, nebo ne? „To je otázka, která není určena pro nikoho jiného, než je ministr Staněk,“ odpovídá v pořadu Českého rozhlasu Plus. To, že vznikla petice za jeho odvolání, považuje Herman za docela jasný signál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala

„Já jsem něco podobného za celé čtyři roky ve funkci ani jednou nezažil. S kulturní scénou je třeba být v dialogu, přestože nemusíte mít na vše stejný názor. Ale když se udělají takové razantní kroky, tak to pochopitelně vyvolá reakce, které teď máme na stole. Je to určitě silný signál pro ministra. Přestože jsem s ním osobně nemluvil, tak se domnívám, že si uvědomuje, že to asi nebylo šťastné,“ říká.

‚Není to první faul‘

Herman má vůči svému nástupci ve funkci řadu výhrad, a to už od samého začátku. „Udělal kroky, které nechápu,“ přiznává.

„Třeba že bez výběrového řízení prodloužil mandát generálního ředitele Národního divadla, a to dokonce rok před vypršením jeho stávajícího mandátu, což pokládám za velmi nestandardní. Taky šel křtít knihu o církevních restitucích z pera předního komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, taky nepochopitelné. Teď následovalo odvolání dvou ředitelů příspěvkových organizací, aniž by to konzultoval nebo dopředu připravil výběrová řízení. Pokládám to za amatérský přístup,“ vyjmenovává. 

Žádné výzvy k odchodu nepadaly, řekl Hamáček po jednání grémia ČSSD. Staněk nadále povede kulturu

Číst článek

Generální ředitel Národní galerie Praha Jiří Fajt měl podle ministra kultury podepsat smlouvu sám se sebou na 1,2 milionů korun. Bylo by to možné i v době mandátu Daniela Hermana?

„V době mého působní ředitel Fajt takové smlouvy neuzavíral. Bylo by to nestandardní, nikdy se na něco podobného nepřistoupilo a já jsem to taky nikdy neschválil.“

Herman zároveň přiznává, že by se za zdánlivě obdobnou smlouvu dal považovat vládní úkol z roku 2016 k 700. výročí Karla IV. Smlouva byla na kurátorské služby ředitele Fajta.

„Tady ale samotná vláda ředitele Fajta pověřila a pak i svým rozhodnutím ocenila jeho nasazení. To byla poněkud jiná situace. O smlouvě z roku 2018 už ale nic nevím, protože vládě skončil mandát po volbách v polovině prosince 2017.“

Pochybil uzavíráním externích smluv, hájí Staněk odvolání Fajta a slibuje, že vypíše výběrové řízení

Číst článek

‚Fajt vždy přišel konzultovat‘

Nezdá se mu ani hlavní Staňkův argument, podle kterého Fajt s nikým nic nekonzultoval a uzavřel smlouvu sám se sebou. „V době mé éry generální ředitel (Národní galerie, pozn. red.) vždy přišel a konzultoval. A to, že by došlo k tak významnému posunu v jeho jednání a že by u takto velkého výstavního projektu konzultovat nešel, se mi zdá zvláštní. Ale nebyl jsem u toho, takže se mohu vyjadřovat jen podle toho, co vím z médií.“

„S Jiřím Fajtem jsem byl spokojený, protože je to odborník na slovo vzatý. Už za mne ale personální otázky NG nebyly zcela uspokojivě vyřešeny. Byla tam fluktuace a scházeli někteří členové managementu, kteří by se věnovali ekonomickým věcem. Ale co se týče obsahového zaměření instituce, tak ta fungovala velmi dobře.“

Stojí za odvoláním ředitele NG prezident Miloš Zeman a změna kurzu ministerstva kultury, jak Herman napsal na sociálních sítích? 

‚Fatální selhání‘, nebo opatrnost opřená o radu právníků? Co vedlo k odvolání šéfa muzea v Olomouci

Číst článek

„Prezident Zeman mne na začátku mého mandátu v roce 2014 žádal, abych ředitele Fajta neuváděl do funkce. Protože nemá právo zasahovat do personálií ministerstva, tak jsem nevyhověl. Podobná jednání probíhala jak s mým předchůdcem Jiřím Balvínem (ministr kultury červenec 2013−leden 2014), a předpokládám i s mými nástupci a možná k dohodě dojít mohlo. Ale vycházím ze svých vlastních zkušeností.“

Antonín Staněk ale nějaké ovlivňování ze strany Hradu odmítl. „Myslím, že to nemusí úplně souhlasit. Je to věc, kdy ministr říká, co říká, a má pro to asi nějaké důvody. Já mám zkušenosti jiné,“ komentuje Herman.

‚Podléhání vůli Hradu‘

V jeho chování pak spatřuje „určité podléhání vůli Hradu. Tendencím, které jsem vnímal, a byly formulovány, jako že by se mělo to či ono. Já jsem to odmítl přijmout“.

Teď má ale pocit, že se současná politika úřadu, který reprezentuje i kulturu celého státu, „poněkud začíná blížit tomu, jaké signály Hrad vydává a jak by si představoval, aby vypadala zahraniční politika státu.“

Bývalý ministr také naznačil, že pro Hrad „nejsou určité osobnosti v kurzu, s určitými lidmi se nekomunikuje. To se týká vyznamenání, na jaké akce se chodí a na jaké nechodí. Já jsem nikdy nebyl v kurzu, nikdy jsem s prezidentem nejel na zahraniční cestu.“

Nijak prý nezpochybňuje plné právo prezidenta vybírat si, s kým se setká, nebo jaké má hosty. „Já k nim nikdy nepatřil a taky mám velké výhrady k politice prezidenta republiky. Že to současný ministr vidí jinak? Na to má plné právo. Ale právě v tom vidím tu velkou změnu,“ dodává bývalý šéf kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Michael Rozsypal, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme