Vláda před měsícem spustila program Deštník proti drahotě, který má za zhruba 100 miliard letos pomoci skupinám obyvatel snížit dopady růstu cen. „Opatření jsou realizována postupně. Navýšení příspěvku na bydlení se osvědčilo poměrně slušně, tedy minimálně ten první impulz v pomoci proti růstu cen energií,“ míní Kateřina Jirková z ministerstva práce v debatě Českoho rozhlasu Plus.

Praha 22:14 16. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„První krok vlády byl jednoznačně plus,“ souhlasí Daniel Hůle z Člověka v tísni. Mrzí ho ale nastavení zákona.

„Vláda si dodatečným zákonem vlastně umožnila v průběhu roku normativní náklady upravovat podle aktuálního vývoje, protože hladiny byly nastaveny na výši tak, jak byl vývoj předpokládán někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2021, a ty už teď zdaleka nestačí. Vidíme všichni, že energie rostou daleko rychleji, než jsme si mysleli,“ vysvětluje Hůle.

Za nesystémovou označuje dále jednorázovou pětitisícovou sociální dávku na dítě, kterou tento týden schválili poslanci a na kterou podle ministerstva práce a sociálních věcí dosáhne 20 procent domácností s dětmi do 18 let.

„Obecně dávky mají smysl, když jsou průběžné, a mnohem efektivněji jsou utráceny ze strany příjemců v případě, kdy průběžně dostávají, byť menší částku. Takto jednorázová kumulovaná částka většinou povede k neefektivní útratě,“ varuje Hůle.

„Zároveň, když si vezmeme odhadovanou alokaci 7,8 miliard korun - jen pro srovnání za celý rok 2021 všechny výdaje na příspěvek na bydlení byly 6,6 miliardy, na přídavek na dítě 2,6 miliardy a na příspěvek na živobytí 3,3 miliardy. Tady máme jednorázové plácnutí do vody, které bude mnohem dražší než jakýkoliv jiný typ těchto chudinských dávek,“ dodává Hůle.

„To je opravdu strašné množství peněz. Je to do značné míry plošné a navíc to porušuje princip, že jsou dávky vypláceny na nezaopatřené dítě, nikoliv podle věku. Naprostá většina dětí dnes před maturitou dosáhne zletilosti, takže na maturanty už rodiny nedostanou. A přitom výdaje se studenty jsou pro rodiny velké,“ konstatuje.

Je to jednorázová dávka se všemi pozitivy a negativy, reaguje Jirková. Za pozitivum označuje to, že jde o poměrně rychlou pomoc.

„Je to určitě významný impulz českým občanům, kteří jsou v cílové skupině, že se jim dostane poměrně rychlé pomoci před začátkem školního roku. To je jednoznačně pozitivní. Nelze oponovat tomu, že pozitiva nějaké opakující se pomoci, která směřuje k užší cílové skupině, mají dlouhodobý efekt,“ říká.

To, že se dávka nevztahuje na rodiny se všemi nezaopatřenými dětmi, ale jen na děti do 18 let, za porušení principu adresování dávek nepovažuje.

„Ve státní sociální podpoře se s nezaopatřeností počítá. Někdy je to kritizováno, protože to znamená, že nezaopatřené je i dítě do 26 let, je-li to student. Nicméně tady byl zvolen jiný parametr. Porušení principu to úplně není. Je to prostě jiný přístup u tohoto jednorázového zákona,“ vysvětluje.

Dostanou ji i ti, kteří mají statisíce na účtě

Hůle upozorňuje, že na mimořádnou jednorázovou dávku na jedné straně dosáhnou ti, kteří ji nepotřebují, a na druhé straně na ni možná nedosáhnou ti, kteří ji naopak potřebují.

„Dávku dostanou lidé, kteří mají třeba statisíce uložené na účtu. V tuto chvíli netrpí nouzí, ale prostě to dostanou, protože splňují parametry hrubého příjmu a věku dítěte,“ říká Hůle.

„Naopak, když budeme mít samoživitelku, která má plat 25 tisíc a bude mít studenta ve čtvrtém ročníku, kterému už je 18 let, podporu nedostane. Ale samoživitelka, která má plat 80 tisíc korun, ji dostane,“ uvažuje.

„V podstatě je to určitá střední vrstva. Není to úplně dávka pro nejchudší. Takto to bylo stanoveno. Takto to bylo zacíleno. O tom, že je tam limit 18 let věku a že řada dětí studuje ještě ve čtvrtém ročníku a jsou tam náklady, asi není sporu,“ vysvětluje Jirková, že parametr příjmů do jednoho milionu korun jasně cílil na skupinu obyvatel, u kterých se i předpokládá, že mohou mít nějaké úspory.

„Když uděláte nějakou pomoc, ať zvolíte příjmový strop nebo věkové omezení nebo jinou podmínku, na někoho se to prostě nedostane a může to být vnímáno jako nespravedlivé,“ konstatuje ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Jirková.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

Katarína Brezovská, Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít