Střední školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop

Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sociolog Daniel Prokop

Sociolog Daniel Prokop | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

První kroky ve funkci dělá nový ministr školství. Podle něj by resort měl přehodnotit dlouholetou praxi, která neumožňovala vznik dalších víceletých gymnázií. On říkal, že samozřejmě čeká tvrdou diskusi, protože víceletá gymnázia mají dost, cituji, kvalifikovaných odpůrců. Vy k nim trochu patříte.
Já k nim trochu patřím, byť nejsem možná tak radikální jako někteří další. Víceletá gymnázia mají možná některé pozitivní důsledky pro děti, byť odborníci říkají, že ten rozvoj není o tolik lepší, než když jdou na ta čtyřletá.

Těch dat o pozitivních efektech ale není tolik. Ty negativní jsou popsané. Když odejde hodně dětí, tak v té třídě klesají aspirace. Učitelé přestanou věřit tomu, že lze žáky někam dostat, když jim najednou odejde třeba pět nejlepších.

Negativní efekty jsou hodně závislé na počtu dětí, které odchází. On to je reálně velký problém ve třetině republiky. V Praze odchází hodně dětí, ale je to i v regionech. Třeba Pacov, tam odchází největší procento dětí ze základních škol. Tam to může mít negativní efekty, vznikají tam zbytkové třídy s poklesem motivace, jak  u dětí, tak u učitelů. Na druhou stranu ve dvou třetinách republiky to tak velký problém není. 

‚Individuální přístup k dětem je k nezaplacení.‘ Soukromých škol přibývá, platí se i 60 tisíc ročně

Číst článek

Musíme zkoumat pozitiva i negativa. Ale ty negativní efekty by měl stát hlídat. Co je teď důležité, a proč já si myslím, že to teď nemá smysl, je úplně jiná věc. Bez ohledu na to, jestli jsou ta víceletá gymnázia dobře nebo špatně. Ony vznikají ve školách, kde jsou i čtyřletá gymnázia. To jsou stejné budovy. Kantoři učí tam i tam. A teď, když nám chybí ta čtyřletá gymnázia, tak posouvat pilíř, který odčerpává kapacity jak učitelské, tak budov apod., do těch osmiletých podle mě nedává smysl.

Naopak možná má smysl to, co říká exministr Plaga nebo Ondřej Šteffl. Apelovat na to, aby ta gymnázia, která mají oba proudy, otevřela co nejvíce čtyřletých tříd, protože tam chybí kapacity. Potom děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají.

Učitelé mají mít plat kolem 130 procent průměrné mzdy, schválili senátoři

Číst článek

Myslím si, že to je možná na diskusi o nějaké celkové změně vzdělávací soustavy v Česku, ale teď ta urgentní změna. Posílení čtyřletých gymnázií. Je potřeba něco úplně něco jiného než posilování těch osmiletých.

My když mluvíme o změně ve školství a ve středním školství, tak zpravidla mluvíme o středním školství, ale málokdy o středním odborném školství. Viděl jsem od vaší společnosti PAQ Research zajímavou tabulku, kolik máme učebních oborů a s jakou úspěšností a nezaměstnaností, která je velmi rozličná.
To jsou data národního pedagogického institutu, která jenom sdílel kolega. My máme asi 280 středoškolských oborů, když se sečtou učňáky, odborné školy a gymnázia. To je hrozná fragmentace. Jsou tam obory, které ročně vystuduje tři až pět lidí. Což je otázka, jestli to nevede k nějakým obrovským administrativní lákadlům vypisovat specifické obory pro tak malý počet absolventů.

A které obory to jsou třeba?
To jsou kamnáři a podobně. Jestli by to neměl být nějaký obecnější obor, který lidi připraví na víc typů prací, protože, to taky ukazují data národního pedagogického institutu, oni to dost často změní, to v čem pracují. Není to tak, že by všichni ti, co něco vystudují, dělali do konce života práci, kterou znají z učiliště. Takže my to moc specializujeme.

Měl by se zjednodušit systém dávek, kdy by místo dvaceti existovaly pouze dvě, míní sociolog

Číst článek

Druhá věc, jsou tam pořád obory, třeba obor prodavač, ten má zhruba 400 absolventů ročně, takže docela hodně. Dnes je nezaměstnanost těchto absolventů zhruba 10, 16 %. Samozřejmě to je taky tím, kdo na ty obory chodí, a že tam chodí děti, které mají po základkách menší vzdělávací předpoklady. Takže by pravděpodobně měl větší nezaměstnanost i na jiných oborech.

Na druhou stranu, když potřebujeme nějak posílit šance u těch dětí, které budou mít větší problémy na trhu práce, tak to není oborem prodavač, což je úplně obecné. Když si přečtete, co se tam učí, tak by to klidně mohlo být předmětem nějakého školení ve firmě.

Všeobecné nebo odborné vzdělávání? Potřebujeme kombinaci obojího, soudí analytik pracovního trhu

Číst článek

Takže si myslím, že je nutné omezit extrémní specializaci a vyškrtat z toho ty obory, které nemají nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě jsou i obory, které mají vysokou uplatnitelnost, třeba je tam i větší poptávka po absolventech, než je nabídka.

Učňovské školství chce nějakou reformu, aby to nebyl pouze takový přívažek té vzdělávací soustavy, který je vnímán negativně a potom působí negativně na žáky.

Jan Pokorný, Daniel Prokop Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme