Daňové prázdniny zarazil loterijním společnostem Senát

Výtěžek z loterií půjde z jedné třetiny obcím a ze dvou třetin do státního rozpočtu. Shodl se na tom Senát, který svým rozhodnutím vzal hazardním společnostem možnost rozhodovat o určení třetiny jejich odvodů a obcím vrátil poplatky z každého hracího automatu. O návrhu bude znovu jednat a hlasovat Poslanecká sněmovna.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud by Senát návrh, který v listopadu prohlasovala Poslanecká sněmovna, odhlasoval, připravil by obce téměř o 3 miliardy korun z hazardu a o finance by pravděpodobně přišly také sportovní kluby a dobročinné organizace, kterým by loterijní společnosti v příštím roce nemusely dát peníze žádné. To jim dosud ukládal zákon, ale novela jim tuto povinnost pro příští rok odpouštěla.

Přehrát

00:00 / 00:00

OD Hazard.mp3

Poslanecká sněmovna tak bude znovu jednat o novele zákona, která vrací obcím peníze za každý výherní automat, třetinu povinného odvodu loterijních firem do obecních rozpočtů a zbytek peněz do státní kasy. O určení peněz pro neziskový sektor a sport proto bude rozhodovat přímo vedení radnice, respektive ministerstvo kultury a školství.

To se ovšem nelíbí některým neziskovým organizacím, které se snažily, aby o části příjmů mohly i nadále rozhodovat samotné loterijní firmy. Neziskové organizace se nechtěly spoléhat pouze na pomoc státu a raději žádaly peníze nadále od hazardních společností.

"Firmy dnes už nechtějí vůbec dávat neziskovému sektoru, protože na ně doléhá hospodářská krize. Toto jsou vlastně jediné prostředky, které mohly neziskové organizace ještě získat. Stát je o ně teď připravuje. Myslím si, že je to všechno účelové k tomu, aby neziskový sektor tady byl co nejmenší," uvedl Václav Krása, předsedy Národní rady zdravotně postižených v Ozvěnách dne Radiožurnálu.

Podle Krásy totiž mohly neziskové organizace samy působit na loterijní firmy a přesvědčit je o svém projektu. V případě obecních nebo státních financí už to nepůjde.

Jak upozorňuje Soňa Paukrtová, nezávislá senátorka, protože jde o zákon o zdanění hazardu, tak princip rozdělování peněz neziskovým subjektům není možný aplikovat. Jediným příjemcem může být stát.

Podle senátorky rozdělení v dostatečné míře zajistí obecní rady na základě předložených projektů.

Krása: Že peníze nemohou dostat neziskovky, je lež

Václav Krása označil vyjádření o nemožnosti získání peněz loterejních společností neziskovým sektorem za lež, kterou vypustil ministr financí Miroslav Kalousek.

"Tuto lež vypustil pan Kalousek už v září, když byla přijat Farského novela loterijního zákona. Tam je jasně napsané, že ministerstvo financí bude signovat jednolitvé smlouvy mezi neziskovou organizací a loterijní společností tak, aby bylo zřejmé, na co jdou prostředky, zda je subjekt důvěryhodný a skutečně dělá tu činnost, kterou deklaruje apod.," uvedl Krása.

Předseda Národní rady zdravotně postižených se také obává, že kvůli novele přijdou o peníze velké celorepublikové organizace. Sto milionů korun, které ministr financí Miroslav Kalousek přidělil při druhém čtená státního rozpočtu pro sociální oblast, považuje Krása za kapku v dvoumiliardovém moři, které jí chybí.

Soňa Paukrtová zároveň upozornila, že neziskový sektor může od hazardních firem peníze nadále získat dohodou, odvody jsou ovšem v tomto směru nedotknutelné.

Předpokládá se, že Poslanecká sněmovna počítá s přijetím novely v jejím původním vládním návrhu. Společnosti tedy budou odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami.

Návrh zákona, který v listopadu prohlasovaly ODS, ČSSD, KSČM, tři poslanci VV a čtyři nezařazení zastavila ve čtvrtek v Senátu především ČSSD, která své předchozí hlasování v PS označila za chybu.

Martin Drtina, Pavel Cyprich, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme