V prezidentských volbách skončila Danuše Nerudová na třetím místě, v současnosti jedná s Petrem Pavlem o možné spolupráci na Hradě. Jak prozradila v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, s volební podporou chce naložit ve prospěch mladých lidí. „Chci tlačit na generační obměnu v české politice,“ popisuje a z jejích slov vyplývá, že je otevřená kandidatuře do Evropského parlamentu.

Rozhovor Praha 6:25 31. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kdy jste naposledy osobně mluvila s Petrem Pavlem?
Je to asi čtrnáct dní a budu s ním mluvit v pátek.

A co budete probírat?
Není žádné tajemství, že vedeme diskuse o tom, kde bych mu mohla pomoci. Bavíme se o tom, jestli se naše představy protnou a jestli se naše názory shodují. A pokud ano, tak na Hradě nějakou roli plnit budu, a pokud ne, tak se nedohodneme.

Prezident v Senátu po devíti letech: Chtěl bych napravit vztahy našich dvou ústavních institucí

Číst článek

Volby? ‚Obrovský úspěch‘

V prezidentských volbách jste dostala 14 % a necelých 800 tisíc hlasů, na druhou stranu jste ještě v prosinci byla první v průzkumech. Vnímáte to s více než dvouměsíčním odstupem jako úspěch, nebo neúspěch?
Obrovský úspěch, protože i cesta byla cílem. Velmi výrazně jsem změnila politickou kulturu v této zemi a nastavila jsem v ní laťku úplně někam jinam, než bývalo zvykem.

Podařilo se aktivizovat mladou generaci, probudit v nich zájem o věci veřejné a pocit, že to má smysl. Vzbudila jsem v nich pocit, že je někdo poslouchá, že má smysl se angažovat. Navíc jsem dodala odvahu celé řadě dalších žen, protože teď část svého času věnuju i tomu, že mám přednášky, během kterých popisuju stereotypy, které jsou ve společnosti, abychom si je všichni uvědomovali, hovořím o tom s novináři a ukazuji, že i média byla v zajetí stereotypů.

Myslím si, že celá řada těch věcí nebyla záměrných, ale je potřeba, abychom si uvědomili, že příležitosti fakt nebyly rovné, a věřím, že to pomůže k většímu zastoupení žen ve veřejném prostoru a v politice obecně. I proto jsem já i můj syn například hovořili o výhrůžkách, které vůči mně mířily na sociálních sítích.

Za vlády Andreje Babiše (ANO) jste byla předsedkyní komise pro spravedlivé důchody, přišla jste s ním tak do kontaktu ještě předtím, než jste se utkali ve volbách. Nezkoušel si pak před druhým kolem na základě nějaké „staré známosti“ získat vaši podporu? Pokud chtěl vyhrát, alespoň část vašich hlasů z prvního kola potřeboval.
Samozřejmě že měl zájem o to, abych ho podpořila. Člověk si může koupit spoustu věcí, ale některé věci si koupit nemůže. Babiš pochopil, že jsou věci, které si koupit nemůže. Celý život zastávám hodnoty a nezpronevěřila jsem se jim po celou kampaně a ani po prvním kole.

Nerudová: Vlastní politická strana je jednou z variant. Konkrétní nabídka z Hradu zatím nepřišla

Číst článek

Ostatně po prvním kole jste ho označila jako zlo. Když jste zmínila, že si vás nemohl koupit, znamená to, že to zkoušel?
To je obrazné přirovnání, protože oligarchové většinou mají pocit, že si můžou všechno koupit, ale jsou věci, které si prostě koupit nemohou.

Hnutí, sdružení či think-tank

Krátce po volbách jste ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekla: „Momentum z voleb nebude trvat dlouho, protože moji dobrovolníci a mladí, kteří byli nadšení z toho, že je někdo poslouchal, že někdo zvedal jejich témata, tak netrpělivě čekají, co bude dál. Hrozně by si přáli, aby to mělo nějaké pokračování, takže je určitě nemůžeme napínat moc dlouho.“ V krajích jste si vybudovala dobrovolnickou strukturu kolem 2000 lidí. Co s ní a s volební podporou budete dělat?
Využiju ji ve prospěch mladé generace, nikoliv ve svůj osobní prospěch, proto jsem už jasně deklarovala, že nebudu rozhodně kandidovat do Senátu.

Budu teď pracovat s dobrovolníky, budu součástí veřejného prostoru a témata, která byla bytostně spojována s mou osobou, budu spolu s nimi dál tlačit, aby došlo ke generační obměně v české politice, aby byli mladí víc slyšet a aby se řešila témata, která jim leží na srdci.

A jestli to bude formou občanského hnutí, občanského sdružení nebo formou think-tanku, to už je jedno, jaký bude „podvozek“ této aktivity. Teď se hodlám angažovat ve prospěch těchto věcí.

Často zdůrazňujete, že jste byla hlasem mladé generace, sázet na mladé voliče se přitom ale dlouhodobě českým politickým stranám příliš nevyplácí, protože jsou nestálí, nechodí tolik k volbám. Je to něco, co byste svými aktivitami chtěla změnit?
Za dva a půl roku máme parlamentní volby a je naprosto klíčové, aby se mladá generace necítila frustrovaná, že její snaha přišla vniveč. Je klíčové, aby tato generace přišla za dva a půl roku volit. K tomu napnu maximální úsilí.

Samostatní Piráti a Starostové a dilema koalice Spolu. Začaly přípravy kandidátek na evropské volby

Číst článek

Že je mladá generace nestálá, to je sice pravda, ale tuto zemi a společnost nezměníme bez nich. Mladí mají být hybnou silou, protože to je generace, která v této zemi bude žít nejdéle.

‚Evropské volby jsou varianta‘

Pravděpodobně jste dostala nějaké nabídky na další politickou dráhu od různých politických stran. Jak jste zmínila, do příštích sněmovních voleb je to dva a půl roku, pokud budete vystupovat jen v rámci nějakého think-tanku, tak váš hlas nebude tolik slyšet. Uvažujete i v tomto směru, že jako zvolená politička byste měla větší vliv?
Žádnou konkrétní nabídku od žádné politické strany jsem nedostala. Naše rozhovory jsou spíš o tom, kam budu směřovat, co bych chtěla dělat, ale žádná konkrétní nabídka od nikoho nepřišla.

Nejbližší volby jsou do Evropského parlamentu, ty by vás nelákaly?
Ano, evropské volby jsou jednou z variant, ať už z toho důvodu, že téma Evropské unie a eura je bytostně spjato s mladou generací. Mladá generace chce euro a chápe, že je nezbytné, abychom byli v Evropské unii, a rozumí důvodům, proč. Za hlavní důvody nepovažuje důvody finanční, ale naopak všechny ostatní, o kterých tolik nemluvíme – bezpečnost, schengenský prostor, evropská sounáležitost atd.

Vidím možnost, jak propojit témata mladých s tím, že potřebujeme v České republice mít ambasadory myšlenky Evropské unie. Už jsme zapomněli, proč jsme do ní v roce 2004 vstupovali. Všechny tyto důvody je potřeba si osvěžit, je potřeba rozvíjet evropanství.

V mladé generaci to potřeba není, ale mladá generace o tom musí mluvit, proč je důležité, že jsme Evropané, proč je důležité mít evropskou sounáležitost. V tomto vidím velký smysl a velké propojení mezi domácími tématy a Evropskou politikou.

V příštím roce, když budou evropské volby, to bude 20 let od českého vstupu do Unie. Přijde vám, že za tu dobu jsme se jako společnost ještě mentálně nestali součástí EU?
Minimálně část našich obyvatel určitě ne. Mají pocit, že je s Unií spjatý přílišný byrokratismus a to, že Evropská unie se dlouhou dobu spíše stavila do role regulátora než lídra. Tito lidé tak mají třeba oprávněně pocit, že členství v Evropské unii jim nepřináší výhody, proto je potřeba o výhodách mluvit, popisovat je.

Ukrajina chce zahájit jednání o vstupu do Evropské unie již letos v prosinci. Do NATO ihned po válce

Číst článek

Jsem nesmírně ráda, že se teď po velmi dlouhé době změnila i role České republiky v Evropské unii, kdy jsme se z „nezbedného dítěte“, které všechno odmítalo a rozbíjelo a nemělo žádný vlastní návrh, dostali po určitou dobu i do role lídra. Byli jsme schopni utvářet a ideově vést evropskou politiku, třeba ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině a nyní jsme schopni formulovat své požadavky a strategie.

Zvýšení daní

V předvolební debatě na České televizi jste říkala, že jste vždy volila pravicově, v posledních volbách koalici Spolu. Jak jste zatím s vládou Petra Fialy (ODS) spokojená?
Vláda to nemá vůbec jednoduché, je ve velmi složité situaci. Jsem nesmírně spokojená, co se týká zahraniční a bezpečnostní politiky. Vidím určité nedostatky v domácí oblasti, ale musím říct, že jsem nesmírně šťastná, že se začaly naplňovat moje slova, když jsem hovořila o tom, že by vláda měla jezdit zasedat do regionů, aby měli lidé pocit, že se o ně zajímá a nesedí jen v Praze.

V některých věcech se vláda výrazně zlepšila. Hapruje to ale pořád v komunikaci a ve schopnosti konsolidovat veřejné finance, ale i tam věřím, že vláda najde dostatek odvahy na to, aby konečně nahlas řekla, že jedna strana je efektivita fungování státu a snižování výdajů, ale rovnice rozpočtu prostě nevychází a vláda bude muset zvyšovat daně.

Jaké daně by měla zvýšit?
Především doufám, že opustí velmi nešťastný nápad na zvyšování snížené sazby DPH, protože to bude mít regresivní charakter – bude to velmi těžce a daleko více dopadat na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Vláda by měla najít odvahu a najít řešení, které dopadne na vysokopříjmovou třídu, která v porovnání s ostatními příjmovými třídami v České republice čelí výrazně nižšímu daňovému břemenu.

O návrhu zvyšování spodní sazby DPH hovořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) několikrát. Před tím velmi důrazně varuji, protože to je opatření, které bude zásadně dopadat na nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Je to učebnicový příklad regresního dopadu daně. Vláda musí najít odvahu říct svým voličům, že není možné, aby dlouhodobě nejvyšší daňové zatížení v této zemi nesla střední třída.

Budeme se muset vrátit k modelu progresivního zdanění příjmu, jaké mají západní země.

Vláda na daňové reformě pracuje…
Problémem je, že se z ní na veřejnost dostávají útržky. Z nich mi to spíš připadá jako nesystémové rozvrtávání, protože máme strach udělat zásadní řez.

Pokud chceme digitalizovat stát, vytvořit přívětivou tvář pro byznys, tak na jedné straně pořád pláčeme nad tím, že nám odchází dividendy zpátky do zahraničí, ale na druhé straně jim nejsme schopni vytvořit dostatečně přívětivé podnikatelské prostředí pro investice, aby ty zahraniční mateřské firmy chtěly dál investovat v České republice.

I v kampani jste zmiňovala pozitivní případ třeba Estonska.
Ano, na rozdíl od něj je u nás nadměrná administrativní zátěž, kterou ale nejde snížit bez toho, aniž by došlo k zásadní reformě daňového systému.

Do té doby to u nás nemůže fungovat jako v Estonsku. Tam je daňový systém tak jednoduchý, že vám 20. března pošle správce daně předvyplněné daňové přiznání a jen se zeptá, jestli s ním souhlasíte.

To bez jednoduchého daňového systému nepůjde. Zatím vidím jen další dílčí změny, které budou dál rozsypávat daňový systém, protože nejsou provázané a není vzat v úvahu jejich společenský dopad. Ministr financí nemůže být účetní. Nemůže zvažovat jenom plus a minus.

Daň z nemovitosti by se mohla zvýšit až dvojnásobně, říká Stanjura. Podle Bartoše ve vládě zatím není shoda

Číst článek

Ministr financí musí mít široký rozhled a být schopen vidět, jak to bude dopadat na jednotlivé skupiny ve společnosti.

Takže když jsme se bavili o tom, jak jste s vládou spokojená, tak s ministrem financí Stanjurou a celkově s ekonomickou politikou vlády spokojená asi nejste.
Myslím, že má velké rezervy a že by pan ministr mohl více stoupnout do pedálů.

‚Jsem připravena radit‘

Za tu dobu, co je vláda Petra Fialy (ODS) u moci, radila jste některému resortu nebo ministrovi? Žádal si od vás rady, ať už v ekonomické oblasti, anebo v oblasti důchodů?
Nežádal a je to pochopitelné, protože jsem byla prezidentským kandidátem. V tuto chvíli jsem ale připravena na požádání komukoliv z vlády s těmito věcmi radit.

A teď od voleb ještě nepřišla nějaká taková prosba?
Ne, žádná konkrétní nabídka nepřišla.

V poslední době se výrazně řeší otázka důchodů, naposledy snížení valorizace a reforma. Jak už jsem zmiňoval, byla jste v komisi pro spravedlivé důchody. Jak z dnešního pohledu vnímáte prosazení snížení valorizace důchodů? Udělala to vláda správně? Ať už z ekonomického pohledu, což byl její velký argument, na druhou stranu je tam sporný způsob prosazení za pomoci legislativní nouze, což ještě posoudí Ústavní soud.
Ekonomicky to bylo jediné možné řešení. Bohužel špatně provedeno technicky i se špatným načasováním. Minimálně od října bylo zcela jasné, jak valorizace bude vypadat a jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu. Vláda měla bohužel velké prodlení v předložení záměru snížit valorizaci.

Měla také předložit návrh na nový valorizační vzorec. Bylo by fér, aby důchodci věděli, jak se jim budou do budoucna valorizovat důchody. Byť to ekonomicky chápu a bylo to potřeba, tak provedení nemělo být ve stavu legislativní nouze.

Cítíte ze současného kabinetu reálnou snahu o prosazení nějaké hlubší důchodové reformy?
Nedokážu predikovat, co předloží ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jen vím, že jsem s ním o tom vedla několikrát rozhovor a on mě ujišťoval, že vychází z podkladů, které vypracovala naše důchodová komise, že je dále dopracuje a že v tomto duchu připraví změny důchodového systému, abychom vrcholy v období 2050–2060 zvládli.

Obstojí snížení valorizace penzí u Ústavního soudu? Vláda zákon změnila v průběhu hry, míní Wagnerová

Číst článek

Za pět let znovu?

Na závěr bych se zeptal na pětiletý výhled. Do příštích prezidentských voleb je dlouhá doba, ale nový prezident Petr Pavel po volbách řekl, že bude chtít být na Hradě nejspíš pouze jedno volební období, v roce 2028 tak možná obhajovat nebude. Hraje toto při vaší dlouhodobé úvaze o tom, zda opětovně kandidovat, nějakou roli?
Hraje to roli. Stejnou roli ale hrají i jiné věci. Nevylučuji, že bych za pět let kandidovala, ale v prezidentské kandidatuře je celá řada externích vlivů, na které nemáte vliv, a záleží to na tom, jaká bude situace.

Spíš jsem mířil tím směrem, že mezi prvním a druhým kolem bylo vidět, že jste si k sobě dokázali s Petrem Pavlem najít cestu, teď jednáte o možné spolupráci na Hradě, tak jestli byste si dovedla proti němu případně kandidovat za předpokladu, že by si to s tím jedním obdobím rozmyslel.
Když mi nevadilo ho podpořit, tak by mi proti němu určitě nevadilo ani kandidovat.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít