V zahraničí ruší přísná omezení pro darování krve homosexuály, české zdravotnictví o změně neuvažuje

„Krev je potřeba všude po republice, v letních měsících o to více,“ napsalo ve čtvrtek na facebook ministerstvo zdravotnictví. Akutní nedostatek dárců momentálně hlásí třeba pražská Fakultní nemocnice v Motole nebo Ústřední vojenská nemocnice, ale i jiné nemocnice v republice. I kvůli právě probíhající Prague Pride se s tím do veřejné diskuze vrací, že dárcovství je už dlouhodobě omezeno pro skupinu zdravých mužů - homosexuálů a bisexuálů.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daruj krev s českým rozhlasem, darování krve, krevní transfuze, krev

V Česku smějí homosexuální muži darovat krev už zhruba 20 let, ale pouze za určitých podmínek (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Je to trapné. Myslím si, že to vůbec neodpovídá dikci Listiny základních práv a svobod. V nařízeních by mělo být, že krev nesmí darovat ten, kdo se chová nezodpovědně v intimních vztazích, ať už je to gay, nebo heterosexuální dvojice,“ nechal se v roce 2015 slyšet herec a bývalý LGBTQ aktivista Jiří Hromada.

Od té doby se situace prakticky nezměnila. Homosexuální muži sice v Česku smějí darovat krev, ale jen za určitých podmínek. Mezi ty patří třeba i rok sexuální abstinence. Sex mezi muži je totiž vnímán jako rizikové chování, hned vedle promiskuitního způsobu života nebo narkomanie (viz box na konci článku).

Odběry krve v době koronaviru? ‚Spotřeba se snížila. Dárci se bát nemusí, ‘ říká primář hematologie

Číst článek

„Bohužel si myslím, že rizikoví jsou,“ sdělila loni Radiu Wave lékařka Daniela Pajtašová z Ústavu hematologie a krevní transfuze.

„Protože třeba výskyt HIV pozitivních lidí v těchto skupinách je o dost vyšší než u heterosexuálů. Bohužel je to tak. HIV je jedna z nemocí, která se dá přenést krví, takže myslím, že je toto pravidlo na místě.“

Zásadu „minimalizování rizika pro příjemce transfuze“ zdůrazňuje i ministerstvo zdravotnictví, podle kterého se tento přístup obecně považuje za důležitější než respektování přání jakékoli osoby darovat krev.

„O změně posuzování způsobilosti v souvislosti se sexuálním chováním ministerstvo zdravotnictví prozatím neuvažuje,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Renata Povolná.

Uvolnění pravidel

Omezení vzešla na počátku 80. let z obav ze šíření viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Při análním styku mezi muži je totiž podle mezinárodní organizace UNAIDS (program OSN pro boj proti HIV/AIDS) šance na nakažení virem HIV až 22krát větší než při jiných variantách pohlavního styku.

Přísná pravidla se teď ale začínají v některých zemích postupně uvolňovat. Přispěla k tomu i skutečnost, že se během pandemie koronaviru mnohé státy potýkaly s nedostatkem zásob darované krve a krevní plazmy.

Podle agentury Reuters v Brazílii v tomto květnu rozhodl ústavní soud, že i vzhledem k současnému stavu laboratorního vyšetření krve je protiústavní vyžadovat od gayů a bisexuálních mužů roční celibát. Brazilská vláda proto od nich musí mít rovné požadavky, jako od heterosexuálních mužů.

Tom Hanks daroval krevní plazmu na výzkum koronaviru. ‚Je to tak jednoduché, jako si zdřímnout‘

Číst článek

Zda zrušit restrikce pro gaye, teď projednává i francouzský parlament, kde už v březnu kvůli nedostatku dárců krevní plazmy snížilo ministerstvo zdravotnictví povinnou délku celibátu z 12 měsíců na 16 týdnů, píše server Novinky.cz.

K podobnému snížení (z roční lhůty na tříměsíční) přistoupily v dubnu i Spojené státy americké. „Dospěli jsme k závěru, že politiku některých kritérií způsobilosti dárců krve lze změnit, aniž by to ohrozilo bezpečnost krevních dodávek,“ informoval tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv s tím, že by uvolnění mohlo zůstat i po skončení koronavirové krize.

V zemích jako je Chorvatsko, Malajsie, Slovinsko nebo Ukrajina platí celoživotní zákaz darování krve pro homosexuální a bisexuální muže. Naopak alespoň v 17 státech světa pro ně neplatí žádná omezení. Podle Reuters mezi ně spadá například Itálie, Argentina, Španělsko, Rusko a od ledna tohoto roku také Maďarsko.

Jiná epidemiologická situace

V Česku sice platí pravidlo roční sexuální abstinence, jak ale připomíná ministerstvo zdravotnictví, země byla mezi prvními, které darování krve gayům povolily.

„Vyřazování mužů, kteří mají sex s jinými muži (MSM) z dárcovství krve pouze na dobu, která odpovídá dvojnásobku doby, po kterou není čerstvá infekce prokazatelná používanými testy, se v České republice uplatňuje již od roku 1996,“ vysvětluje Povolná.

Přidává k tomu, že naopak ve Spojených Státech bylo MSM dlouho považováno za důvod k trvalému vyřazení. „Teprve nedávno tedy přistoupili k principu, který se u nás aplikuje řadu let,“ říká.

Podle ní se navíc liší epidemiologická situace v USA a většině zemí západní Evropy s tou v Česku. „V České republice je cca dvě třetiny čerstvých infekcí HIV vázáno na MSM, v USA je poměr prakticky opačný. MSM aktivita tedy v Česku přináší relativně vyšší riziko než například v USA,“ dodává.

Pohlavní styk mezi muži není v rámci omezení dále definován. Před odběrem krve se pouze vyplňuje dotazník, jehož pravdivost nikdo neověřuje.

Darování krve v ČR

Pravidelných dárců je v tuzemsku asi 230 tisíc lidí. Podle odborníků je jich ale optimálně potřeba asi o 150 tisíc víc. V letním období se přitom nemocnice potýkají s výrazně menšími zásobami krve než ve zbytku roku.

Dárci ve svaté Anně

Poté, co mimo jiné i server iROZHLAS.cz informoval o nedostatku krve ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, tak přišlo jen za středu do místního odběrového centra darovat krev přes padesát dárců. Krevní banka nyní i s ohledem na velký nedostatek krve rozšiřuje od příštího týdne odběry krve o úterý. Dárci se tedy mohou objednávat vždy na pondělí, úterý a středu. Pokud se bude počet dárců zvyšovat, chystá odběrové centrum rozšířit odběry i na další pracovní dny v týdnu.

„Bývá to především kvůli tomu, že mnoho lidí cestuje o prázdninách do zahraničí a nesplňují pak nutné podmínky pro bezpečný odběr. Letos ale velká část z nich tráví dovolenou v ČR a může tedy potřebným kritériím vyhovět,“ vysvětluje FN Motol na facebooku.

Krev dárců se na virus přenášející covid-19 netestuje. Podle webu Thomayerovy nemocnice v Krči se infekce krví nepřenáší. „Infikovaný dárce by ale mohl nakazit ostatní dárce nebo personál, proto je odpovědný přístup dárců velmi důležitý," uvádí nemocnice.

Lidé s příznaky, které mohou naznačovat nákazu koronavirem, by proto neměli chodit krev darovat. U vstupu většina měří dárcům teplotu, dalšími příznaky jsou dušnost, suchý kašel, únava, bolest v krku nebo svalů, závratě, zimnice, zvracení, průjem nebo náhlá ztráta čichu a chuti.

Lékaři ale připomínají, že darovat krev není možné s příznaky žádné nemoci. Dárce se musí cítit zdráv.

Koronavirová omezení při dárcovství krve

Z dárcovství je ale dočasně vyloučen dárce, pokud

  • měl v posledním měsíci dnech příznaky onemocnění dýchacích cest (kašel, dušnost nebo teplota)
  • byl v posledních 28 dnech v některé evropské či jiné zemi s výskytem koronaviru
  • byl v kontaktu s osobou, která v posledních 28 dnech byla v takové zemi nebo měla či má projevy onemocnění dýchacích cest.

Darovat krev můžete nejdříve 28 dní po vyléčení nebo kontaktu s rizikovou osobou nebo po návratu s rizikové země.

Ohlaste transfuzní stanici jakékoli respirační onemocnění, které by u vás propuklo do 14 dnů po odběru.

Zdroj: Český červený kříž

Kdo může darovat krev?

Krev mohu darovat, pokud:

  • je mi 18 ­- 65 let
  • vážím alespoň 50 kg
  • netrpím vážnější alergií
  • neprodělal jsem zánět jater, nebo jiné onemocnění jater
  • neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
  • neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
  • netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev.tlak)
  • netrpím vážným kožním onemocněním
  • neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
  • neprodělal jsem pohlavní nemoc (kapavka, syfilis)
  • neprodělal jsem TBC
  • netrpím vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky
  • neměl jsem tyfus, paratyfus
  • netrpím revmatickým onemocněním
  • netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
  • nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza)
  • neprodělal jsem zhoubné onemocnění
  • v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
  • neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
  • nejsem alkoholik
  • v letech 1980-1996 jsem nebyl déle než 12 měs. v Anglii či Francii
  • nejsem HIV-pozitivní, ani nepatřím do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, pohlavní styk mezi muži v posl. roce)

Dále musím splňovat tyto podmínky:

  • nejsem právě nemocen
  • v posledním půl roce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
  • v posledním půl roce jsem nebyl na operaci
  • v posledním půl roce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetováž
  • v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
  • v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
  • v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
  • u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
  • nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však vhodné hladovět, ­ jezte jídla bez tuku, pijte dostatek nealkoholických nápojů)

Uvedené podmínky platí „v zásadě“. Vhodnost konkrétního člověka pro darování krve posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici.

Zdroj: Český červený kříž

kro, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme