Mapa pokut: za černý odběr vody hrozí vlekařům až statisícové sankce

Třicet tisíc korun. Tolik nejčastěji museli v minulosti zaplatit vlekaři, kteří odebírali vodu na zasněžování svahů bez povolení, případně porušovali pravidla. Padly ale už i více než stotisícové sankce, ukázala analýza záznamů o pokutách, kterou zpracoval server iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V období od ledna 2014 do poloviny letošního prosince inspektoři rozdali vlekařům pokuty za více než milion korun. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Provozovatelé sjezdovek obvykle na umělé zasněžování používají vodu z okolních potoků. Musí k tomu ale mít příslušné povolení a neodebírat víc, než kolik mají schváleno vodoprávním úřadem.

Kolik zaplatí skiareály za zasněžování? Částka zůstává nejasná, chybí údaje o odběru vody

Číst článek

Jak ovšem plyne ze záznamů České inspekce životního prostředí, část vlekařů pravidla obchází.

„Inspektoři z oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se kontrolou dodržování podmínek stanovených ve vodoprávních povoleních, vydávaných pro účely umělého zasněžování, zabývají dlouhodobě a systematicky,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí inspekce Jana Jandová.

V období od ledna 2014 do poloviny letošního prosince inspektoři rozdali vlekařům pokuty za více než milion korun.

Mapa všech pravomocných pokut za porušení pravidel pro odběr povrchové vody v souvislosti se zasněžováním:

Rekordní pokuta 155 tisíc

Nejvíc sankcí - celkem šestnáct - inspekce v souvislosti s umělým zasněžováním rozdala v roce 2016. Tou nejvyšší bylo více 120 tisíc korun pro SKI areál Králičák na Šumpersku.

Historicky nejvíc, přes 155 tisíc korun, pak musela v roce 2015 zaplatit firma BOBOLIFT z lyžařského areálu Portášky v Peci pod Sněžkou v Krkonoších.

„Drtivá většina přestupkových řízení, která zahájíme, vychází z naší kontrolní činnosti. To znamená, že inspektoři na místě při vlastní kontrolní činnosti zjistí, zadokumentují, zda byl či nebyl porušen zákon,“ popsala Jandová.

Inspekce přijímá i podněty od dalších subjektů, jako například správců povodí, které lyžařské areály rovněž prověřuje.

Umělý sníh méně chrání půdu

Přestupky týkající se vod se často objevují právě v horských resortech. „Je alarmující, že pouze u každého třetího nebylo porušení zákona,“ řekl loni ČTK ředitel ČIZP Erik Geuss po kontrolách krkonošských lyžařských středisek v roce 2017. Dodal, že jde často o neznalost zákona.

Česku chybí téměř čtyři roky voda, zasahuje to už i do stability systému, tvrdí autoři projektu InterSucho

Číst článek

Část podnikatelů ale porušuje pravidla vědomě, například když odebírají vodu bez povolení nebo zahrazují potoky kamením.

„V zimě obecně bývá v tocích méně vody. Pokud z něj ještě beru vodu na zasněžování, může to působit problémy, například pro živočichy žijící v toku,“ vysvětlil pro server ekolist.cz Michal Jeníček z Přírodovědecké fakulty UK.

A i když je vody dostatek, umělé zasněžování způsobuje i další problémy: umělý sníh, na rozdíl od toho běžného, méně chrání půdu před promrznutím. To představuje problém pro půdní organismy. Na jaře pak pomaleji taje, což může způsobit nedostatek vody v horských potocích.

cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme