Přechodní pěstouni nahrazují dětské domovy. Devět dětí z deseti od nich míří k rodinám

Nemají jednoduchý start do života. Děti, kterých se rodiče vzdali, na novou rodinu často čekají i několik měsíců. Mezitím se o ně starají přechodní pěstouni. Jak dlouho u nich jsou a kam z přechodné péče odcházejí?

Data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Levnější pro stát, lepší pro děti. Přechodní pěstouni nahrazují kojenecké ústavy

Číst článek

Počet dětí v pěstounské péči v posledních letech narůstá, a to na úkor té v dětských domovech a kojeneckých ústavech. Podpora pěstounů znamená nejen úsporu pro stát, ale podle odborníků také výrazně pozitivní dopad na děti.

Dlouhodobou pěstounskou péči doplňují takzvaní pěstouni na přechodnou dobu. Ti se o děti starají do doby, než se pro ně najde vhodná rodina - maximálně ale jeden rok.

Dřív byly děti u přechodných pěstounů zhruba půl roku, v posledních letech se ale tato doba prodloužila.

Poslání

Požádat o pěstounství na přechodnou dobu může v podstatě kdokoli, musí ovšem projít intenzivním kurzem a získat v něm pozitivní hodnocení.

Řada uchazečů ho preferuje před dlouhodobým pěstounstvím. „Toto povolání, nebo poslání, už vykonávám šestým rokem a měla jsem v péči už osm dětí,“ řekla Radiožurnálu Radka, která se pro pomoc dětem rozhodla po vychování dvou vlastních synů.

„Pěstounská péče na přechodnou dobu nás oslovila, protože v době jejího vzniku bylo záměrem, aby se žádné dítě nedostalo mimo rodinu - pokud se dostane do situace, kdy se o něj jeho rodina nemůže nebo nechce starat, může vyrůstat tak, aby mělo stejný začátek jako u každého jiného dítěte.“

Děti u Radky dříve bývaly asi půl roku. Teď ale na nový domov čekají mnohem déle. Ministerstvo práce přesné statistiky o tom, jak dlouho bývají děti v pěstounské péči na přechodnou dobu, nevede.

Lhůty se prodloužily

Doprovodná organizace Dobrá rodina, která se stará o přechodné pěstouny z celé republiky, ale uvádí, že v současnosti je to většinou osm až devět měsíců.

Ředitel Dobré rodiny Zdeněk Soudný vysvětluje, že se lhůty prodloužily kvůli novele občanského zákoníku. „Dítěte již není možné se vzdát okamžitě po narození. Nově existuje  šestitýdenní lhůta, kdy to rodiče nemohou udělat. Pokud pak chtějí dát dítě do náhradní rodinné péče nebo k adopci, musí jít k soudu vyjádřit svou vůli,“ říká.

„Pak teprve začíná další tříměsíční lhůta, kdy si to rodiče můžou rozmyslet. Ta z mého pohledu celý proces nesmyslně prodlužuje a jejímu zavedení nerozumím - rodiče jsou přece svéprávní.“

Podle organizací, které se zabývají péčí o ohrožené děti, je přitom pro novou rodinu i dítě lepší, když spolu mohou být co nejdříve. Pozitivní zprávou podle nich je, že děti od přechodných pěstounů neodchází do ústavní péče, ale do rodin.

Podle dat organizace Lumos, která ohroženým dětem pomáhá, končí v rodinách přes 90 procent dětí, které předtím byly u přechodných pěstounů.

„Téměř 17 % se vrátilo do své biologické rodiny, přes 52 % ze všech dětí šlo do náhradní rodinné péče a asi každé čtvrté dítě šlo do osvojení. Dobrá zpráva je, že pouhá čtyři procenta šla z přechodné pěstounské péče do ústavní péče," přibližuje Barbora Křižanová z Lumosu.

Status přechodného pěstouna původně vznikl jako náhrada kojeneckých ústavů. S jejich rušením počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila vláda.

Aktuálně se přechodní pěstouni starají i o starší děti. Hnutí ANO sice mělo rušení kojeneckých ústavů v předvolebním programu, současná vláda s ním ale nepočítá.

Česko je tak jedním z posledních států Evropy, kde kojenecké ústavy fungují.

Kristýna Křupková, Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme