Vinná réva u Čejkovic

Změna klimatu dopadne na vinice, během 20 let se na Moravě přestane dařit Chardonnay či Müller Thurgau

Štěpánka Kadlečková a Petr Kočí |

Čtěte dále

Téměř celá Česká republika bude mít podle aktuálních výpočtů klimatologů v polovině století podnebí vhodné k pěstování vinné révy.

Víno dozraje i ve vyšších nadmořských výškách – a tradiční středoevropské vinařské oblasti, kde se dnes daří především bílým odrůdám, se teplotně vyrovnají současným podmínkám středomořských pěstitelů.

Klimatická změna však zároveň v Česku zvyšuje četnost nenadálých jarních a podzimních mrazů, které mohou zničit nejen jednu úrodu, ale i celé trvale plodící vinohrady. Rozmach moravského a českého vinařství zbrzdí také častější výskyt nových nemocí a škůdců i zhoršující se sucho hlavně v níže položených oblastech.

Ukazují to výpočty a mapy pravěpodobného budoucího vývoje Huglinova indexu, které vytvořili vědci z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, a také zkušenosti jednotlivých vinařů: „Už teď je vidět, že je rok od roku větší sucho. Extrémní byl loňský rok, kdy bylo srážek minimum. I letos vidím, že je opravdu sucho. Má to vliv na kvalitu hroznů, ale hlavně na výnosy. Každý rok také víno dozrává dřív a dřív,“ řekl Českému rozhlasu Čeněk Osička, vinař z Velkých Pavlovic.

Teploměr nejen pro vinaře

Huglinův index vyjadřuje takzvanou teplotní sumu daného území. Má původ ve Francii, odkud se rozšířil do celého světa. Bioklimatologové i vinaři ho používají jako první ukazatel toho, nakolik je daný region svým podnebím vhodný pro pěstování vína a jaké konkrétní odrůdy.

„Neříká nám nic o půdních podmínkách, bere v úvahu čistě teplotní charakteristiky: jak průměrnou, tak maximální teplotu,“ upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe. „V našem modelu jsme pracovali i s terénem, který ovlivňuje množství slunečního záření na daném svahu.“

Následující grafika ukazuje základní stupnici Huglinova indexu. Vlevo nahoře vidíte Českou republiku v klimatických podmínkách, na jaké jsme byli dosud zvyklí. V řádcích pod sebou jsou pak předpovědi spočítané pomocí hlavních klimatologických modelů (BNU, CNRM, HadGEM, IPSL a MRI) pro celé 21. století. Každé období a každý model má pak dvě varianty: pesimistický scénář vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (RCP 8.5) a scénář optimističtější (RCP 4.5), který předpokládá, že se lidem koncentraci CO2 v průběhu 21. století podaří stabilizovat na nižší úrovni.

Zdroj: CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny

I když průměrná teplota by v příštích dvaceti letech neměla podle dostupných modelů stoupnout o víc než 0,8 stupně Celsia, v součtu průměrných a maximálních teplot za celý rok je změna dramatičtější. Stejně významné jako celoroční součet pak bude meziroční kolísání v jejich hodnotách a to, jak velké budou jednotlivé extrémní výkyvy.

„Celkově je ale zřejmé, že se bude dál oteplovat, a tedy hodnota Huglinova indexu poroste,“ shrnuje výsledky modelování klimatolog Trnka. „Proto se na jižní Moravě posuneme z oblastí primárně teplotně vhodných pro bílé odrůdy spíš do červených odrůd. Závisí to ovšem na konkrétním umístění viniční trati, kolik je tam slunce, jaká je to expozice, a také na preferenci zákazníků, jaký charakter vína z té lokality chtějí získat.“

Obrovský problém

Právě pro jihomoravské vinaře zpracoval CzechGlobe ještě detailnější mapu, která pracuje s optimističtějším scénářem RCP 4.5. Vyplývá z ní, že zatímco teplotní podmínky pro pěstování modrých odrůd révy vinné, z nichž se vyrábí červené víno, se budou zlepšovat, ten, kdo se nyní chystá vysadit tradiční bílé odrůdy, jako je Müller Thurgau nebo Sylvánské zelené, může být v příštích letech kvalitou úrody zklamaný.

Zdroj: CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny

„Zatím jsme se tomu moc nevěnovali, ale do budoucna musí člověk opravdu zvážit, co bude vysazovat,“ říká při pohledu na prognózu vinař Osička z Velkých Pavlovic.

„Vývoj určitě spěje k odrůdám, které mají pozdnější dozrávání. Vypadá to, že skoré odrůdy, které máme na vinicích dnes, za dvacet třicet let už nebudou ekonomicky dobře vycházet.“

Pokud by na jižní Moravě už nebyly vhodné podmínky pro suchá bílá vína, byl by to podle něj obrovský problém: „Český konzument má radši bílá vína. Vidím to z vlastního prodeje, kde tvoří 80 až 85 procent.“

Pitelné víno z Polska

„Poslední generaci zažíváme zlepšování klimatických podmínek pro pěstování vína na jižní Moravě i v dalších českých vinařských oblastech,“ říká klimatolog Miroslav Trnka.

Příběhy sucha

Detailní mapy podnebí na jihu Moravy jsou součástí projektu Technologické agentury ČR Příběhy sucha.

Společenští vědci v něm společně s kolegy z přírodovědných oborů zkoumají, jak česká společnost reaguje na zhoršující se sucho.

Český rozhlas na projektu spolupracuje tak, že jeho výsledky zprostředkovává veřejnosti.

„Nicméně tento pozitivní vývoj se nezastaví v nějakém optimu. Bohužel, změna klimatu, která je už teď evidentní, bude pokračovat přinejmenším stejným tempem jako dosud. A vinaři by měli počítat s tím, že už v příštích patnácti dvaceti letech nebudou schopni v bílých odrůdách vyprodukovat stejně kvalitní víno s nižším obsahem cukru jako dnes, protože na něj bude zkrátka příliš teplo.“

Změny klimatu pomáhají kvalitě vín například také ze Spojených států, z Británie, a dokonce i z Polska. „Vinaři zažívají kulturní šok. Zatím je to pořád spíš exotika, ale oblasti, které nikdy nevynikaly, jsou dnes schopny produkovat pitelná vína,“ říká Trnka.

Oteplování přináší mráz

Vinaři na jihu Moravy by se měli připravit také na to, že jejich úrodu v příštích letech častěji zničí mráz. Globální oteplování totiž znamená také delší vegetační sezonu. Keře vinné révy se dřív budí ze „zimního spánku“, v němž jsou vůči nízkým teplotám odolné, a začínají rozvíjet pupeny, listy, květy a výhonky, které jsou mrazem snadno zranitelné.

Zdroj: CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny

Dřívější start a pozdější konec vegetační sezony znamená, že rostliny musejí přežít podstatně delší chladné noci – v době jarní a podzimní rovnodennosti se délka dne mění nejrychleji z celého roku. Přízemní vrstva vzduchu se během dlouhých nocí může nečekaně hodně ochladit. Pokud v něm není dost vodní páry, která by se srazila a bránila dalšímu poklesu teploty, a nefouká vítr, klesne teplota pod nulu.

„Letos to bylo zcela hmatatelné. Vegetační sezona začala o tři týdny dřív, než je obvyklé,“ říká předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček, který je také vinař. „Pak stačí jeden den nebo i jen několik hodin mrazu a je z toho vážné poškození.“

Stejné riziko podle něj hrozí i ovocným sadům a obilí. „V roce 2012 takto zmrzl ječmen a pšenice. Mráz přišel v době, kdy obiloviny dokvétaly, poškodil květenství, takže nedošlo vůbec k oplození a k tvorbě obilek. Při sklizni jsme pak doslova a do písmene mlátili prázdnou slámu.“

Štěpánka Kadlečková a Petr Kočí