Měsíc karantény: 11 procent dotázaných přišlo o práci, ekonomických dopadů se Češi bojí víc než viru

Během prvního měsíce karantény vyčerpalo svoje finanční rezervy 34 procent Čechů, necelá polovina má peníze maximálně na měsíc. Čtvrtiny se naopak případná ekonomická krize vůbec nedotkne. Obavy z nákazy samotné trápí 43 procent dotázaných, ekonomických dopadů se bojí 49 procent. Vyplývá to z online průzkumu společnosti Behavio.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Češi jsou více než měsíc ve stavu nouze. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

A zatímco o zdraví se častěji obávají ženy, ekonomické problémy trápí spíš muže. 

Ukazuje to už druhá vlna online dotazování firmy Behavio. V něm výzkumníci sledují, jak se lidé staví k pandemii nemoci covid-19 a důsledkům vládních opatření. Sběr dat proběhl online na vzorku 1300 respondentů nad 18 let. První vlna dotazování proběhla před měsícem a její výsledky iROZHLAS.cz zveřejnil, nová data výzkumníci sesbírali v období od 13. do 14. dubna 2020.

„Lidé do 35 let se přiklání k ekonomické stránce, ve středním věku se oba aspekty srovnají přibližně půl na půl a ve skupině nad 65 let se poměr úplně obrátí, většina starších spoluobčanů z pochopitelných důvodů považuje za větší nebezpečí ohrožení zdraví,“ uvedl behaviorální ekonom společnosti Behavio Lukáš Tóth.

První ekonomické dopady krize jsou pro 11 procent zaměstnanců soukromé sféry již hmatatelné, v posledním měsíci zcela přišli o práci. Jak upozorňují ekonomové, někteří z nich jen dočasně – například pracovníci gastroslužeb. Dalších 12 procent přestalo dostávat mzdu včas, pět procent lidí zaměstnání změnilo.

„Na trhu práce panuje strach o ztrátu úvazků a nedůvěra vůči firmám. Víc než polovina zaměstnanců se bojí, že o práci přijde, 28 procent z nich říká, že se v jejich firmách o propouštění šušká, byť ještě nezačalo,“ dodávají ekonomové Behavio. Snižuje se také počet odpracovaných hodin. Více než polovina zaměstnanců teď pracuje méně než obvykle.

Nálada ve společnosti se za tři týdny oddělující obě vlny průzkumu příliš nezměnila. Jedinou větší změnou je fakt, že dnes méně lidí přiznává strach: na počátku nouzového stavu ho v dotazníku zatrhlo 37 procent, dnes je to 27 procent. V „pohodě“ je 42 procent Čechů, pro 26 procent je situace novou výzvou, 18 procent má vztek, šest procent je zoufalých. Tato čísla se změnila jen minimálně. (Respondenti mohli udávat více emocí, proto nemusí být součet 100 procent – pozn. red.)

Bleskový průzkum: Čtyřicet procent Čechů stále chodí do práce, pětina čeká vážné finanční problémy

Číst článek

„Celkově opadl pocit strachu, s tím může také souviset realističtější zhodnocení osobní situace. Výpadek příjmů nejdrtivěji zasáhl nejchudší vrstvy obyvatel. V kategorii s čistým měsíčním příjmem do 11 tisíc ,výrazně nižší příjmy‘ hlásí téměř pětina, další pětina takový výpadek ještě očekává,“ dodávají ekonomové Behavio.

„Výrazně méně“ peněz v rodinném rozpočtu hlásí 16 procent dotázaných, tedy o tři procentní body více než krátce po zahájení nouzového stavu. O polovinu se ale snížil počet těch, kteří se takového výpadku jen obávají.

Půjčky od rodiny

Zcela bez úspor nebo s rezervou do deseti tisíc korun je aktuálně 41 procent lidí. Téměř většina (85 procent) ale nepředpokládá, že by se musela v příštích týdnech kvůli stávající situaci více zadlužit.

Na dno svých finančních rezerv ale podle výzkumníků dorazila více než třetina lidí. „Je důležité zmínit, že 20 procent populace ani před začátkem krize žádné úspory nemělo a k nim se přičetlo 14 procent těch, kteří už našetřené peníze vyčerpali. Tento problém se nejčastěji týká lidí bez maturity,“ dodávají. 

Češi se během posledního měsíce hromadně neuchýlili k žádostem o půjčky, svoje dluhy zvýšilo osm procent domácností, nejčastěji si ale půjčovali od rodiny, druhé v pořadí byly banky. Zvýšení dluhů ve třetině případů vzniklo momentální neschopností splácet závazky, nikoliv novými půjčkami.

Živnostníci, optimisté

Ekonomové v průzkumu rozlišovali také typ ekonomické činnosti dotazovaných. Například mezi živnostníky rovná polovina už dnes zažívá výrazný výpadek příjmů nebo ho brzy očekává. Podle Behavia jsou ale optimisté, současnou situaci berou často jako výzvu.

O státní příspěvek ve výši 25 tisíc korun plánuje zažádat více než polovina z nich (56 procent). Čtvrtina bojuje s poklesem zakázek od odběratelů o 80 procent či víc. „Celkově se jim jen těžko predikuje, jak bude. Sami ve 47 procentech případů zvládají své závazky vůči dodavatelům plnit, 18 procent už má ale prodlení,“ dodává Tóth.

Práci muselo omezit či nemůže zcela vykonávat více samostatně výdělečných žen než mužů, výrazné rozdíly ale panují také mezi těmi, kteří si mohou dovolit pracovat z domu. 

S dětmi na klíně

Data ukazují, že se ti, kteří home office alespoň částečně vykonávají, dělí na dva protichůdné tábory o přibližně stejném zastoupení. Polovině populace se doma pracuje stejně dobře jako obvykle, či dokonce lépe, polovině hůře.

„Práce z domova má v čase plošných omezení obrovský potenciál, který zůstává trestuhodně nevyužitý. Lidem chybí vybavení a další nástroje, zdržuje je neefektivní komunikace s kolegy,“ míní Tóth.

Ze zhoršení pracovních podmínek dotazovaní viní většinou děti (43 procent), špatnou komunikaci s kolegy (30 procent), chybějící nástroje (23 procent), vlastní vůli (24 procent) nebo špatnou organizaci času (26 procent).

Nejdřív vlasy, potom hospoda

Vláda podle Čechů aktuální situaci zvládá. V porovnání s prvním dotazováním jen o tři procentní body ubylo těch, kteří věří, že politici opatření zavádí skvěle, a naopak o dva procentní body přibylo kritiků s vážnými výhradami. „Oboje je ale pouze malý posun a až s dalším výzkumem uvidíme, jestli se jedná o trend směrem k větší skepsi,“ doplňují výzkumníci. 

Vládní statistik Dušek před poslanci: Koronavirus změní rovnováhu, mám z toho strašný strach

Číst článek

Různí se názory na jednotlivá opatření. Chytrou karanténu podle dat nezná 12 procent lidí, na požádání hygieniků by se ale nechala trasovat naprostá většina Čechů (82 procent), více důvěřivá je k tomuto způsobu boje proti koronaviru starší populace.

Ti, kteří s chytrou karanténou nesouhlasí, jako hlavní důvody uvádějí, že se nechtějí nechat sledovat (68 procent) nebo nevěří státu, že uhlídá jejich data (57 procent).

I po konci oficiálního nouzového stavu se lidé spíš přiklání k obezřetnosti a šetření (75 procent) než utrácení a užívání si znovunabyté svobody. Třetina lidí ovšem hned, jak to bude možné, plánuje zamířit pod nůžky a zbavit se u kadeřníka porostu z karantény. Návštěvu hospody s přáteli jako první plánuje 26 procent Čechů.

Nela Krawiecová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme