Rath a další neuspěli se stížností proti verdiktu o odposleších. Soud ji označil za zjevně neopodstatněnou

Ústavní soud po necelých dvou letech odmítl stížnosti Davida Ratha a dalších obžalovaných proti zlomovému verdiktu Nejvyššího soudu, který umožnil použití odposlechů ve středočeské korupční kauze. Stížnosti původně podalo sedm lidí, dva je vzali zpět, zbylých pět podnětů řešil Ústavní soud ve spojeném řízení. Nakonec stížnosti označil za zjevně neopodstatněné, zjistila ČTK z justičních databází. Odůvodnění zatím není k dispozici.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Rath | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková výsledek řízení nijak nekomentovala s ohledem na nutnou anonymizaci.

Nejvyšší soud v červnu 2017 na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), konstatoval, že výsledky odposlechů jsou v korupční kauze použitelné jako důkazy. Vážné výhrady k odposlechům předtím vyjádřil Vrchní soud v Praze. Po zásahu soudu ale obžaloba nakonec o možnost uplatnit odposlechy nepřišla.

Rath tehdy novinářům řekl, že Nejvyšší soud podlehl nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta Miloše Zemana, a podvolil se tak politické objednávce. Podle Rathových advokátů šlo o porušení práva na spravedlivý proces, protože tehdejší politik Pelikán prostřednictvím Nejvyššího soudu v podstatě zasáhl do živé kauzy.

Rath dostane odškodnění 12 tisíc kvůli poutům od eskorty. Stížnost na ‚vláčení‘ neprošla, rozhodl soud

Číst článek

Starší judikatura Ústavního soudu říká, že o porušení zákona ve prospěch obžalovaných může Nejvyšší soud z podnětu ministra rozhodnut jen takzvaným akademickým výrokem. Ten slouží jako vodítko pro podobné případy do budoucna a nesmí zhoršit postavení obžalovaných v dané kauze.

Nejvyšší soud proto nemohl zrušit rozhodnutí vrchního soudu, který měl o legálnosti odposlechů pochybnosti. Avšak konstatoval, že Krajskému soudu v Praze, který se po zásahu vrchního soudu musel případem znovu zabývat, nic nebránilo, aby informace z odposlechů opět použil proti odsouzeným.

Nejvyšší soud se snažil s judikaturou Ústavního soudu i námitkami obhajoby ve svém rozhodnutí vypořádat. Poukázal na to, že právní postavení Ratha a spol. se po zásahu soudu nezměnilo – nadále platilo, že jejich případ musí znovu projednat soud prvního stupně, ovšem při zohlednění právního názoru nejvyšší instance.

Kauza Rath

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil v říjnu 2016.

Krajský soud pak loni v červnu znovu vyměřil Rathovi 8,5 roku vězení. Vrchní soud by se měl odvoláními obžalovaných zabývat od 10. do 27. června. V kauze jde konkrétně o tendry na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici či o nákupy vybavení do nemocnic. Za zajištění vítězství v soutěži brali Kottovi s Rathem podle obžaloby úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.

Krajský soud se v současné době zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek. V této části čelí obžalobě i firmy, například Metrostav.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme