Kauza Rath: exhejtman dostal za korupci 8,5 roku. Vinných je i dalších 10 obžalovaných

Krajský soud v Praze ve středu podruhé uznal bývalého hejtmana Davida Ratha a dalších 10 obžalovaných vinnými z korupce a ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji. Rath má jít na 8,5 roku do vězení. Soud také nařídil, aby exhejtmanovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie. Manžele Kottovy, kteří podle rozsudku machinace s tendry organizovali, potrestal 7,5 roku vězení. Verdikt není pravomocný.

Praha (Aktualizováno: 12:37 27. 6. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Rath při konferenci u Pražského hradu. | Foto: Tereza Chlubná | Zdroj: Český rozhlas

Soudce Robert Pacovský rozdal ve středu stejné tresty jako v prvním zrušeném rozsudku před třemi lety. Na úvod odůvodnění svého rozsudku odmítl, že by trestní senát podléhal jakýmkoliv vnějším tlakům, jak tvrdil David Rath.

Exhejtman dostal osm roků a šest měsíců a propadnutí 22 milionů korun. Petr Kott a Kateřina Kottová dostali oba shodně trest sedm let a šest měsíců a trest propadnutí majetku za desítky milionů korun.

Administrátorka Lucia Novanská má jít na pět let do vězení a zaplatit peněžní trest půl milionu korun. Ivaně Salačové, která se ke korupci přiznala, uložil soud za korupci podmínku. Podnikatelka v Rathově kauze figurovala jako spolupracující obviněná.

„Jak minule, tak ani dnes soud neuložil propadnutí veškerého majetku manželů Kottových a doktora Ratha. Tam samozřejmě budu zvažovat odvolání,“ komentoval krátce po vynesení výše trestů státní zástupce Petr Jirát.

Rath a další obžalovaní v čele s někdejší ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou (dříve Pancovou) a jejím partnerem, exposlancem Petrem Kottem byli hlavami korupčního systému ve Středočeském kraji.

Soud potrestal i manažery zdravotnických a stavebních firem, které se účastnily zmanipulovaných tendrů. Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let vězení, manažery zdravotnických firem Puro-Klima a Hospimed Martina Jireše a Jindřicha Řeháka potrestal soud 5,5 roku vězení. Tříleté podmínky vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl.

Odvolání dřív než rozsudek?

Rath v úterý podal k vrchnímu soudu odvolání proti rozsudku ve své korupční kauze, který Krajský soud v Praze vynesl ve středu. Novinářům to řekl na pražském Hradčanském náměstí. Chce tím dokázat, že jeho trest 8,5 roku vězení byl předem daný. Informace o verdiktu měl z okruhu soudního senátu, který o věci rozhodoval, dodal.

Verdikt v jeho kauze lze podle něj vnímat jako porušování ústavy, konkrétně principu presumpce neviny a nezávislosti soudů.

V jeho kauze šlo o likvidaci politického protivníka a „maňásková justice“ vyhověla přání Miloše Zemana a dalších politiků, uvedl Rath. Prezident podle něj na soudce tlačil a vyhrožoval jim.

Návrh státního zástupce

Státní zástupce Petr Jirát Rathovi navrhl osm až devět let vězení a propadnutí veškerého majetku. Stejný trest navrhl také Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.

„Nastavili systém, kterým soustavně a plánovaně ovlivňovali průběh zadávacích řízení. Kottovi koordinovali a řídili trestnou činnost, sami se jí aktivně účastnili, a to se souhlasem Ratha. Jeho o všech ovlivněných zakázkách informovali a s ním je probírali,“ řekl u soudu Jirát. 

Obžaloba se týká například rekonstrukce zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice. Obžaloba se týkala celkem 11 lidí, vedle Ratha a Kottových manažerů zdravotnických a stavebních firem. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.

Sporné odposlechy

Stejný soud uložil v roce 2015 Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům.

Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. Případ se tak dostal zpět ke krajskému soudu, který ve středu opět vynesl odsuzující rozsudek.

Rozsudek si nepřišel vyslechnout žádný z obžalovaných.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme