Studentům na Karlově univerzitě vyprávěl o 17. listopadu bývalý šéf StB Lorenc

Institut komunikačních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) uspořádal v pátek debatu s názvem Listopad 1989. Pozval na ni i Alojze Lorence, který byl v roce 1989 faktickým šéfem Státní bezpečnosti. Právě jeho přítomnost překvapila historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Já jsem tomu ani nechtěl věřit," řekl Blažek pro server iROZHLAS.cz.

Praha (Aktualizováno: 18:25 24. 11. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslední šéf StB Alojz Lorenc na Univerzitě Karlově | Foto: historik Petr Blažek

„Já jsem na debatu šel kvůli Lorencovi, protože mi to přišlo překvapivé, že o 17. listopadu bude mluvit člověk, který nechal skartovat téměř všechny živé svazky Státní bezpečnosti, a dnes nám bude vyprávět o tom, jak ten 17. listopad proběhl,“ řekl serveru iROZHLAS.cz historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vrací se kultura, která nenávidí politiku. Za první republiky to bylo stejné, tvrdí Bělohradský

Číst článek

Podle Blažka je otázka, zda by Lorenc měl vystupovat na akademické půdě. „Zatemňoval, mluvil o sobě jako o reformistovi, což on nebyl ani náhodou, spíš naopak.“

Mluvčí Fakulty sociálních věd Jakub Říman uvedl, že debata byla jednou z akcí, které mají za cíl přiblížit průběh listopadových událostí současné generaci studentů. „V souladu s tímto záměrem byli pozváni jejich významní aktéři, a to z řad studentů i pedagogů, dále Alojz Lorenc zastupoval představitele tehdejší moci, a přímo v panelu byl i historik Michal Macháček,“ řekl s tím, že hosty zval moderátor Karel Lovaš. 

Blažkovi vadilo, že moderátoři neřekli, kdo je Alojz Lorenc. Opomenuli například říct, že v roce 2002 dostal od soudu patnáctiměsíční podmíněný trest. Práce moderátorů ho překvapila, upřednostňovali prý emoce nad fakty.

Účastníci debaty o 17. listopadu | Foto: historik Petr Blažek

Neustále říkali, že se má nalézat pravda s pamětníky a takové věci, aniž by uvedli tu debatu nějakým alespoň představením toho člověka, že by řekli, kdy Lorenc nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti nebo jaké funkce zastával,“ vysvětlil Blažek.

S tím souhlasí i Marek Wollner z České televize, který byl účastníkem debaty. „Nebyla to úplně moderace,“ uvedl.

Blažek tvrdí, že Marek Wollner i Barbora Osvaldová z katedry žurnalistiky, která byla také k debatě pozvána, se proti Lorencově přítomnosti vymezili. „Oba dva říkali, že to považují za nešťastné, protože ten člověk se podílel na potlačování lidských práv a oni sami to pocítili, nebo viděli na vlastní oči, třeba na té Národní třídě,“ řekl Blažek.

Podle mluvčího fakulty byla debata vyvážená. „Jedním z hlavních témat celé diskuze byla právě trestní minulost Alojze Lorence, a v jejím průběhu zazněly tedy veškeré podstatné informace o jeho minulosti, které připomínali jak přítomní historici, tak ostatně i všichni ostatní panelisté,“ napsal iROZHLAS.cz Říman.

‚Minimalizace propagandy‘

Marka Wollnera pozvala docentka Barbora Osvaldová. „Podmiňovala svou účast tím, že na besedě bude někdo ze studentů, kteří se zúčastnili stávky,“ řekl Wollner serveru iROZHLAS. „Požádala mě o to, abych tam byl, protože jak sama řekla, pana Lorence se bojí,“ dodal.

Vyhození kytic politiků při listopadových oslavách byl přestupek, vyhodnotila policie

Číst článek

„Pochopil jsem, že se ona (Barbora Osvaldová) snaží minimalizovat nějakou jeho propagandu, která by tam mohla zaznít,“ vysvětlil dále. Wollner už zkraje debaty vyjádřil svůj nesouhlas s přítomností Lorence. „Na žádost o diskusi přišla jediná odpověď: bílý obušek,“ řekl o roce 1989.

Nakonec dvouhodinová beseda byla veřejná, FSV UK o ní informovala na svém oficiálním webu. Stránka s informacemi o události se však během soboty stala nedostupnou. „Pozvánka, která obsahovala informace o debatě, byla na webu IKSŽ dostupná pouze do termínu času jejího konání. Po skončení akce byla z webu stažena logicky již jako neaktuální (byla v sekci Aktuality), což je standardní postup i u ostatních pozvánek na akce pořádané Institutem komunikačních studií a žurnalistiky,“ uvedl mluvčí Fakulty sociálních věd Jakub Říman. 

Debata byla součástí širšího projektu, který bude po celý následující rok zpřítomňovat listopadové události roku 1989 generaci současných vysokoškolských studentů, který vyvrcholí při příležitosti 30. výročí sametové revoluce na podzim roku 2019.

Součástí tohoto projektu je pro studenty jinak nedostupná příležitost přímo konfrontovat a zpovídat pamětníky a aktéry přelomových okamžiků se zázemím současného poznání, což považujeme za výjimečnou příležitost. Máme za to, že studenti, kteří svým věkem odpovídají právě studentům, kteří započali listopadové události, jsou stejně jako oni schopni kriticky posoudit prezentované výpovědi a názory všech účastníků podobných debat. K tomu jim navíc ve škole poskytujeme nezbytné historické zázemí a historici jsou kvůli případnému korigování kontextu přítomni i přímo debatám samotným. Rovněž jsme toho názoru, že vyloučení opozičních hlasů z veřejné debaty je cestou k narůstání tlaků ve společnosti a její následné polarizaci, jakou můžeme ostatně pozorovat v současné době. Základem jakékoliv demokratické společnosti je diskuse. Fakulta a její vedení dlouhodobě veřejně podporují demokratické společenské zřízení, vymezují se proti populismu a nedemokratickým tendencím, to ale neznamená, že nebudou studenty seznamovat s totalitní minulostí naší společnosti. A možnost poučeně diskutovat s jejím reprezentantem je jedním z nástrojů k tomuto poznání. 

Mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Říman

Jedním z moderátorů byl pedagog FSV UK Karol Lovaš, který na fakultě sociálních věd působí. Lovaš letos vydal spolu s Lorencem knihu s názvem Je štátny prevrat, na víkend domov neprídem... Podle Blažka Lovaš s Lorencem knihu ukazovali a propagovali. Wollner tak daleko nezašel. „Ne, to ne, ta kniha ležela na stole, protože si ji tam myslím donesla paní docentka Osvaldová a já jsem ji viděl ještě u nějakých jiných učitelů,“ řekl. Také mluvčí fakulty Říman odmítl, že by Karel Lovaš knihu na akci propagoval.

Blažek publikace, kde Lorenc popisuje listopad 1989 kritizoval. „Ty knihy naprosto zamlčují, co se dělo a druhá věc je, že on (Lorenc) ani neřekl nic zajímavého, nic nového, žádná fakta. Vůbec tam nemluvil o tom, jakým způsobem byla řízena Státní bezpečnost, jak se na tom podílel, jaký měl vztah ke KGB. Akorát říkal, že nic nedělal, že byl někde pořád na nějakých služebních cestách, nebo že se snažil navrhovat nějaké lepší cesty, navrhovat nějaká řešení,“ řekl dále Blažek.

Jan Šolta | Foto: historik Petr Blažek

„Kdokoliv začal kriticky vystupovat, tak ti moderátoři, ne že by se do něj pustili, ale začali Lorence okamžitě omlouvat, začali mluvit o nějaké nalézání pravdy a já jsem si říkal ‚pravda je na nebesích, asi ne někde u pana Lorence‘,“ uvedl Blažek.

Debaty se zúčastnili především studenti, ale v publiku byli také pamětníci nebo Jan Šolta, který se v lednu zapojil do potyčky s novináři ve volebním štábu Miloše Zemana.

‚Hodný strejda‘

Některé studenty na debatu pozval sám Lovaš. „Debata byla vyhrocená a emotivní už od začátku. Marek Wollner po prvních minutách řekl, že Lorenc je zločinec, který by měl sedět ve vězení,“ popsal serveru iROZHLAS.cz debatu student žurnalistiky Maxmilián Nový.

Měl jsem je vykopat, vyházet z okna, reaguje muž, který napadl novináře po oslavě Miloše Zemana

Číst článek

Nový se z popisu akce domníval, že beseda má nabídnout pohled na sametovou revoluci z obou stran. „Bohužel ale nebylo ze začátku hned řečeno a vysvětleno, co je Lorenc zač a jakou úlohu zastával. Takhle totiž vypadal jako hodný strejda, který dělal jen úřednickou práci,“ vysvětlil Nový.

„Věděl jsem, že je Lorenc bývalý šéf StB z posledních let komunistického režimu. Bližší informace jsem o něm nevěděl,“ dodal.

Wollner by prý předpokládal, že studenti vysoké školy budou Lorence znát. Působili však podle něj „dezorientovaně“, jako by nevěděli, co si o Lorencovi myslet. „Takový projekt se domnívám není moc o hledání pravdy, ale spíš o umožňování sebeprezentace té strany, která lže a vytváří legendy o minulosti,“ zakončil Wollner.

Blažek s ním souhlasí. „Bylo to takové prazvláštní, bizarní zážitek. Myslím si, že pro ty studenty to bylo nepochopitelné,“ dodal.

Jiří Lacina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme