Česká armáda a HIMARS? Do současné struktury raketové vojsko nezapadá, říká náčelník dělostřelců

Česká armáda za 30 let své existence získala zahraniční zkušenosti v boji s terorismem, na velkou válku se ale nechystala, což je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nyní priorita. „Klasický“ konflikt na Ukrajině mimo jiné ukázal, jak je důležitá role dělostřelectva. „Když dochází sofistikované technologie, vrátíme se nakonec k obyčejnému železu,“ shrnuje náčelník dělostřelectva plukovník Marcel Křenek v rozhovoru pro iROZHLAS.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinští dělostřelci pálí poblíž Bachmutu

Ukrajinští dělostřelci pálí poblíž Bachmutu | Foto: Marko Djurica | Zdroj: Reuters

Jakou roli hraje dělostřelectvo v konfliktu na Ukrajině?
Úloha dělostřelectva je dlouhodobě neměnná. Dělostřelectvo zabezpečuje palebnou podporu mechanizovaným jednotkám. Znamená to, že působí na velké vzdálenosti, narušuje činnost protivníka, omezuje ho ve svobodě pohybu.

Dal by se popsat rozdíl mezi taktikou ruského a ukrajinského dělostřelectva?
Taktika je u všech jednotek víceméně stejná. Jde o to, aby dělostřelectvo v příslušném čase bylo schopno doručit na daný cíl dané množství munice. To je základní rovnice. Čím více hlavní zapojíte do palby, tím více munice tam v jeden okamžik dostanete.

Čeští a slovenští vojáci se na Doupově učí sestřelovat drony. Poprvé zkusí, jak to zvládnou pandury

Číst článek

Zlepšuje se ale i technologie umožňující zjištění činnosti nepřítele. Základní poučka zní, že setrvat na palebném stanovišti déle než dvě minuty znamená vystavit se vysokému riziku, že budete zasaženi palbou protivníka.

To znamená, že po výstřelu musí dělostřelec do dvou minut zmizet?
Na začátku třetí minuty už musíte být v pohybu.

Tak to je docela adrenalin, ne?
Je to docela dynamická a fyzicky náročná činnost.

Jako šest set Tater

Velký problém má ukrajinská armáda s municí. Její spotřeba je obrovská. Překvapilo vás to?
Překvapilo mě to, protože čísla, která byla dostupná z otevřených zdrojů, hovořila o třiceti, čtyřiceti, někde jsem četl i šedesát tisíc kusů munice vystřelené za jeden den. Kdo si umí rychle udělat kalkulace, ten si dovede představit, jaké konsekvence to přináší.

Jak si mám představit šedesát tisíc kusů munice? Když si představím třeba jeden vagón…
Neumím v tomto okamžiku rychle zkalkulovat obložnost typizovaného vagónu, ale obrazně řečeno v našich podmínkách dokážeme odvézt cca sto kusů dělostřelecké munice na jedné Tatře. Vše je závislé na způsobu paletizace a následné manipulaci.

Marcel Křenek

Plukovník Marcel Křenek vystudoval v 90. letech Vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově. Dělostřelectvem
se zabývá celou svou kariéru. Prošel čtyřmi zahraničními misemi, byl v Afghánistánu, Iráku a dvakrát v Kosovu. Od 1. června
2022 je náčelníkem dělostřelectva Armády Česká republiky.

Takže šedesát tisíc za jeden den je opravdu hodně. Šest set Tater, když zůstanu u vašeho přirovnání.
Je to extrémně hodně. Samozřejmě je nutné si uvědomit, že to je kontinuální proces nasouvání munice do prostoru a následného vedení paleb. Pro dělostřelectvo je logistické zásobování životně důležité.

Vidíte jako dělostřelec nějaké poučení z války na Ukrajině pro váš obor?
Samozřejmě, že ano. Vidíme, že dělostřelectvo tam hraje dominantní roli. Na jednu stranu vnímáme, že v hlavách všech se proměnila otázka náhledu na dělostřelectvo. Dříve bylo dělostřelectvo myšlenkově na útlumu, Ukrajina ten pohled úplně změnila.

Ukazuje se, že když dochází sofistikované technologie, vrátíme se nakonec k obyčejnému železu, a že omezení schopnosti protivníka na velké vzdálenosti je jedním z klíčových faktorů.

Ponaučení také je, jak rychle dokázali Ukrajinci integrovat nové technické vychytávky a využít je ve svůj prospěch. Teď myslím bezpilotní prostředky.

Náčelník dělostřelectva AČR, Marcel Křenek | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Další zjištění, a to není nic nového, je, jak rychle a jak často se musí manévrovat jednotlivými prostředky radiového spojení. Místa velení nemohou zůstávat dlouho na místě, musí to být neustálý manévr a přesouvání se.

Také je to o úpravě dělostřelecké taktiky. Upuštění od působení ve větších formacích, jako je baterie, tedy osm děl dohromady, a místo toho přechod na samostatně kočující děla. Je to specifický způsob, který se na Ukrajině osvědčil, nicméně vyžaduje centralizované řízení. 

Jednou tak daleko

Co všechno mají čeští dělostřelci ve svém arzenálu?
V sestavě máme jeden zbraňový systém, je to 152 mm samohybná kanonová houfnice DANA, která je v armádě od roku 1977. U mechanizovaných praporů máme minomety, jak tažené, tak samohybné.

Na Ukrajinu dorazilo 90 procent z vyčleněných amerických dělostřeleckých systémů

Číst článek

Když to vezmu odspodu, tak základní taktickou jednotkou dělostřelectva je baterie. V Jincích je celý 13. dělostřelecký pluk, který zahrnuje dva dělostřelecké oddíly. U útvarů mechanizovaných brigád jsou minometné jednotky, ty jsou různě po republice.

Má česká armáda také raketové dělostřelectvo?
V současné době již raketovým dělostřelectvem nedisponujeme.

Je to něco, co byste chtěl rozvíjet?
Zkušenost na Ukrajině ukazuje, že tyto prostředky jsou vysoce efektivní. Je ale potřeba nahlížet na to, jaké ambice a strukturu má naše armáda. Máme tři manévrové prvky, dvě brigády a jeden výsadkový pluk, dle schopností NATO tyto jednotky raketovým vojskem nedisponují. Do současné struktury české armády raketové vojsko moc nezapadá.

Nesmíme opomenout otázku nového pohledu na válčení, což jsou multidoménové operace, kdy jedna doména podporuje druhou.

Víme, že s možným zavedením leteckého prostředku F-35 může jít ruku v ruce i prostředek HIMARS, protože tento prostředek může velice efektivně podporovat tuto leteckou platformu, a to tím, že dovede na velkou vzdálenost ničit prostředky protivzdušné obrany protivníka.

Jak daleko v současnosti česká armáda dostřelí?
V současné době samohybná kanonová houfnice DANA umožňuje vést palbu do vzdálenosti dvaceti kilometrů. Nový prostředek, dělo ráže NATO, CAESAR, bude schopný vést palbu na čtyřicet a více kilometrů.

Rusové střílí o 75 procent méně nábojů z děl než dříve. Podle médií jde o znak slábnoucího vojska

Číst článek

Smlouva na nová děla francouzské výroby CAESAR byla podepsána v roce 2021. Kdy dorazí?
Děla budeme podle plánu dostávat v letech 2026 a 2027. Budou dodávány v určitých funkčních celcích, to znamená po osmi kusech, což je jedna baterie. Tedy aby mohlo začít přeškolení baterie jako celku. V roce 2025 bude probíhat školení našich instruktorů ve Francii a zároveň v Česku.

Ještě by mě zajímala cena. Reportéři ČT uvedli, že měla být původně maximálně šest miliard, ale ve skutečnosti je vyšší.
Je potřeba se zamyslet nad tím, jestli porovnáváme porovnatelné. Vycházíte, předpokládám, z dánského kontraktu, kde je v otevřených zdrojích uvedeno, kolik toho nakupovali Dánové a za jakou cenu.

Nicméně náš kontrakt nezahrnoval pouhá děla, ale zahrnoval také určitou zásobu munice, která je potřebná pro vojskové zkoušky, a současně simulátory, které budou ve Vojenské akademii Vyškov.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme