Na Václavském náměstí protestovali i ti, kteří žádají okamžité řešení svých osobních obav, říká politolog
Na pražském Václavském náměstí sešlo až 70 tisíc lidí. „Kontext té demonstrace, její svolání a načasování bylo dominantně zaměřeno proti vládě Petra Fialy. To neznamená, že to nezapadá do nějakého celkového trendu. Koneckonců – vidíme přerod bývalých antivaxerských aktivistů k antivládním, kteří v zásadě hájí kroky Kremlu. A protestuje se i v Německu, ve Francii,“ říká politolog Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš.
Organizátoři pražských protestů se na svých webových stránkách hlásí k zastřešujícímu globálnímu hnutí s názvem Reignite World Freedom (v české verzi Znovu nastartujte světovou svobodu). To se pod heslem Global Walkout vymezuje proti „globální agendě“.
„Zatím je to hnutí velmi nové,“ komentuje pro Český rozhlas Plus politolog. Prý je to ale zatím spíš organizace než hnutí. Jako své představitele uvádí několik lidí, kteří se vyprofilovali v protivládním odporu v době pandemie covidu-19, a to i ve Spojených státech.
„Vidíme přerod bývalých antivaxerských aktivistů k aktivistům antivládním.“
Miroslav Mareš
„Hlásí se i k odkazu protestujících řidičů truckerů v Kanadě, zatím není moc jasné, jakou mají podporu v ostatních zemích, ale dominantně jde o záležitost letošního roku. Teď se snaží bojovat proti jiným věcem: možné elektronické sledování populace, jsou tam výzvy, aby byla zabezpečena platba v hotovosti… takže mají širší agendu.“
„Není to ani to stejné, co jsme viděli na přelomu 90. let a nového tisíciletí, kdy se objevila nejrůznější antiglobalizační hnutí. Ta byla mnohem vyhraněněji levicově orientovaná. Byly to skutečně skupiny s jasnými vazbami na krajní levici a měli v tu dobu masovou podporu. Ale v tuto chvíli nejsem schopen říct, jakou budou mít podporu oni,“ uvažuje politolog.
Do náruče Kremlu?
Žene toto protestní hnutí nespokojené lidi do náruče Kremlu? „To nelze paušalizovat,“ odpovídá politolog Mareš. „Nemám průzkum motivací všech lidí, kteří v těch různých organizacích jsou – s různým ideovým zázemím a různými postoji. Může tam být všechno,“ doplňuje.
„Demonstranti asi mají pocit, že když se pojede do Moskvy, tak se dojednají lepší ceny.“
Miroslav Mareš
„Ale řekl bych, že ideové odůvodnění, nějaká snaha o vymezení se vůči tomu, co nemají rádi – například proto, že se nebyli schopni prosadit. Třeba i proto, že vidí některé chyby současného systému, které pak nafukují, a mají pocit, že by to příklon k ruské politice vyřešil lépe. Může u nich hrát roli i jejich finanční stránka.“
‚Ukrajincům pomyšlení a nám dva svetry.‘ Desetitisíce odpůrců vlády se sešly na Václavském náměstí
Číst článek
„Koneckonců – když se podíváme do 80. let 20. století, vidíme silnou ruskou finanční podporu pro takzvané mírové hnutí proti rozmístění amerických zbraní a zbraní NATO v západní Evropě, které se tvářilo jako hnutí bojující proti oběma blokům, nakonec ale bylo štědře sponzorováno jak Sovětským svazem, tak východoněmeckou Stasi a jinými tajnými službami,“ připomíná.
Lidé chtějí rychlá řešení
Ti, kteří pak na podobné demonstrace chodí, jsou podle politologa lidé velmi pravděpodobně frustrovaní obrovskou inflací a nespokojení se současnou vládou.
„Jejich motivace jsou ještě mnohem širší. Ti lidé mají pocit, že teď se jim daří špatně a že když se pojede do Moskvy, tak se rychle dojedná lepší cena (plynu a ropy). A to je to jediné, co je v tu chvíli zajímá, a nezasadí si to ani do širšího kontextu, tedy k čemu to může vést.“
„Dovedu si představit, že pro řadu lidí je tady najednou obava z toho, že se sníží jejich ekonomická a sociální úroveň, a mají pocit, že se to dá okamžitě vyřešit. A už jim tak ani nezáleží na morálním a hodnotovém kontextu či pozadí toho, kdo jim to na tom pódiu říká,“ dodává.
„Pro ně je důležité, že jsou nespokojení a že to potřebují vyjádřit. Chtějí, aby okamžitě někdo řešil jejich osobní obavy,“ dodává s tím, že ale nemá řádný sociologický výzkum, možná tedy paušalizuje.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí v audiu. Dozvíte se, jak hluboko a do kterých politických stran sahá v Česku vliv Kremlu.
