Potíže s učením má v Česku téměř 45 tisíc dětí. Den dyslexie jim věnoval divadelní hru

Poruchy učení, jakou dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, můžou člověku zkomplikovat život. I přesto, že prokazatelně nemají vliv na inteligenci. Jakým způsobem se můžou takové děti učit, chce ukázat Den dyslexie. Jeho organizátoři navíc v premiéře uvedli novou divadelní hru o dyslexii s názvem Kaviár na chodníku. Premiéra byla v sobotu večer ve Veletržním paláci.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V malém divadelním sále pražské kavárny, který teď slouží jako zkušebna, proti sobě stojí dva herci, kteří ztvárňují starší manželský pár. Právě mají jednu z posledních zkoušek před premiérou. Hra má nejen ukázat na běžné potíže lidí s dyslexií, ale připomíná i slavné osobnosti, které poruchou trpěli.

Dva ze tří herců navíc trpí specifickou poruchou učení nejen ve hře, ale také v běžném životě. Jaromír Kupčík je dyslektik, což mu trochu komplikovalo učení textu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na poruchy učení upozorňuje Den dyslexie. Organizátoři na něm uvedli třeba novou divadelní hru. Na její zkoušce natáčela Pavla Lioliasová

„Měl jsem velké problémy si to zapamatovat. Čím víc jsme to hrál, tím se mi to uložilo v hlavě. Ale že bych se měl něco naučit? Tak to je problém. Buď tam nevidím všechna písmena, nebo slova. Takže mi to někdy dávalo i jiný význam,“ přiznává pro Radiožurnál Kupčík.

Třetí postavou v celé inscenaci je dcera manželského páru, která sama trpí dyslexií. Hraje ji Alena Krömerová, tu ale v běžném životě trápí dyskalkulie – tedy porucha počítání a práce s čísly. „Problém je pro mě třeba zadávat platby v internetovém bankovnictví, protože se mi čísla buď přehazují, nebo obracejí,“ říká.

Rezignace na učení textů

Jedinou profesionální herečkou a také člověkem bez poruchy učení je Kateřina Daňková. Spolupráci s neherci si pochvaluje. „Prostě jsem vzala text a udělala jsem z něj bodový scénář. To znamená, že jsme rezignovali na jakékoli učení textu a jeli jsme jenom po situacích. Takže máme několik bodů, o kterých mluvíme, ale zbytek je improvizace,“ vysvětluje herečka.

Divadelní hra není jediným bodem celého Dne dyslexie. Ten má podle organizátorky Aleny Kupčíkové ukázat i kladnou stránku této poruchy, kterou ona sama trpí: „Člověk na věci nahlíží z jiného úhlu. Já bych řekla, že jsme často dobří na matematiku, vnímáme prostorověji.“

Den dyslexie pokračuje až do pondělí. Organizátoři připravili ve Veletržním paláci workshopy o architektuře, malířství nebo sochařství. Povedou je lektoři, kteří poruchou trpí.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme