Ukrajina se už osmý den brání vpádu ruské armády na své území. Rusové zatím stihli postoupit ke Kyjevu ze severu, podle svého ministerstva obrany už také obsadili ukrajinské město Cherson na jihu země. A pokračuje neustálé ostřelování a bombardování dalších ukrajinských měst – třeba Charkova nebo Mariupolu. Server iROZHLAS.cz přináší přehled klíčových události uplynulého týdne.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 10:20 3. března 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

• První den ruské invaze (24. února)
• Druhý den ruské invaze (25. února)
• Třetí den ruské invaze (26. února)
• Čtvrtý den ruské invaze (27. února)
• Pátý den ruské invaze (28. února)
• Šestý den ruské invaze (1. března)
• Sedmý den ruské invaze (2. března)

První den ruské invaze (24. února)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Zahájení ruské invaze, vstup prvních ruských vojáků na Ukrajinu. Ostřelování a bombardování ukrajinských pozic. Obsazení prvních vesnic a Černobylu. Prezident Zelenskyj vyhlašuje válečný stav a všeobecnou mobilizaci pro muže od 18 do 60 let. Lidé stojí fronty před obchody, nakupují potraviny. Ti , co se rozhodli města opustit, stojí v dlouhých kolonách.
• SVĚT: Odsouzení ruské invaze na Ukrajinu světovými lídry, příprava a schválení prvního balíku protiruských sankcí evropskou sedmadvacítkou.

Je krátce po jedné hodině ráno středoevropského času. V americké televizi NBC vystupuje ministr zahraničí Spojených států Amerických Anthony Blinken. Na dotaz, jestli se mají lidé obávat ruského útoku, odpovídá, že bohužel ano. „Vypadá to, že vše je připraveno na to, aby Rusko podniklo zásadní agresivní kroky proti Ukrajině,“ řekl s tím, že ruské ozbrojené síly jsou rozmístěny podél „severu, východu a jihu“ ukrajinských hranic.

O dvě hodiny později už pronáší v ruské televizi svůj projev také ruský prezident Vladimir Putin. Oznamuje, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu“. Prohlásil zároveň, že mu jde o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny.

Ukrajina vyhlásila válečný stav. Její prezident Volodymyr Zelenskyj informuje, že krátce po začátku invaze přišla Ukrajina o 40 vojáků. Těžké boje probíhají po celé hranici Ukrajiny s Ruskem a Běloruskem. Rusové útočí zejména pomocí obrněné techniky, dělostřelectva, raket a leteckých úderů.

Útok odsuzují světoví státníci a připravují první balík protiruských sankcí. Ten později také schvaluje evropská sedmadvacítka. Jak ale předvídá pro server iROZHLAS.cz odborník na Rusko Jan Šír, sankce pravděpodobně nebudou k zastavení invaze stačit.

V Praze lidé protestují před ukrajinskou ambasádou. Večer se pak připojují k protestním akcím v centru Prahy.

Razantně se k útoku staví i čeští politici. Ve vysílání Radiožurnálu ho ostře odsuzuje český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle kterého se naplnil „ten nejčernější scénář“. „Je to prostě barbarský akt agrese. Je to válka. Bohužel,“ říká Lipavský. Chvíli na to nechává ministerstvo zahraničí dočasně uzavřít ambasádu v Kyjevě.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý pak v rozhovoru pro Radiožurnál předpovídá, že válka na Ukrajině zdaleka nebude tak snadná, jak Rusko předpovídá. „Věřím tomu, že morálka ukrajinské armády, ale i obyvatelstva, bude na mnohem vyšší úrovni než u Rusů, protože ani oni dnes nejsou sovětští vojáci druhé světové války. Myslím si, že právě morální odhodlání a lépe připravené obranné pozice mohou poměrně z velké části eliminovat převahu, kterou Rusové mají,“ vysvětluje.

Večer ještě prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyhlašuje všeobecnou mobilizaci pro muže ve věku 18 až 60 let. Nesmějí vycestovat ze země.

Novináři na Ukrajině

Reportér Radiožurnálu Martin Dorazín je v době začátku invaze v jihoukrajinském Mariupolu. Zachycuje, jak se místní připravují na invazi. I to, jak nacvičují evakuaci ukrajinské děti.

Ve východoukrajinském městě Avdijivka se zase v té době pohybuje fotoreportér Stanislav Krupař. I on popisuje pro iROZHLAS.cz situaci na východě Ukrajiny jako „klid před bouří“. Uvádí, že zatím nedošlo k přímým střetům obou armád, přesto potvrzuje, že okolí východoukrajinského města už bylo hned z rána ostřelováno. Někteří civilisté využívají dočasný klid k přesunu na západ.

Druhý den ruské invaze (25. února)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Ke Kyjevu se blíží ruská armáda, na město dopadají první ruské rakety. Jihoukrajinský Mariupol je téměř obklíčený. Šíří se zprávy o smrti pohraničníků z Hadího ostrova, kteří se měli odmítnout vzdát ruské válečné lodi. Spekuluje se o poškození sarkofágu elektrárny v Černobylu. Město kvapem opouštějí rodiny v autech a ve vlacích. Komplikuje se situace na ukrajinsko-polské hranici, kde se hromadí prchající lidé.
• SVĚT: Protiruské sankce zavádí Nový Zéland, Japonsko i Austrálie. K potrestání Ruska vyzval Mezinárodní olympijský výbor. EU a USA se rozhodly zmrazit majetky prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Spekuluje se o vyloučení Ruska ze systému SWIFT. NATO posiluje východní křídlo Aliance.

Invaze na Ukrajinu pokračuje. Ruské armádě se nedaří dosáhnout rychlého vítězství, zvyšují se její ztráty. První den invaze přišla o 800 vojáků, 30 obrněnců, 30 tanků a sedm letadel, tvrdí ukrajinské ministerstvo obrany. Ruská strana mlčí.

Šíří se příběh o třinácti pohraničnících z ukrajinského Hadího ostrova, kteří měli na výzvu ruské válečné lodi ke kapitulaci reagovat slovy: „Ruská válečná lodi, jdi do p*dele!“ Podle původní verze měli všichni pohraničníci následně padnout v boji. Jak se později ukázalo, pohraničníkům při bojích došla munice, ruští vojáci je proto zajali.

Moskva hlásí, že obsadila vojenské letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. Později večer to potvrdila i Ukrajina s tím, že letiště je boji natolik poškozené, aby ho ruské jednotky mohly nějak využívat.

Rusko nabídlo Ukrajině první jednání, ukrajinská armáda ale podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí nejprve složit zbraně. K jednání už dříve vyzval ruskou stranu i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ten ve svém pátečním projevu navíc zkritizoval západní státy za nečinnost. „Kdo je připraven s námi bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí,“ řekl Zelenskyj s tím, že on sám je cílem číslo jedna.

K nečekanému kroku se odhodlal papež František, který osobně navštívil ruské velvyslanectví, aby jednal o Ukrajině. „Je to důkaz, že papež je situací na Ukrajině velmi znepokojen a chce se osobně angažovat v ukončení války,“ uvedla v reakce agentura AP.

Začínají se také šířit obavy z možného narušení sarkofágu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu – kolují spekulace, co by mohlo poškození elektrárny způsobit. Obavy přímo ve vysílání Radiožurnálu mírnila třeba jaderná fyzička Dana Drábová.

Čeští zaměstnavatelé se obávají o ukrajinské pracovníky. V Česku jich je 200 tisíc. Ti ale více než povolávací rozkazy zatím řeší, jak dostat z válkou zmítané země své rodiny do Česka. Podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mohou rodiny přivézt v rámci bezvízového styku.

Situaci na Ukrajině hodnotil ve vysílání Radiožurnálu také místopředseda ODS Alexandr Vondra. Ten v rozhovoru řekl, že z projevu je jasné, že se Putin rozhodl Ukrajinu dobýt úplně. „A možná v poslední fázi i přičlenit celé území k Rusku. Kdo poslouchal pozorně jeho projev, tam to bylo jasně řečeno. Taková slova pohrdání na adresu Ukrajiny jsem nikde předtím neslyšel,“ řekl Vondra. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se zase nechal slyšet, že „na Ukrajině se bojuje za Prahu a za všechny Evropany“.

NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu schválilo posílení východního křídla Aliance. Krok Putina označilo za „hrozivou strategickou chybu“.

Novináři na Ukrajině

V obklíčeném městě Mariupol na jihu Ukrajiny zůstává reportér Radiožurnálu Martin Dorazín. Z města už se nedá dostat. „Uvažovali jsme o jedné trase, která se podle mapy zdála nejbezpečnější, pak jsme se dozvěděli, že ta varianta, kterou jsme považovali za optimální, je také nemožná, protože tam bylo rozbombardováno městečko po cestě asi 17 kilometrů od Mariupolu,“ vysvětluje v podcastu Vinohradská 12.

V Kyjevě byl v pátek i spolupracovník Českého rozhlasu a České televize Tomáš Vlach, který se z města snažil společně s mnoha jeho obyvateli evakuovat. „Stojím v totálně nacpaném evakuačním vlaku, který čeká na nádraží v Kyjevě. Zatím ještě nevíme, kdy a kam se rozjede. Je tu hlava na hlavě, ale další lidé sem přibývají. Kolem slyšíme dělostřelbu. Situace je krajně napjatá,“ informoval ve vysílání Radiožurnálu.

Prchající lidé se hromadí i na polsko-ukrajinské hranici. Podle reportéra Radiožurnálu Ľubomíra Smatany je hraniční přechod Medyka u polského města Přemyšl přecpaný dětmi a ženami. „Stojí za mřížemi v různých sektorech a pohraničníci je pomalu pouští. Policistka je z toho už dost na nervy,“ popisuje situaci v reportáži.

Na hranici pořizuje první fotografie také fotoreportér serveru iROZHLAS.cz René Volfík. Ten se pak přesouvá i do záchytného střediska v polské Přemyšli, kde ukrajinští uprchlíci, kterým se povedlo dostat za hranici, čekají na přesun do dalších evropských měst.

Třetí den ruské invaze (26. února)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Zesilují boje o Kyjev. Šíří se dezinformace o ukrajinské kapitulaci. Přibývá zraněných a mrtvých civilistů v důsledku ostřelování měst. Lidé města opouštějí a přesouvají se na západní hranici. V ukrajinských městech chystají obyvatelé Molotovovy koktejly. Dněpr a Mariupol se připravují na ruskou ofenzivu.
• SVĚT: Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující invazi. Polsko doručilo na Ukrajinu první zásilku munice, tu chystá také Česko a další evropské státy. Západ se rozhodl vyřadit některé ruské banky ze systému SWIFT. Ve světě se demonstruje proti ruské invazi. Do Česka dorazili první uprchlíci z Ukrajiny.

Rusko v sobotu nad ránem středoevropského času vetovalo rezoluci OSN odsuzující jeho invazi na Ukrajinu. Hlasování se zdržely Čína, Indie a Spojené arabské emiráty. Zbylých jedenáct členů bylo pro rezoluci.

Mezitím pokračují boje o Kyjev, které nabírají na intenzitě. Podle ukrajinských médií se ruské nálety zaměřovaly na elektrárnu v hlavním městě, kterou se snažily vyřadit. Jižně od hlavního města začal hořet ropný terminál. Pokračuje ostřelování města ruskými raketami, zasáhly už první obytné domy a na sociálních sítích se začínají objevovat první videa mapující škody. Na výpadovkách do Lvova a na západ země se tvoří dlouhé kolony aut prchajících lidí.

Současně s tím se šíří dezinformace o tom, že se Ukrajina rozhodla kapitulovat. Ukrajinský prezident Zelenskyj proto ráno natočil video v centru Kyjeva, ve kterém ujišťuje, že z města neutekl a že boje o metropoli probíhají dále.

Vyhledávač Google zaznamenal na Ukrajině zvýšenou aktivitu vyhledávání návodů, jak vyrobit Molotovův koktejl. Mělo jít o reakci na páteční výzvu náměstkyně ukrajinského ministra obrany, která takto lidem doporučila bránit se proti ruským okupantům.

To potvrzuje třeba i v Mariupolu působící reportér Martin Dorazín. „Přímo na ulicích jsou shluky místních, kteří za asistence policie připravují Molotovovy koktejly tak, jak jim to doporučily úřady,“ popisuje v reportáži. Jak doplňuje, v téměř půlmilionovém městě se už uzavřely obchody, lékárny a další služby. „Město vypadá docela přízračně,“ popisuje.

Po celém světě demonstrují desetitisíce lidí za Ukrajinu. Tisíce lidí provolávaly protiválečná hesla v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem, před sídlem OSN v Ženevě, ve Vídni, v Římě nebo v Marseille. Demonstrovalo se i v Praze.

A do Česka přijíždějí první ukrajinští uprchlíci. Další tisíce jich ale zůstávají na hranicích. Podle odhadů jich kvůli invazi do pátku odešlo 150 tisíc. Od ukrajinských hranic se už vrátil třeba i první evakuační vlak Českých drah. Podle zpravodaje Radiožurnálu na místě v něm jelo ale asi pouze 6 rodin.

Čtvrtý den ruské invaze (27. února)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Ukrajinci porazili ruské vojáky, kteří pronikli do Charkova. Dosavadní počet civilních obětí odhaduje armáda na 352. Ruská delegace dorazila do Běloruska na jednání s Ukrajinci. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dohodl se Zelenským místo setkání ruské a ukrajinské delegace. Putin nařídil uvést jaderné zbraně do vysokého stupně bojové pohotovosti.
• SVĚT: Platební systém SWIFT se připravuje na odstřižení vybraných ruských bank. Google odstřihl ruská média od peněz z reklam. Česko dodalo první zbraně Ukrajině, vláda schválila další dodávku vojenského materiálu za zhruba 400 milionů korun. Německo oznamuje velké investice do armády. NATO odsoudilo ruské vyhrožování jadernými zbraněmi. EU začíná blokovat ruská státní média. Evropa uzavírá vzdušný prostor pro všechna ruská letadla. EU zvažuje přijetí Ukrajiny.

Ukrajinci nad ránem znovu získali plnou kontrolu nad východoukrajinským městem Charkov. Do města v neděli pronikla kolona ruských vozidel, ty se ale ukrajinským obráncům podařilo zničit.

Ruská delegace mezitím dorazila do Běloruska, kde čeká na ukrajinské vyjednavače. Ukrajinský prezident ale vzápětí uvedl, že se zástupci Moskvy nebude jednat v zemi, která se podílí na vojenské agresi. Uvedl ale, že je otevřený možnosti rozhovorů v jiném místě. Po telefonátu Zelenského s Lukašenkem bylo dohodnuto setkání na ukrajinsko-běloruské hranici.

Mariupol nezažívá v neděli silné ostřelování. Začíná tam fungovat opět městská hromadná doprava, je možné město opustit, informuje z místa reportér Radiožurnálu Dorazín. Situace je ale stále kritická v okolí města. Přes den jdou vidět třeba následku ruského útoku v nedalekém Sartanu.

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné zbraně. Odvolával se při tom na „agresivní vyjádření na adresu Ruska ze strany NATO“. Její členské země ale podobnou eskalaci označily za nepřijatelnou. „Viděli jsme, že tohle dělá (Putin) opakovaně. Rusku nikdy nic nehrozilo ze strany NATO ani ze strany Ukrajiny. Tohle je vzorec Putinova chování,“ řekla mluvčí amerického prezidenta Jen Psakiová.

Z Česka dorazil na Ukrajinu první vlak s municí a zbraněmi. „Vlak číslo 1 se už vykládá na místě určení. Další se chystá,“ napsala na twitteru armáda. Ráno zveřejnilo ministerstvo obrany také krátké video s odjezdem vlaku a doplnilo, že posílá kulomety, útočné pušky, pistole, náboje i dělostřeleckou munici. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už vláda schválila další pomoc ve výši 400 milionů korun.

Do Česka přijíždějí vlakem desítky ukrajinských uprchlíků. Na nástupišti je vyhlíží třeba Ljuba, která čeká na ženu svého bratrance. Má je u sebe ubytovat. Když mi přijde celá rodina, 40 lidí, co mám dělat? Jsem jediný člověk, kterého mají v Čechách,“ říká Radiožurnálu.

Mezinárodní platební systém SWIFT se připravuje na odstřižení vybraných ruských bank. „Spolupracujeme s evropskými orgány, abychom pochopili podrobnosti o subjektech, na které se budou vztahovat nová opatření, a připravujeme se na splnění zákonných pokynů,“ uvedl provozovatel systému v prohlášení.

Evropská unie schválila nový balíček sankcí. V jeho rámci se uzavře vzdušný prostor pro všechna ruská letadla a to včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Unie také vůbec poprvé rozhodla o nakoupení zbraní pro nečlenskou zemi. Padlo také rozhodnutí blokovat v Evropě ruská státní média.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, by se mohla Ukrajina stát členskou zemí Evropské unie. „Skutečně časem, patří k nám. Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,“ řekla von der Leyenová.

Pátý den ruské invaze (28. února)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Nový mohutný ruský konvoj směřuje ke Kyjevu. Raketa zasáhla obytný dům ve městě Černihiv. Pokračuje i silné ostřelování Charkova. Vyšlo najevo, že na Ukrajině operují vagnerovci, měli za cíl zabít Zelenského. Skončilo první mírové jednání od vpádu Ruska na Ukrajinu.
• SVĚT: Česko dodalo další zbraně pro Ukrajinu. Bělorusko umožní rozmístění jaderných zbraní ve své zemi. Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie. Čína kritizovala protiruské sankce.

Dosavadní ruské ztráty odhaduje ukrajinské ministerstvo obrany na zhruba 5300 vojáků a 191 tanků, 29 letounů a 29 vrtulníků. Moskva naopak tvrdí, že se jí podařilo ovládnout nad Ukrajinou vzdušný prostor, zasáhlo 1114 vojenských objektů, zničilo 314 tanků a dalších obrněnců, 57 raketometů, 121 děl, 31 radiouzlů a 274 kusů speciální automobilové techniky.

Satelitní snímky prozradily, že ke Kyjevu směřuje asi pětikilometrový ruský vojenský konvoj. Záhy se připojila další vozidla. Večer už snímky zachycovaly kolonu vojenských vozidel o délce 64 kilometrů. Z Běloruska měly vyletět k ukrajinskému území stíhačky. Podle snímků společnosti Maxar jsou v konvoji tanky, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem. Ukrajina upozorňuje, že se k hranicím přesunují i běloruští vojáci.

Navzdory početní převaze si podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého vede ukrajinská armáda dobře. Ruská vojska naopak podle něj prokazují obrovský diletantismus. Operace na Ukrajině pravděpodobně nebyla dostatečně logisticky zabezpečena a Kyjev je sice postupně obkličován, ale Rusové už musí přesunovat druhé sledy, případně zálohy,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

V Mariupolu lidé stojí fronty, aby mohli darovat krev. Ukrajinské město v očekávání mohutného ruského útoku tak chce pomoci bojujícím vojákům. Jediné místo, kde mohou lidé v Mariupolu darovat krev, je u nemocnice na západním předměstí, vysvětluje reportér Radiožurnálu Dorazín.

V Dněpru zase lidé pytlují podle Dorazína písek, přinášejí vojákům vodu a pečivo nebo kácejí na ulice stromy jako zátarasy. „Toto je naše země, chceme ji bránit. Sice nemůžeme bojovat, ale snažíme se pomoci, jak nejlépe umíme,“ říkají.

Na východě země pokračuje ostřelování Charkova. To si už podle místní správy vyžádalo 11 mrtvých a desítky zraněných.

Prezident Zelenskyj podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Dokument je na cestě do Bruselu. Zelenskyj už dříve během dne v projevu řekl, že Ukrajina žádá o okamžité přijetí do EU podle nové speciální procedury.

Bělorusko zveřejnilo výsledky nedělního referenda. Na jeho základě byly schváleny ústavní změny, které například ruší neutrální bezpečnostní status, díky kterému budou moci být na běloruském území rozmístěny jaderné zbraně.

Na Ukrajinu dorazil druhý vlak s českými zbraněmi a municí. Vláda se už dříve nechala slyšet, že jde o vojenský materiál v přepočtu za 400 milionů korun.

„Všichni se snažíme Ukrajině maximálně pomáhat, zároveň máme aktivovány ubytovací kapacity, abychom mohli pomoci ubytovávat ukrajinské rodiny, vesměs ženy, protože stateční ukrajinští muži nechtějí opouštět svou zemi a chtějí za ni bojovat,“ říká pro Radiožurnál ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Valné shromáždění OSN zahájilo mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu. Generální tajemník organizace António Guterres vyzval k okamžitému ukončení bojů. Podle velvyslance Ukrajiny při OSN Serhije Kyslycji nyní jeho země platí nejvyšší cenu za svobodu a bezpečnost na celém světě.

Skončilo první mírové jednání od vpádu Ruska na Ukrajinu. Ruská a ukrajinská delegace v pondělí jednaly na ukrajinsko-běloruských hranicích. První schůzka vyjednávačů bojujících stran od začátku ruské invaze na Ukrajinu trvala podle médií zhruba šest hodin. Oba týmy se shodly na dalším kole rozhovorů a zamířily do svých metropolí ke konzultacím, sdělil jeden z ukrajinských zástupců Mychajlo Podoljak. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij prohlásil, že příští schůzka bude na polsko-běloruské hranici.

Protiruské sankce aktivovala i americká vláda. S okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí a s ruským státním investičním fondem. Kromě toho uvalilo sankce na Ruský fond přímých investic (RDIF).

Protiruské sankce zkritizovalo čínské ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Wang Wen-pin na pravidelném brífinku řekl, že všechny strany konfliktu by měly zabránit další eskalaci. Zároveň zopakoval, že z pohledu Číny by legitimní bezpečnostní obavy všech zemí měly být brány vážně.

Šestý den ruské invaze (1. března)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Ukrajina obvinila Rusko z použití vakuové bomby. Na Ukrajinu vstoupila běloruská armáda. Rusko se snaží obnovit ofenzivu na Kyjev, její postup se zastavil. Pokračuje ostřelování Charkova. Ostřelování města Ochtyrka zabilo 70 ukrajinských vojáků. Separatisté vybízejí obyvatele Mariupolu k odchodu. Lidé v Dněpru vykoupili zbraně.
• SVĚT: Na Rusy doléhají sankce. Většina diplomatů bojkotovala Lavrovovu řeč v Ženevě. Karlovy Vary nečekají návrat ruské klientely. Zelenskyj promluvil v Europarlamentu. YouTube zablokoval proruská média RT a Sputnik. Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance. Ukrajinští piloti si přijeli do Polska pro stíhačky.

Rusko podle ukrajinské armády od začátku invaze přišlo o více než 5700 vojáků, desítky letadel, tanků a cisteren a stovky obrněných vozidel a automobilové techniky.

Ruské armádě se stále nedaří dostat do Kyjeva. Spekuluje se o problémech v logistice. Přesto se ruští vojáci snaží ofenzivu na Kyjev obnovit.

Podle politologa Jana Šíra plán na bleskové vítězství a uchvácení Kyjeva Ruskem selhal. „Fakt je, že Rusové nenasadili všechny jednotky, které mají shromážděny při hranicích s Ukrajinou,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Ruské útoky pokračují i na druhé největší ukrajinské město Charkov. Podle tamního starosty vyhodili ruští vojáci do povětří trafostanice, což způsobilo ve městě problémy s dodávkami energií a vody.

Složitá je situaci i pro ukrajinské obránce na jihu země u města Cherson. „Největší ohnisko je Cherson. Tam se odehrávají pouliční boje...,“ sdělil podle agentury Unian Oleksij Arestovyč z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Video shows a projectile hit apartment buildings next to a kindergarten in Kherson, a city that's been a target of Russia's assault into the south. While Russian soldiers roam the street, mayor says city is “still Ukraine.” By @heytherehaley @tiefenthaeler https://t.co/IlMB2YxVMm pic.twitter.com/oS80bRoEX3

— Christiaan Triebert (@trbrtc) March 1, 2022

Ruské dělostřelectvo mělo zabít také 70 ukrajinských vojáků ve městě Ochtyrka. „Nepřátelské dělostřelectvo zasáhlo vojenskou jednotku. Těla jsou stále vynášena zpod trosek. Pracuje státní pohotovostní služba a dobrovolníci. Je mnoho mrtvých. Na hřbitově se nyní připravují místa pro 70 mrtvých ukrajinských bojovníků,“ napsal Žyvyckyj na platformě telegram, kde zároveň zveřejnil snímky silně poškozené budovy a hromady sutě.

Podle starosty města Ochtyrka Pavla Kuzmenka využila ruská armáda k bombardování města takzvané vakuové bomby. Později to podle agentury Reuters řekla také ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová, která zároveň upozornila, že použití této zbraně zakazuje Ženevská úmluva.

Ruská armáda také ostřelovala televizní věž v Kyjevě. Zemřelo při tom pět lidí, několik dalších bylo zraněno. Věž měly zasáhnout dvě rakety.

Doněčtí separatisté na jihu země vybízejí obyvatele Mariupolu, aby odešli z obklíčeného města. Mají k tomu možnost do 2. března, a to dvěma speciálními koridory. „Zaručujeme bezpečnost na úsecích silniční trasy E58, a to jak ve směru do Záporožské oblasti Ukrajiny, tak do Ruska,“ řekl mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin. V Mariupolu podle ukrajinských médií nejde elektřina vinou nepřátelského ostřelování, které Volnovachu téměř zničilo.

Ruská agentura TASS zároveň informuje, že se mírové delegace Ruska a Ukrajiny měly dohodnout na pokračování jednání – uskutečnit se mají ve středu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nicméně uvedl, že ruská armáda bude pokračovat ve „speciální operaci“ na Ukrajině až do dosažení stanovených cílů. Prezident Vladimir Putin už dříve prohlásil, že mu jde o „demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“.

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 oznámil, že propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Provozovatel produktovodu, který už je dokončen, ale nebyl uveden do provozu, informaci zatím oficiálně nepotvrdil.

Řeč ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na Konferenci o odzbrojení v Ženevě bojkotovala většina diplomatů. Lavrov se kvůli protiruským sankcím nemohl na jednání dostavit osobně, svůj projev tak nahrál dopředu.

Tvrdil v něm, že Rusko se musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně. Podle agentury TASS také řekl, že je nepřijatelné, aby evropské země měly na svém území americké jaderné zbraně.

Opačný zájem pak zaznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který formou videopřenosu živě vystoupil v Evropském parlamentu. Ocenil podporu, kterou jeho země v konfliktu dostává od Evropské unie. V projevu vysílaném v úterý v Evropském parlamentu pak kritizoval Rusko, které podle něj vypálilo dvě střely s plochou dráhou letu na náměstí Svobody v Charkově a které podle něj zabilo v pondělí 16 dětí. Nadále je přesvědčen, že navzdory obléhání a blokování nepadnou největší města do rukou Rusů.

Jeho odhodlání potvrdil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu také ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. „Budeme pokračovat ve snaze dosáhnout kompromisu, ale máme určité červené linie, které vedení Ukrajiny nemůže přestoupit. Ukrajina je nejvíce zainteresovanou zemí v tom, aby byl mír. Ale pokud bude pokračovat ruská agrese, tak bude pokračovat i náš boj,“ řekl v rozhovoru.

Ruská klientela se do Karlových Varů jen tak nevrátí, řekl v rozhovoru pro Radiožurnál hejtman Petr Kulhánek (STAN).

Rusové město opustili už na začátku pandemie. S opadnutím poslední omikronové vlny sice místní podnikatelé očekávali jejich návrat, válka na Ukrajině ale s velkou pravděpodobností znamená, že ruská klientela se do Karlových Varů jen tak nevrátí, konstatuje Kulhánek.

Teď se město podle hejtmana naopak připravuje na nové uprchlíky z Ukrajiny. „Zatím jsme s krajskými kapacitami někde na čísle 2100, ale předpokládám, že k tomu přibudou kapacity z regionů, takže se budeme pohybovat někde na úrovni 3500 až 4000 míst,“ vypočítává hejtman.

Sedmý den ruské invaze (2. března)

• UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ: Při ostřelování Charkova zemřelo nejméně 21 lidí. Ruská armáda obsadila Cherson. Výrazně se rozcházejí informace o padlých ruských vojácích – Ukrajinci mluví o sedmi tisících, Moskva přiznává necelé pětistovku padlých.
• SVĚT: Americký prezident Joe Biden oznámil uzavření vzdušného prostoru ruským letadlům. Ruská banka Sberbank oznámila konec v Evropě. Hranice už překročilo přes 450 tisíc Ukrajinců. Český premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že Česko bude pro uprchlíky cílovou zemí. EU se shodla na sankcích proti Bělorusku. Ruský ministr zahraničí Lavrov varoval před třetí světovou válkou. Humanitární sklady na Slovensku jsou plné. Česko uzavřelo Český dům v Moskvě. Rubl je na rekordním minimu. Česko vyhlásí nouzový stav.

Okolím Kyjeva celou noc otřásají exploze. V ukrajinském Žytomyru západně od Kyjeva zemřeli při leteckém úderu nejméně dva lidé.

Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka byl úder proveden z běloruského území řízenou střelou Kalibr. Úder cílil na vojenskou základnu, zasáhl ale i obytné domy, doplnil poradce. Na místě probíhají záchranné operace.

Silné ostřelování v noci na středu zaznamenal také východoukrajinský Charkov. Tam si ruský útok vyžádal 21 obětí, dalších 112 lidí bylo zraněno, uvedl na facebooku šéf místní oblastní správy Oleh Siněhubov. Úřady uvedly, že rakety zasáhly centrum druhého největšího ukrajinského města, včetně obytných domů a budovy regionální správy. Řízená střela později zasáhla i charkovskou radnici.

Těžké boje se vedly o jihoukrajinské město Cherson. Ruská armáda dopoledne prohlásila, že se ji třísettisícové město podařilo dobýt. Večer to naznačil také starosta Chersonu Ihor Kolychajev. „Dnes byli na městské radě ozbrojení návštěvníci. Řekl jsem jim, že ve městě nejsou ukrajinské ozbrojené síly, jen civilisté a lidé, kteří tady chtějí žít,“ informoval.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého se Rusům daří zejména na jihu, kde jim už stojí v cestě pouze nedobytý Mariupol a také Oděsa. Na severu země je ale podle generála situace jiná.

„Myslím si, že bude pro Rusy velmi obtížné v nejbližší době Kyjev dobýt. Podobně to vypadá i na severu v Charkově. Takže že bychom si mysleli, že do několika dnů válka skončí, to by muselo dojít k nějakému politickému rozhodnutí a dohodě při jednání, řekl v rozhovoru pro Radiožurnál generál Šedivý.

V zemi je kritická situace i na západní hranici, kde se nebojuje. Přicházejí tam totiž stále noví uprchlíci z celé Ukrajiny. Od zahájení ruské invaze překročilo hranici do Polska více než 450 tisíc lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk z minulého čtvrtka uprchlo více než 660 000 lidí, převážně žen a dětí.

Řada z nich by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla zamířit také do Česka. „Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze. Do Česka zatím dorazilo asi dvacet tisíc Ukrajinců.

I ve středu pokračovaly důsledky protiruských sankcí. Z Evropy se například rozhodla odejít ruská banka Sberbank. Největší ruská banka to ve středu odůvodnila velkým odlivem hotovosti z dceřiných firem a ohrožením bezpečnosti zaměstnanců a majetku. Ruskou invazi na Ukrajinu ve vyjádření nezmínila. Banka uvedla, že již není schopna zajistit likviditu evropských dceřiných společností, ale úroveň jejího kapitálu a kvalita aktiv jsou dostatečné k tomu, aby mohla vyplatit peníze všem vkladatelům.

Ruský rubl se ve středu propadl na historické minimum. Jeden dolar se prodával zhruba za 110 rublů.

Akciový trh v Moskvě zůstává třetí den za sebou zavřený, finanční systém je pod tlakem západních sankcí uvalených na Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Ruská centrální banka navíc zakázala vyplatit kupony zahraničním investorům, kteří drží státní dluhopisy v rublech.

Nové sankce začnou platit také vůči Bělorusku, shodly se na tom státy Evropské unie. Postihy mají omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Na sankční seznam přibylo více než 20 osob, zejména armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na invazi na Ukrajinu. Opatření míří také na bankovní sektor.

Americké společnosti pak omezily nebo úplně zrušily své aktivity v Rusku. Těžařská společnost Exxon Mobil oznámila v úterý večer, že ukončuje své aktivity v Rusku. Další významná americká firma, výrobce letadel Boeing, oznámil, že přerušuje svou technickou podporu ruským leteckým společnostem, informovala agentura Reuters. Stejně se vyslovil i evropský výrobce Airbus. Své aktivity v Rusku omezuje například i výrobce sportovního vybavení Nike.

Česko uzavřelo kvůli situaci na Ukrajině svůj Český dům v Moskvě. Už v minulém týdnu ministerstvo zahraničí pozastavilo také provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu a odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně.

Před týdnem se také uzavřelo české velvyslanectví v Kyjevě. A to z bezpečnostních důvodů. „Do poslední chvíle jsem doufal, že budeme moct alespoň v omezené podobě náš zastupitelský úřad v Kyjevě zachovat,“ přiblížil v rozhovoru pro Radiožurnál český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula.

Premiér Fiala pak informoval, že v Česku bude od pátku platit nouzový stav. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) uvedl, že toto opatření je nutné kvůli systému na přijímání lidí, kteří opouští Ukrajinu po ruské vojenské invazi.

Rakušan ve středu řekl, že termín nouzový stav je třeba rehabilitovat, protože se jedná o standardní nástroj krizového řízení. „Vypisujeme ho jen proto, abychom pomohli našim ukrajinským spoluobčanům a lidem, kteří se o ně dnem i nocí úspěšně starají,“ uvedl.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít