Šéfka vysokoškolské sekce ministerstva: Univerzity se musí samy podílet na řešení nízkých platů

Den učitelů. Někteří svůj den oslaví protestem. V osmi českých městech plánují upozornit na nízké platy. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec dodal: „Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu.“ Problematiku nízkých platů vysvětlovala pro Radiožurnál Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konference Evropské jižní observatoře. Radka Wildová

Vrchní ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství Radka Wildová | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Odborní asistenti mají podle Švece základní plat 32 000 korun hrubého. O moc lépe na tom nejsou ani docenti anebo profesoři, kteří mnohdy berou necelých 38 000. Protestující chtějí pro univerzity od státu víc peněz a zrovnoprávnit tarify mezd mezi jednotlivými obory.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jsou obory, které se na univerzitách musí učit, ale některé obory se opakují duplicitně i triplicitně, říká Radka Wildová z ministerstva školství

Dočkají se univerzity letos finanční injekce? Na okamžitou pomoc požaduje asociace děkanů filozofických fakult skoro miliardu a půl.
Já bych možná začala tím, že bych chtěla k 28. březnu popřát učitelům zdraví, štěstí, sílu a samozřejmě to, aby se splnilo všechno to, co si přejí nejenom pracovně, ale také osobně.

Tedy i to, co si přejí akademici?
Samozřejmě i akademici, ale ty pořád počítám i za učitele. A sama se tak také cítím jako akademička.

Chtěla bych k tomu, na co se ptáte, říct, že zda se dočkají, absolutně v tuto chvíli nevíme. Pan ministr bude vyjednávat s vládou. Jednání již na ministerstvu školství proběhlo. Ale není to jen jednostranná záležitost.

Je to také o tom, jakým způsobem se finance rozdělují uvnitř na vysokých školách a jaké strategické rozhodování se přitom uplatňuje. A také samozřejmě o vnitřní optimalizaci a zefektivnění výuky některých humanitně společenských škol, ale vůbec ne jenom těch oborů. Čili je potřeba to vidět na obě strany.

Ano, vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno, to je pravda. Podíl vysokých škol na HDP klesá. Před vysokými školami stojí celá řada dalších výzev, včetně nárůstu počtu studentů. A to si všechno uvědomujeme.

Ale na druhé straně je potřeba si také uvědomit, že je třeba strategicky se rozhodovat na úrovni univerzit.

Cenu Zlatý Ámos vyhrála Daniela Krátká z lesnické akademie Trutnov. Ve finále bylo šest kantorů

Číst článek

Vzkaz ministerstva 

To je v podstatě to, co jste včera vzkázali z ministerstva univerzitám, že se mají samy podílet na řešení toho problému, nebo je tam ještě nějaký jiný návod než to, co jste teď řekla?
Já si myslím, že ten návod je takový, jaký jsme včera řekli. Ano, my si uvědomujeme, budeme jednat, máme vypočteno, kolik by bylo potřeba. Ale na druhé straně si uvědomujeme i to, že ta práce se musí odvést i na straně univerzit.

A jsou v Česku obory, které se podle vás vyučují na více univerzitách, než je třeba nutné? Pokud ano, které to jsou?
Já si myslím, že toto je potřeba, aby si opravdu sami rektoři společně analyzovali, protože víme, že jsou obory, které se prostě na těch univerzitách musí učit i strategicky. To jsou některé malé obory, které musí být. Otázka je, jestli není možná nějaká integrace, ale to si opravdu musí rozhodnout rektoři společně.

Ale kde si myslíme, že některé obory třeba se opakují duplicitně tripartitě, tam bychom opravdu doporučovali, aby se rektoři domluvili. Protože třeba čtyři japanologie si nejsme úplně jisti, jestli pro státy typu ČR jsou úplně nezbytné. V tuto chvíli jsou tři na veřejných školách a tuším, že už je jedna i na soukromé vysoké škole. Ale znovu říkám, to opravdu nejde dělat od stolu ministerského, to se opravdu musí analyzovat na úrovni vysokých škol.

Každý týden dostávám nějakou výpověď, uvádí k nízkým platům akademiků děkan filozofické fakulty

Číst článek

Co mají dělat ti akademici, kteří si tedy myslí, že za svou práci nedostávají dost peněz?
Já si myslím, že si to myslí všichni akademici. A co mají dělat? Mají určitě iniciovat ve svých senátech, aby peníze byly přerozdělovány strategicky v rámci univerzity.

To je prostě první krok, který se musí odehrát, a ne tím způsobem, jakým peníze dostávají od ministerstva školství. Včera bylo jasně vysvětleno, jakým způsobem ministerstvo školství financuje vysoké školy. To je jedna věc a druhá věc je samozřejmě podílet se na těch procesech. A ony už započaly. To není nic nového. Procesy uvnitř univerzit ke zefektivnění, optimalizaci už započaly.

Čili v nich pokračovat, možná je zintenzivnit, ale hlavně věřit. Prostě pomáhat tím, že tyto procesy prostě proběhnou a my budeme dál společně s nimi vyjednávat nejenom finance pro letošek, ale hlavně v rámci střednědobého výhledu pro rok 2024, 25, 26, kde opravdu na požadavcích máme až 10 miliard pro vysoké školy.

Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme