Červené vlčí máky na kabátech. Česko si připomíná Den válečných veteránů

Před 101 lety skončila první světová válka. Na 11. listopad připadá také Den válečných veteránů, kteří se zapojili do boje za svobodu a demokracii. Bývalé vojáky připomínají červené vlčí máky, které si lidé mohou až do čtvrtka koupit po celém Česku. Přispějí tak především na sbírání příběhů válečných veteránů, na jejichž hrdinství by se nemělo nikdy zapomenout. Veřejnou sbírku na projekt Paměť národa pořádá nezisková organizace Post Bellum.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sedmasedmdesátiletý Melvyn Dunn vzdává hold na poli plném vlčích máků poté, co položil věnec u památníku za svého otce Waltera, který bojoval ve druhé světové válce | Foto: Owen Humphreys | Zdroj: Reuters

Vlčí máky pokrývaly během první světové války na západní frontě místa padlých. Den válečných veteránů nicméně nepřipomíná jen hrdiny z této války, ale i dalších konfliktů. Rudým vlčím mákem na klopě se vzpomíná na všechny, kdo se zapojili do boje za svobodu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O válečných veteránech mluvili vojenský historik Eduard Stehlík a provozní ředitel Post Bellum Jan Polouček

Den veteránů se v Česku slaví jako významný od roku 2001. Na pražském Vítkově během dne uctí jejich památku náčelník generálního štábu Aleš Opata, v Brně na Moravském náměstí pak mohou lidé symbolický připojit kříž k pomníku vojáka.

V Plzni se lidé sejdou u pomníku válečným veteránům v plzeňském parku na Homolce.

A v Jablonci nad Nisou odhalí u příležitosti Dne válečných veteránů v Lukášově obnovený pomník obětem první světové války. Slavnostní setkání začíná ve tři hodiny odpoledne. Původní památník pocházel z dvacátých let minulého století, byl ale zničený.

Vlčí mák na klopě

Na válečné veterány mohou také lidé přispět ve veřejné sbírce. Stačí si koupit květ vlčího máku vyrobeného z červeného plátna. Seženou je až do čtvrtka ve všech čtrnácti krajích Česka, a to na celkem osmi stovkách míst. Tuto sbírku na projekt Paměť národa pořádá nezisková organizace Post Bellum. Přispívat se dá také online, a to konkrétně na webu Denveteranu.cz.

Část peněz opět poputuje na zaznamenávání příběhů hrdinů pro další generace. „Výtěžek ze sbírky jde na další natáčení a uchovávání příběhů veteránů a účastníků druhého a třetího odboje pro sbírku Paměť národa,“ uvedla před časem Jana Holcová z Post Bellum.

Vlčí máky zachraňují příběhy bojovníků za svobodu | Zdroj: Post Bellum

Letos poprvé pak Post Bellum hledá partnera na sociální pomoc válečným veteránům druhé světové války a účastníkům druhého a třetího odboje.

„Chceme najít zkušeného člověka, důvěryhodnou partu lidí, organizaci, občanský spolek, se kterými zorganizujeme rozličnou sociální případně zdravotnickou či jinou i věcnou pomoc. Naše sbírka se ohromně rozrostla a už loni jsme uvažovali, že část vybraných peněz dáme na sociální služby nejstarším občanům, kteří se nasadili v boji za svobodu. Letos se do toho chceme konečně pustit,“ řekl již dříve Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa.

Loni se ve sbírce vybralo téměř 1,3 milionu korun. Vlčí máky mohou lidé za dobrovolný příspěvek získat od Paměti národa už po páté.

O sbírce

Projekt Paměť národa je sbírkou vzpomínek pamětníků důležitých historických událostí dvacátého století, kterou spravuje právě nezisková organizace Post Bellum.

Přišel do školy, kde svazáci hlasovali o jeho vyloučení. Nezradil socialismus, pokazilo se mu auto

Číst článek

„Natáčením vzpomínek válečných veteránů jsme kdysi začali, natáčíme je od roku 2001. Stihli jsme zachytit i ty slavné legendy, jako třeba armádního generála a pozdějšího vězně komunismu Tomáše Sedláčka, generála Františka Peřinu nebo Františka Fajtla. Ale vyzpovídali jsme i mnoho dalších, veřejnosti většinou neznámých veteránů,“ vysvětluje Kroupa.

„Dokumentujeme příběhy i z protikomunistického takzvaného třetího odboje. Jejich příběhy vyprávíme pak dál, třeba v dokumentech Příběhy 20. století,“ dodává. Tyto příběhy pravidelně vysílá také Český rozhlas a některé najdete i na serveru iROZHLAS.cz.

Osudy z Paměti národa také přehrají v pondělí odpoledne děti na náměstí Republiky v Praze, kde bude stánek tohoto projektu.

V Česku nyní podle Post Bellum žije 373 válečných veteránů z druhé světové války, 31 válečných veteránů protikomunistického odboje, 14 653 novodobých válečných veteránů a další tisíce lidí, kteří v průběhu svého života aktivně bojovali za svobodu a demokracii.

Odbor pro válečné veterány má pět desítek zaměstnanců, podle vojenského historika Eduarda Stehlíka má ale péči o ně na starosti jen zlomek z těchto lidí. 

„Péči o válečné veterány má z padesáti lidí v popisu práce pouhých pět lidí. Z toho je vidět, že i kdyby se těch pět přetrhlo, tak má velký problém zabezpečit věci, které jsou zapotřebí. Jde nejen o seniorskou péči, ale v současné době jde i o pomoc při hledání zaměstnání u mladších ročníků, které armádu opouštějí, nebo o pomoc rodinám po padlých válečných veteránech,“ vyjmenovává pro Český rozhlas Plus Stehlík.

ah, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme